Meryl Alper publikovala v září 2013 v New media &society článek o tom, jak funguje fotožurnalistika
prostřednictvím mobilních aplikací ve válečných konfliktech, například v
Afghánistánu. Meryl Alper působí
na Univerzitě v Jižní Kalifornii ve Spojených státech, vystudovala komunikační
studia a historii. Předmětem jejího zájmu je vzdělávání dětí a nová média..
K pracovním zkušenostem, vztahujícím se ke zmíněným tématům, patří
například pozice výzkumné manažerky televizního pořadu pro děti – Sezamová
ulice, či pořadů pro děti na stanici Nickleodeon. V současné době studuje
doktorské studium, zaměřené na komunikaci a žurnalistiku. Téma fotožurnalistiky
je jí blízké, protože propojuje nové technologie, žurnalistiku, i rovinu
komunikace.
Používání mobilních fotografikých aplikací, jakými jsou
např. Instagram či Hipstamatic ve fotožurnalistice, se ukázalo být
kontroverzní. V těchto aplikacích se používají filtry, které mění realitu. Po
zveřejňování fotografií americkými vojáky v Afghánistánu se otevřela etická
debata. O tom, co je fotožurnalistika a co je jen ilustrace reality, kdo je
autorem fotografií a zda je jeho pohled na věc a zaznamenání reality
objektivní. V dnešní době má téměř každý smartphone, ale zdaleka to neznamená, že může být každý fotožurnalista.
Podle dat z roku 2013 vlastní v USA 56 % dospělé populace smartphone:
Některé
fotografie pořízené chytrými telefony v Afghánistánu byly zveřejněny
v médiích, a některé dokonce oceněné fotožurnalistickými cenami.
Fotografie byly pořízeny pomocí aplikací, které fotku změní, udělají ji více
dramatickou nebo naopak zjemní barvy, přidají filtry - možností je spousta.
Aplikace
Hipstamatic, fungující na systémech iOS, byla poprvé nabídnuta v roce 2009, v
posledních letech je její úspěch zastíněn aplikací Instagram, která běží jednak
na iOS zařízeních, ale i na rozšířených Androidech, a umožňuje přímé nahrání na
další sociální sítě. V březnu 2012 se obě zmíněné aplikace spojily.
Hranice
mezi profesionální fotografií a amatérským focením se dnes téměř stírá. Pro
žurnalistické účely používají i profesionální firmy aplikaci, jakou je Instagram. Například Benjamin Lowy nafotil hurikán Sandy přes svůj iPhone a jeho fotografie
byla použita na obálku časopisu Time.
Rozdíl mezi fotografií a ilustrací
Z úst
kritiků zaznívají směrem k aplikacím na úpravu fotek následující výtky -
fotografie nejsou etické, nereprezentují událost, jak vypadala za svého
průběhu. Primárním posláním žurnalistiky je poskytovat veřejnosti události tak,
jak probíhají, veřejnost má právo na pravdu a objektivní informace. Kolik
manipulace sneseme u fotografií? Pokud fotograf nafotí materiál, než se použije
v novinách, projde stejně úpravou v editačních programech. Ale manipulace
nemusí probíhat jen v postprodukci. Je horší používání filtrů nebo nahromadění
mrtvých těl, aby fotografie – bez použití filtrů – zachycovala něco, co se veskutečnosti nestalo?
Efekty
z Instragramu či Hipstamaticu se na fotografii aplikují během procesu produkce
fotografie, nikoli post. Programy používají algorytmické vzorce pro úpravu
fotografií, třeba i dodání prasklin a prachu.
Kritici těchto programů používají mimo jiné argument, že to není
fotograf, kdo dodává fotografii emoce, ale programátoři aplikací, kteří se
rozhodnou, kterou barvu zvýrazní a kam přidají efekt.
Uživatelé
programů pro úpravu fotografií se nesnaží vždy vytvořit fotografie, které
vypadají vintage nebo retro. Snaží se vytvořit fotografie, které vypadají
dobře, jsou zajímavé a na sociálních sítích budou žít vlastním životem – lidé
je budou sdílet, komentovat. Každý z těchto uživatelů se může stát
fotožurnalistou, pokud je přítomen nějaké události, vyfotí ji a fotku zveřejní
na sociálních sítích. Hranice mezi profesionály a amatéry postupně mizí,
protože najednou není problém zachytit realitu, telefony mají lidé stále při
sobě a jsou tak stále připraveni.
Nicméně
nesmí se zdát, že každá fotografie pořízená skrz Instagram je automaticky
fotografií vhodnou ke sdílení a komentování. I na úrovni občanské žurnalistiky
můžeme roztřídit fotografie na dobré a vhodné pro reportérské účely a na
průměrné, které slouží uživateli jako záznam reality, s výpovědní hodnotou pro
něj, ne pro širší publikum.
Se
zvyšujícím se počtem chytrých telefonů, roste počet fotografií od vojáků
samotných. Pro ně je to způsob, jak si vytvořit vzpomínky, zachytit to, co
prožívají, fotografie do jisté míry suplují komunikaci s blízkými. Jsou autentické,
focené z jejich subjektivního pohledu, nejsou to profesionální fotografové, ani
žurnalisté. Nemají drahé objektivy, používají telefony, takže pokud chtějí
zachytit detail, musí jít blíž. A kdo může jít blíže než samotní účastníci.
Jejich zachycování účasti ve válce může mít mnoho podob – fotografie přírody,
měst i pornografie. Vojáci zachycují svou každodenní činnost v neobvyklé
situaci za neobvyklých podmínek, ve válce.
Otázky
kolem využívání Instagramu nebo Hipstamaticu otevírají další debaty o
fotožurnalistice a moderních technologiích. Zástupci proudu sociální
determinace by nejspíše řekli, že nejde o to, jestli použijete TYTO nástroje,
ale JAK je použijete. Zástupci proudu technologického determinismu by zřejmě
naopak kontrovali, že nejde o to, JAK nástroj použijete, ale JAKÝ nástroj vůbec
použijete. Koneckonců realita není nic jiného než interakce mezi lidmi a
technologiemi.
Najdeme v českých novinách fotku z Instagramu? Zatím ne.
V
českém prostředí se zatím debaty na toto téma nerozvířily do takových rozměrů,
jak je tomu ve Spojených státech. Česká média nevyužívají fotografie od
uživatelů Instagramu, čas od času se objeví v médiích fotky z Facebooku,
například při posledních povodních. Fotky to nebyly nijak upravované a
používala je ve vysílání Česká televize. Nicméně se této diskusi do budoucna jistě
nevyhneme, s rozšiřováním technologií a jejich využíváním v běžném životě i
média u nás budou jednou stát před etickou otázkou, zda se jedná o
fotografii nebo ilustraci.
Článek
Meryl Alper shromažďuje názory a postoje k této problematice, s odkazy na další
literaturu, na kterou bychom se mohli obrátit v případě hlubšího zájmu. Nejedná
se o výzkum či zpracování dat.
Zdroj: ALPER. War on Instagram: Framing conflict photojournalism with mobile photography apps. New Media. DOI: 10.1177/1461444813504265. Dostupné z: http://nms.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1461444813504265
No comments:
Post a Comment