Není Wiki jako Wiki aneb Mohou být jazykové komunity neutrální?

Wikipedie, produkt kolaborativní snahy milionů dobrovolných editorů snažících se o zachování neutrálního hlediska spravedlivého a přiměřeného ke všem pohledům a bez předsudků. Nicméně vedle nejširší anglické verze obsahující na tři miliony článků existuje také více než 270 jazykových mutací, které jsou produkovány relativně izolovanými komunitami editorů.

Otázka tedy zní: Odlišuje se lingvistický pohled jednotlivých komunit na různých jazykových Wikipediích? Na tuto otázku hledali odpověď Paolo Massa a Federico Scrinzi, výzkumníci Vědeckého a technologického výzkumného centra Bruno Kessel Foundation (FBK) zaměřující se na výzkum v oblasti nových médií.

Ve své studii vycházejí z kros-kulturního přístupu a zaměřují se na komparaci těchto zkreslení v odlišných jazykových verzích uvedeného zdroje. Jejich východisko je založeno na teoretické diskuzi nad dosavadními poznatky zabývajícími se tématem globálního konsenzu komunit v rámci Wikipedie. Na podporu zkoumání tohoto jevu pak vytvořili výzkumný projekt s názvem Manypedie určený pro usnadnění kros-kulturní jazykové analýzy jednotlivých Wikipedií.

Wikipedie: jeden za všechny, všichni za jednoho?

Wikipedie je jedním z nejdostupnějších webových zdrojů určených pro informační potřeby a je šestou nejvíce navštěvovanou stránkou na internetu. Je pozoruhodné, kolik lidí spoléhá na důvěryhodnost tohoto zdroje, který může editovat prakticky kdokoliv s registrací i bez ní.

Autoři výzkumu se domnívají, že je důležité zvýšit povědomí o tom, kdo jsou lidé, kteří zasahují do obsahové struktury článků. Vycházejí také z faktu, že dokonce samotná komunita Wikipedie sdílí obavy ze systémové zaujatosti, která přirozeně plyne od přispěvatelů zastupujících různé demografické skupiny a zájmy, a tím podporuje nevyváženost témat a diskriminuje méně zastoupené skupiny.

Na podporu objasnění těchto systémových zkreslení dokonce vydala anglofonní komunita stránku “Wikipedia: Systemic bias” a projekt, jejichž účelem je výčet hlavních faktorů majících vliv na neutralitu jednotlivých příspěvků a rady, jak zabránit zkreslení.

Jedním z problémů je právě „průměrný wikipedista“: vzdělaný pracující nebo studující technicky založený Evropan – muž ve věku od 15 do 49 let se znalostí angličtiny pocházející vyspělé země, kde převažuje křesťanství. Může však tento průměrný úhel pohledu objektivně zastoupit všechny názory společnosti? Podle Larryho Sangera, jednoho ze zakladatelů Wikipedie, je kvalita článků dlouhodobě dána závazkem odpovědnosti vytrvalých lidí, kteří se sdružují okolo témat.

Může mít Arab stejný pohled na věc jako Izraelec?

Studie italských autorů jde ještě dále za hranice zkoumání neutrality v rámci jediné jazykové mutace – té anglické a nabízí nikoliv konkrétní multilingvální pohled na (ne)existenci předsudků různých jazykových komunit.

Wikipedie sice sama uvádí zásadní „pravidla hry“: neutralita, ověřitelnost a žádný původní výzkum, které mají zajistit alespoň základní rámec objektivního podání informací. Bude-li však tématem například Palestina, dosáhnou uživatelé arabské a hebrejské verze Wikipedie konsenzu?

Autoři vycházejí z představy, že psaní bez předsudků je náročné i bez ohledu na to, jaký jazyk ke svému vyjadřování názorů používáme. Jsme jen lidé. Navíc polemizují nad neutralitou sdělení, která vyžaduje, aby každý příspěvek zastupoval všechny významné pohledy. Proto jsou jednotlivé články na Wikipedii neustále přepisovány a reeditovány. Tudíž i jednotlivé názory mohou být znovu obhajovány nebo vyvráceny. Je tedy teoreticky obtížné dosáhnout konsensu mezi stovkami editorů.

I tato diskuze je však aktem demokracie, která ale může být považována za nežádoucí některými vládami, avšak naopak může být i velmi důmyslně využita k vlastní skryté propagandě skrze anonymní manipulaci texty, o které se píše jako o „Wikigandě“.  

Je neutralita mýtem?

Zmíněné důsledky vzali Massa a Scrinzi v úvahu ve své studii a s myšlenkou dalšího zkoumání různých jazykových obohacení vytvořili analytický webový nástroj Manypedia, jehož účelem je usnadnit kros-kulturní analýzu jazykových mutací poskytnutých jednotlivými komunitami.

Projektu předcházela analýza sekundárních dat o samotných komunitách - jejich velikost a zejména aktivita uživatelů. Z analýzy vyplynulo, že i relativně malá skupina přispěvatelů je schopna generovat velké množství článků a to zejména v případě, že její jazyk není natolik dominantní a je kladen důraz na uchování kulturního dědictví nebo pohledu na svět.

Autoři tato data navíc podporují faktem, že automatizovaný překlad článků na Wikipedii je v podstatě zakázaný a tudíž se předpokládá, že každý článek v každé jazykové verzi Wikipedie pochází od přispěvatele, který alespoň trochu ovládá tento jazyk.

Vlastní projekt Metapedie, který je součástí studie, pak vychází primárně z výzkumu Hechta a Gergla (2010), jenž při analýze diverzity obsahů mezi 25 různými Wikipediemi dospěli k závěru, že jen velmi malé procento obsahů je zcela identických a více než 74 % pojmů je popsáno pouze v jednom jazyce. Byla také odhalena zaujatost vůči článkům o regionech, ve kterých se daným jazykem hovoří.

Massa a Scrinzi počítají s přítomností různých úhlů pohledů v různých jazykových verzích a de facto tím vyvrací hypotézu globálního konsenzu, kterého se Wikipedie prvoplánově snaží docílit, ačkoliv sama také uznává, že to nelze.

Samotná Manypedie pak umožňuje vyhledat název určité stránky konkrétní jazykové mutace Wikipedie a pomocí strojového překladu od Google (umožňuje přeložit až 56 jazyků) ji nechat přeložit například do češtiny a porovnat s českou verzí stejného tematického článku. To vše na jedné stránce. Autoři studie zde obhajují možné nedostatky automatických překladů tím, že i tak je možno odhalit a pochopit výsledek stovek úprav podle „wikipedistů“, kteří danou stránku editovali a nabízejí tak skvělou příležitost pro kros-kulturní studium jevu.  

Obrázek: Komparace stránek „Palestinské území“ v anglické a arabské mutaci.

V úvodu obou stránek jsou uvedeny informace, které napomáhají formování představ o rozdílnosti ve znalostech těchto dvou produktů vytvořených různými jazykovými komunitami, a to včetně obrázků, které jsou důležité pro vizuální pochopení zastoupených významů. Může tak být jednodušší rozpoznat, jaké obrazy jsou významnější pro reprezentaci určité skutečnosti danou komunitou. A je zde i řada dalších užitečných nástrojů sloužících lepší analýze včetně možnosti získat statistické údaje o editaci článků, které navíc berou v úvahu velikost dané komunity, a další informace.

Zajímavým výchozím bodem, který autoři doporučují, je navíc „Seznam kontroverzních článků“ z anglické a čínské Wikipedie přeložené do angličtiny. I zde je možné pozorovat odchylky samotných témat obou stránek, které se soustředí okolo problémů, které jsou pro oba národy významné (USA: politika, ekonomie, historie…; Čína: Anti-japonská válka, Nanjing masakr, Tchaj-wan…).

Je důležité podotknout, že autoři, ač oba výzkumní pracovníci, zde sami nenabízejí vlastní zpracovaná data z výzkumu, neboť se nepovažují za experty v oblasti kros-kulturních studií a hledání odlišností mezi vnímáním stejného konceptu různými komunitami by přesahovalo rámec daného odborného článku. Přesto však nabízejí zcela relevantní rozhraní k tomuto studiu určené a poskytují zajímavé příklady, jak Manypedii využít pro vlastní kros-kulturní šetření.

Sekundární využití Manypedie navíc může napomoci udržení vyrovnané, koherentní a souběžné názorovosti napříč různými jazykovými mutacemi Wikipedie, neboť její současná socio-technická platforma neposkytuje dostatek příležitosti pro redaktory různých jazykových Wikipedií k diskuzi a sdílení hledisek.

V celkovém důsledku pak Manypedia poskytuje měřítko jazykových hledisek a umožňuje vstoupit do více filozofických otázek o neutralitě názorů v globálním jazyce Wikipedie.

Wikipedický čechocentrismus

I ten se na stránkách Wikipedie objevuje a právě proto vznikla stránka, která objasňuje jeho podstatu a důsledky plynoucí z chybného předpokladu, že česká Wikipedie je wikipedií popisující fakta z pohledu Čechů. S obdobným problémem se potýkají i ostatní jazykové verze encyklopedie. Kromě problémů určujících, co je „naše“, „u nás“, „doma“ nebo „v zahraničí“, se ale mohou objevit také problémy značící systémové zkreslení tématu, jako například z hlediska témat týkajících se historických událostí, které Čechů přímo dotýkají (viz obrázek).

Obrázek: Komparace textu z české (vlevo) a ruské Wikipedie (vpravo)

Přínosnost studie je tedy využitelná i pro české prostředí a lingvistickou kros-kulturní studii. 

Zdroj: MASSA, Paolo, SCRINZI, Federico. Manypedia: Comparing language points of view of Wikipedia communities. First Monday, Volume 18, Number 1 – 7. January 2013