Thursday, April 3, 2014

Lenost na internetu je přirozená. Alespoň podle Pareta


Ladislava Kohoutková
JJM 335 Nová média a společnost


Lenost na internetu je přirozená. Alespoň podle Pareta

Většina účastníků internetových komunit jsou lurks, tedy ti, kteří jen sledují, co se děje.Vyjádříme-li tuto skutečnost čísly, jedná se o poměr osmdesát ale v některých případech i jediné procento aktivních ke zbytku pasivních.
Výraz lurks poprvé použila novinářka P. Tomi Austen na počátku devadesátých let. Jako počítačově gramotná, ale věkem odrostlá chatu vstoupila do jedné z rooms a jen pozorovala. Ostatní si okamžitě všimli, že se neúčastní a ptali se, co se děje. Vysvětlila, že se chce nejdříve seznámit s prostředím a pochopit jeho kulturu. K ilustraci požila termín lurk a lurking, který se rychle začal používat.  
Tento jev  je možné pozorovat například na internetové službě Twitter, kde obsah tvoří jen malé procento registrovaných uživatelů. Přesněji podle studie analytické společnosti  Sysomos pět procent účastníků vytváří sedmdesát pět procent veškeré aktivity, o zbytek se starají roboti. Další studie z University of Illinois téměř potvrzuje výše uvedené. Odhalila, že za dvaceti procenty příspěvků stojí jen jedno procento uživatelů. Pět procent účastníků vytvořilo čtyřicet osm procent tweetů. Další čísla ukázala, že pouze patnáct procent těch nejaktivnějších tvoří osmdesát pět  procent obsahu, přitom téměř dvacet čtyři procent je retweet, tedy něco jako sdílení. Twitter je označován jako novodobá továrna na informace a bývá považován za nové zpravodajské médium. Jedná se o internetové prostředí, kde může libovolný počet registrovaných uživatelů sledovat příspěvky jiného libovolného počtu uživatelů. Jednotlivá sdělení nesmí přesáhnout limit sto čtyřicet znaků. Je možné do nich vkládat internetové odkazy. Nejvíce uživatelů žije v USA a nejčastěji se twittuje z velkých měst a aglomerací. Čím více a častěji twittujete, tím více následovníků můžete získat. Podle statistiky jsou průměrně tři příspěvky denně spojeny s devíti sty následovníky a pro tisíc následovníků je nutné provést průměrně šest tweettů. Ne jakékoliv sdělení musí být spojeno s aktivitou přímo na Twitteru  je možné ho zorganizovat pomocí robotů. Zařízení jako RSS kanály, facebookové aplikace a podobně mohou zautomatizovat vaše příspěvky. Například pomocí Twitter Freedu můžete zařídit, aby se na Twitteru automaticky uváděly upoutávky na vaše články a Friendfreed , webová služba sdružující různé weby, je oboustranně provázána také s Twittrem (více na: ŽIVĚ a LUPA.cz).


Uvedené skutečnosti nejsou překvapující, podíváme-li se do historie a vezmeme-li v úvahu takzvané Paretovo pravidlo, které říká, že osmdesát procent důsledků pramení z dvaceti procent příčin. Italský ekonom, sociolog a politolog si už v devatenáctém století všiml, že společnost a její blahobyt jsou nerovnoměrně rozloženy. Vždy, ať je společenské ustavení jakékoliv, je osmdesát procent bohatství  v rukou pouze dvaceti procenta lidí a osmdesát  procent lidí se dělí o zbylých dvacet procent bohatství. Toto pravidlo je možné aplikovat téměř na cokoliv ať je to ekonomie, právo nebo vztahy. Problémem a cílem je určit, kteří lidé, činnosti nebo výrobky tvoří  oněch dvacet procent. Pareto doporučuje zaměřit se právě na ně a neztrácet  čas zbytkem.

Potvrdit fungování tohoto pravidla můžeme v různých sférách okolo nás. Například pro tvorbu obsahu na sociálních sítích doporučují marketingoví odborníci, aby jen dvacet procent obsahu bylo o firmě, a ještě k tomu doplněno nějakým bonusem, slevou, nebo užitečnou statistikou. Zbylých osmdesát procent by se mělo věnovat tématům, která jsou hodnotná a uživatele, tedy potenciální zákazníky skutečně zajímají. Markeťáci by měli mít na paměti, že s uživateli mají tvořit vztah a nabízet jim takový obsah, který budou rádi sdílet s ostatními, zároveň by měl být takový, aby se s ním mohl ztotožnit i jeho tvůrce. Pokud se firma v rámci sociálních médií zaměřuje příliš sama na sebe a ne na potřeby uživatelů, přestanou mít o sdílení a jiné formy předávání zájem. Další vychytávky na toto téma je možné nalézt na blogu Engagor. Pravidlo osmdesát na dvacet můžeme aplikovat také na zákazníky, kteří nám tvoří většinu zisku. Úkolem je zákazníky někým způsobem segmentovat. Jak to záleží na druhu podnikání. Nejlepšími klienty mohou být třeba matky na mateřské dovolené, konkrétní věková skupina nebo lidé s určitými příjmy. Rozdělit zákazníky můžeme také podle jejich geografické lokace nebo podle toho jak k obchodu přistupují. Půjdeme-li ještě dále, můžeme určit i dvacet procent nejvhodnějšího času, kdy bychom měli odeslat odkaz na konkrétní sociální síti. Například Facebook používá více než sedm set padesát miliónů aktivních účastníků skrze mobilní zařízení, víme-li, že naše skupina jsou lidé s určitým příjmem pracující převážně v kanceláři, výhodným časem pro odesílání našich odkazů by mohla být doba, když cestují z práce nebo do práce. Není vhodné sdílet příspěvky v čase odpočinku, kdy většina lidí sleduje televizi nebo o víkendech, v té době byste čelili přílišné konkurenci. Mnohem lepší je zasílat, když lidé spí nebo brzy ráno, osmdesát procent uživatelů chytrých telefonů, je totiž kontroluje ihned po probuzení. Více se tomuto tématu věnuje Constant Contact Blogs.


Pravidlo osmdesát na dvacet nebo devadesát na deset, zkrátka formuli o nerovnoměrné distribuci můžeme  vysledovat i v titulcích nejčastěji sdílených příspěvků. Při prohlídce některých statistik zjistíme, že určitá slova obsažená v názvu jsou pro sdílení a jiné formy předávání upřednostňovaná. V praxi bychom jistě našli mnoho dalších příkladů, nezbývá tedy než mít na paměti, že aplikace tohoto pravidla nám může ušetřit spoustu času i nákladů a zároveň přinést zajímavé výsledky. 

No comments:

Post a Comment