Jaké stránky Wikipedie jsou nejnavštěvovanější a proč?

Wikipedia se na webu stala významným místem poskytujícím svým uživatelům encyklopedické informace. Jejich rozsah se od svého založení do současnosti velmi rychle rozrostl. Zajímá Vás, které stránky Wikipedie jsou nejnavštěvovanější? Od září 2006 do ledna 2007 probíhal výzkum, jehož cílem bylo nalézt odpověď na tuto otázku. Pokud si myslíte, že nejvíce vyhledávanými články na Wikipedii jsou ty, jež se zabývají typickými encyklopedickými tématy - jako je např. věda, umění či geografie, jste na omylu! Průzkum odhalil, že stránky věnované zábavě a sexuální oblasti představují ve více než padesáti procentech právě nejnavštěvovanější stránky Wikipedie. Velmi mnoho stránek, které jsou na Wikipedii nejpopulárnější, se vztahují k celebritám a televizním pořadům.

Nástroj, který byl použit k identifikaci stovky nejnavštěvovanějších stránek Wikipedie, byl WikiCharts. Cílem provedeného výzkumu bylo identifikovat populární témata Wikipedie a demonstrovat, že vyhledávače mají tendenci umísťovat populární stránky Wikipedie na prvních třech pozicích výsledků při zadání vyhledávacího požadavku. Je s podivem, že Wikipedia neposkytuje informace o svých nejčtenějších nebo nejpopulárnějších článcích. Právě tato funkce hraje velmi důležitou roli u mnoha hojně navštěvovaných webových serverů – např. YouTube. Naštěstí byl v roce 2006 vyvinut nástroj – WikiCharts, který na Wikipedii umožňuje identifikovat nejnavštěvovanější články nebo stránky pro konkrétní měsíc.

V rámci výzkumu byly identifikovány hlavní tematické okruhy, které vycházely z nejnavštěvovanějších stránek Wikipedie. Bylo identifikováno jedenáct primárních a sekundárních (uvedeny v závorkách) kategorií:

• zábava (knihy, komiksy, filmy, hry, hudba, umělci, TV seriály, videohry),
• politika + historie (bitvy, volby, události, výzkumníci, politické osobnosti, sociální hnutí, války),
• geografie (země, místa),
• sexuální oblast (pornoherci),
• věda (astronomie, klima, věda o zeměkouli, zdravotní stav, vědci, druhy, válka),
• počítače (technologie spolupráce, digitální média, operační systémy, programovací jazyky, vyhledávání, sociální sítě),
• umění (umění, umělci, literatura, jazyk, dramatici),
• náboženství,
• dovolená,
• aktuální události (úmrtí),
• drogy.

Z výzkumu vyplynuly následující závěry:

• 43 % z nejnavštěvovanějších stránek Wikipedie se týká zábavy, jedná se tedy o stránky věnované hudbě (25 %), filmům (16 %), komiksům (16 %), umělcům (15 %), televizním seriálům (13 %), počítačovým hrám (12 %) a knihám (3 %);
• 15 % nejnavštěvovanějších stránek Wikipedie se vztahuje k oblasti politiky a historie. Jde především o stránky zaměřené na politické osobnosti a historické události jako je např. druhá světová válka;
• 12 % nejpopulárnějších stránek patří do oblasti geografie, jde především o stránky věnující se konkrétním zemím jako jsou Spojené státy americké nebo místa jako je New York;
• 10 % z nejvyhledávanějších stránek Wikipedie se týká sexuální oblasti, tedy především stránek věnujícím se sexuálním praktikám a anatomii či pornohercům;
• 6 % nejpopulárnějších stránek patří do oblasti vědy, jde například o témata jako je globální oteplování, planety nebo Albert Einstein;
• 5 % nejpopulárnějších stránek se týká oblasti počítačů – Windows, Facebook, Google apod.;
• 2 % stránek se týkalo oblasti umění;
• 2 % stránek se vztahovalo k tématu náboženství;
• 2 % stránek se týkalo dovolené;
• 1 % stránek se věnovalo aktuálním událostem;
• 1 % stránek se vztahovalo k  drogám.
  
  
  
  
  
  
  
  
  

Tento výzkum také zjišťoval, co přesně ovlivňuje popularitu Wikipedie. Bylo zjištěno, že sedmdesát procent návštěv stránek Wikipedie pochází z vyhledávačů. Z vyhledávače Google pochází polovina všech návštěv Wikipedie. Pojďme se tedy podívat, na jakých pozicích jsou stránky Wikipedie umístěny ve vyhledávačích při formulaci dotazu, který se shoduje s názvem stránky na Wikipedii. To nám pomůže pochopit, jak konkrétně vyhledávače ovlivňují návštěvnost stránek Wikipedie.

Z výzkumu vyplynuly následující závěry:

• 87 % nejpopulárnějších stránek Wikipedie se zobrazuje na prvních třech pozicích vyhledávače Google při formulaci dotazu, který se shoduje s názvem stránky na Wikipedii;
• 72 % nejpopulárnějších stránek Wikipedie se zobrazuje na prvních třech pozicích vyhledávače Yahoo při formulaci dotazu, který se shoduje s názvem stránky na Wikipedii;
• 96 % nejpopulárnějších stránek Wikipedie se zobrazuje na prvních sedmi pozicích vyhledávače Google při formulaci dotazu, který se shoduje s názvem stránky na Wikipedii;
• 93 % nejpopulárnějších stránek Wikipedie se zobrazuje na prvních sedmi pozicích vyhledávače Yahoo při formulaci dotazu, který se shoduje s názvem stránky na Wikipedii;
• 97 % nejpopulárnějších stránek Wikipedie se zobrazuje na prvních deseti pozicích vyhledávačů Google i Yahoo při formulaci dotazu, který se shoduje s názvem stránky na Wikipedii.

V roce 2005 bylo dle studie Eyetools zjištěno, že uživatelé soustřeďují nejvíce pozornosti na první tři výsledky vyhledávání v horní části stránky. Z uvedeného vyplývá, že Google, jakožto dominantní vyhledávač, umísťuje populární stránky z Wikikpedie ve výsledcích vyhledávání na samém vrcholu svých seznamů výsledků. Tedy do míst, kam uživatelé soustřeďují největší pozornost, a tudíž na tyto odkazy i více klikají. Tato skutečnost může pomoci vysvětlit popularitu nejnavštěvovanějších stránek Wikipedie, jejichž obsahové zaměření se v čas příliš nemění. Pozice ve vyhledávači je tedy nejsilnější způsob, jak může vyhledávač podpořit proklik konkrétní webové stránky a zajistit jí tak vyšší návštěvnost a popularitu. Na tomto principu funguje např. placená PPC reklama.

Z uvedeného výzkumu tedy jednoznačně vyplývá, že vyhledávače mohou díky svým výsledkům vyhledávání významně ovlivnit chování uživatelů Internetu. Nejinak je tomu i v případě stránek Wikipedie.

Autorem tohoto výzkumu je Anselm Spoerri. Působí jako odborný asistent ve škole komunikace, informačních studií a knihovnictví (SCILS) Rutgers, The State University of New Jersey. Pracoval jako výzkumník u AT &T Bell Labs poté, co dokončil svůj doktorandský výzkum na MIT, kde vyvinul InfoCrystal, který se stal prekurzorem searchCrystalu.

Více na: http://firstmonday.org/ojs/index.php/fm/article/view/1765/1645.