Já vždycky říkám, že jsou ty počítače chytřejší než já

Na tom by asi nebylo nic tak zvláštního. V dnešní době určitě ne. Máme chytré telefony, chytré televize, chytré tablety, chytré notebooky, chytré nabíječky, chytrá radia, chytrá auta. Zdá se, že všechno co se dá zapojit do zásuvky nebo cokoliv co funguje na elektřinu je chytré a někdy možná i chytřejší než my. Proč tvoříme stroje, které jsou chytřejší než my a rozumí jim jen pár zasvěcených? Problém se zdá být v tom, že zatímco tyto naše vynálezy jsou stále chytřejší, my hloupneme. Vše je samozřejmě relativní, ale ta mezera mezi námi a technologiemi se stále zvětšuje. Díky všem možným aplikacím na mobilu jsme přestali sami myslet. Několik řidičů mi už řeklo: „Od té doby, co mám navigaci, tak bloudím.“

Ztrácíme svoji gramotnost. Tedy tu praktickou, tu, u které se používají ruce a mozek, který dokáže hledat i ve vytištěných a svázaných přístrojů, kterým se říká kniha. Ztrácíme schopnost kritiky, stávají se z nás pasivní přijímači informací. Za to se nám zvětšuje digitální gramotnost. Každý známe nejméně 8 sociálních sítí a aspoň na 4 z nich jsme zaregistrovaní. Mladší než my znají sociálních sítí už 12 a zaregistrovaní jsou na 7 z nich. Aktivně přijímat informace a dohledávat si je v knihách dnes zvládá generace revolučních dětí a starší. A to jen na 3. Na 2 to umějí akademikové a ti, kteří se nás snaží donutit používat knihy a číst a je jim líto, že se dnes už nestojí nad studenty s rákoskou.

I přes to všechno, je v tom cosi zábavného a zajímavého. Naše gramotnost se ocitá na začátku vývoje lidí. S příchodem nových médií jsme se museli začít učit nové věci. Opět jsme se museli naučit číst a psát, abychom se dokázali s novými médii domluvit. A navzdory tomu, že sami jsme už bez mobilu nebo Googlu více či méně líní přemýšlet, učíme se stále něco nového. Tibor Koltay se ve svém článku New media and literacies: Amateurs vs. Professionals (Nová média a gramotnost: Amatéři vs. Profesionálové) snaží popsat rozdíl v používání nových médií profesionály a amatéry. Mezi profesionály v tomto článku počítá akademiky, dokonce i studenty a další. Podle mého názoru by se mezi profesionály mohla počítat i dnešní mládež, která dokáže nová média profesionálně ovládat, jelikož od toho 24 hodin denné neodtrhne oči. Myslím, že je dnes těžké určit, kdo amatér a kdo je profesionál. Samozřejmě s hlediska obecného někdo jako akademik i ten student je profesionál a nestudují 20 chlapec je amatér. Ale kdo toho nakonec s těmito médii dokáže víc?

Nemůžu popřít, že když otevřu na svém chytrém telefonu obchod s aplikacemi, tak se mi začne točit hlava a raději to vše opět zavřu a radši se poptám u známých, co dnes letí. Vzhledem k mým zájmům skončím stejně většinou u dalšího photoshopu, který má o pět filtrů více než ten, který jsem si stáhla před měsícem. Přesto, že jsem student a zaměstnance reklamní agentuře zaměřující se na digitál, připadám si jako jeden z největších amatérů. Má digitální gramotnost se bohužel snižuje, ale co mi síly stačí snažím se o její nárust. Ale nezapomínejme, že toto není jediná a nejdůležitější gramostnost. Koltay nám vysvětluje další dvě velmi důležité gramostnosi: informační a mediální gramotnost. Informační gramotnost je založena na schopnosti selekce informací, na kritickém myšlení a lokalizování informací v tom správném okruhu. Lidé s mediální gramotností jsou schopni dekódovat, vyhodnocovat, analyzovat i produkovat tištěná i digitální média. K těmto oběma druhům médií má člověk s mediální gramotností kritický přístup. Jaký ale bude pokrok v těchto gramotnostech? Máme se bát toho, že v budoucnosti bude potřeba a přežije jen digitální gramotnost? A nebo nepřežije žádná a přežijí naše technologie, které nás budou ovládat jako v nějakém sci-fi filmu?

Tvrzení, že naše lenost přemýšlet se zvyšuje společně se „schopnostmi“ dnešních technologií, není podle mého názoru nijak přehnaný. Vše je nejlehčí najít na googlu, v aplikacích než v knihách a v mapách. Než se na ulici zeptat, možná se i trochu ztratit a objevit tak místa, která bychom nenašly, zvolíme jednodušší cestu a zadáme cíl do navigace. Pro nedostatek času nám stačí přečíst aktuálně.centrum.cz, dozvědět se něco nového a dál se už nezabývat tím, jestli to, co čteme, je skutečně pravda a jak to může pokračovat.

Měla bych možná uvést, že nejsem proti novým médiím a technologiím. Ale přiznávám, že patřím mezi ty, kteří velmi rádi nechají mobil doma a notebook zavřený a jdou se raději bez navigace ztratit do uliček. Svět není černobílý a ani příchod nových médií není. Jak ale zabránit tomu,  aby nás naše vlastní vynálezy nepřerostly? Už dnes se s nimi  vystavujeme jistému nebezpečí. Díky Facebooku, wifi ad. může kdokoliv zjistit, kde se nacházíme, z našich počítačů je možné sebrat si vše, co v nich máme i přes tisíci kilometrovou vzdálenost. Není ta představa přeci jen trochu děsivá? Na druhou stranu není úžasné moci najít kamarády z mateřské školky na Facebooku a opět se s nimi sejít? Podívat se na náš oblíbený video klip z dětství na Youtube? Objevit krásná místa, fotografie a cokoliv si jen představíme na Pinterest? A nejspíš je i stovka dalších aplikací, o kterých nevíme a které by nám ukázaly další zázraky ne sice úplně přírody, ale technologie a lidského mozku. Možná, že stále člověka děsí neznámé věci a kdo by nechtěl mít maximální digitální gramotnost? Vyznat se, jak v nových médiích, tak v nových technologiích, jak ve vlastním šatníku.  

Nepřestáváme si ale trochu i rozumět? Nikdy nezapomenu na výraz mého otce poté, co jsem mu říkala, že si tuhle fotku „našéruju“ na Facebook. Ještě se na ní označím (výraz „tegnout“ mi k srdci nepřirostl) a už se těšim jak mi ji přátelé budou „lajkovat“. Stejně jako píše Koltay, mají dnes amatéři a profesionálové nových médií jiný jazyk a jisté věci musí být pro každou skupinu psány jinak. Asi ale musel přijít čas, kdy budou mladší chytřejší než starší. A s pokrokem to bude stále pokračovat. Na druhou stranu si lidé začnou možná více rozumět, protože se jejich řeč s růstem digitální gramotnosti opět sjednotí. Musíme se ale snažit, aby stále byla zachována i informační a nejdůležitější mediální gramotnost. Bez schopnosti kritizovat a dekódovat se z nás stanou jen figurky ovládané našimi technologiemi a i přesto, že se technologický růst bude zvyšovat a společnost bude stále modernější, vrátíme se do doby, kdy jsme byli přes média ovládáni, aniž bychom se mohli zamyslet nad tím, jaká může být pravda a jaký může být jiný život. Já už nikdy chytřejší než naše chytré technologie a chytrá nová média nebudu, ale je potřeba se snažit, aby ti po nás tuto šanci měli a i přesto si užívali zábavy a pomoci, které jim nová média a technologie nabízí.  

Kaltoy, Tibor; New media and literacies: Amateurs vs. professionals; January 2011; First Monday; http://firstmonday.org/ojs/index.php/fm/article/view/3206/2748