Vlogging about school on YouTube: An exploratory study

Blogování? Out. Vlogování? In. 

     Případová studie "Vlogging about school on YouTube" reflektuje komunikaci v prostředí nových médií a ilustruje ji na příkladu školního vlogování na YouTube, jež se jeví jako prostor pro autonomní, na komerčních tlacích nezávislé, vyjadřování a sdílení informací. Seznamuje nás se specifiky komunikace v prostředí YouTube a hledá odpovědi na otázku, jaký motiv mají vlogeři pro natáčení krátkých videí přímo ve školním prostředí. Studie představuje některé teoretické koncepty, jež jsou s komunikací v prostředí nových médií spojovány a úzce souvisejí s jejím průběhem v prostředí vlogerské komunity - např. Web 2.0, prosumace, nebo přístup k internetu jako k novému prostoru pro veřejnou diskuzi.

     Výzkumné metody studie kombinují online etnografii a popisnou strategii na základě kvalitativní analýzy, která je založena na 5 klíčových pilířích: (1) charakteristika školních vlogů, vlogeři vs. diváci (2) kontext vlogu (kde došlo k záznamu) (3) obsah vlogu (co bylo ve vlogu řečeno a zobrazeno) (4) vlogerská kultura (způsob projevu a užitá praxe) a (5) motivace v otázce školního vlogování. V průběhu třech měsíců došlo ke shromáždění celkových 120 vlogů ze sociální platformy YouTube. Výsledky studie odhalily, že se školnímu vlogování věnují lidé ve věku 13 - 24, po obsahové stránce nahrávají školní zážitky včetně zážitků přímo ze školních lavic, sdílejí názory a myšlenky s cílem zvýšit interakci s publikem. Zároveň studie přišla s výsledky, které nacházejí odpověď na motiv školního vlogování. Vlogeři vlogují hned z několika důvodů, nejvíce se však sešly důvody jako "zmírnění či potlačení nudy", "touha po zábavě", "budování důvěry", "zlepšení řečových dovedností", "dokumentace svých zkušeností", "sdílení zkušeností" nebo "potřeba být neustále v kontaktu s ostatními lidmi".  

     O autorovi - Chareen Snelson je docentkou studijního programu vzdělávacích technologií na Boise State University. Vyučuje kurzy zaměřené na YouTube, video produkci, vlogování a virtuální komunity. Její vědecká činnost se soustředí na kvalitativní metodiky v prostředí videoprodukce, ať už na sociální sítí YouTube, nebo jiných platformách.[1] Autorka dlouhodobě podrobuje prostor sociálních sítí zkoumání a nahlíží na ně jako na veřejnou sféru, ve které probíhají veřejné diskuze. Podle ní má internet potenciál vytvořit novou veřejnou sféru a rozšířit roli veřejnosti ve společenské oblasti. Autorka se hlásí k názoru užití internetu spojeného s nízkou bariérou, která lidem umožňuje různé druhy obsahů různými způsoby. Jedním z nových trendů a zároveň novým druhem obsahu je tzv. vlog (video blog). Jedná se o videa pojatá v konverzační formě, která do jisté míry reprezentují emblematickou formu neprofesionálních videí, která lze nejen na YouTube najít. Jak píše Burgess a Green, "vlogování klade důraz na živé, bezprostřední a konverzační pojetí, čímž připomíná komunikaci face to face a zásadně se tak liší od televizního vysílání."[2]

     Jak již bylo dříve zmíněno, Chareen Snelson se pro svoji práci rozhodla zvolit kvalitativní přístup, který lépe postihuje způsoby, kterými lidé interpretují a konstruují sociální svět v určitých specifických kontextech. Jak píše Hendl, výhodou kvalitativního výzkumu je jeho hloubkový popis jednotlivých případů.[3] Pro pochopení jevů v rámci studie se autorka opírá o teoretické zázemí, které napomáhá závěrečné interpretaci výsledků. Etnografická část této studie vychází z metodické praxe a výzkumů zaměřených na onlinovou kulturu a komunitu. V této studii byla vlogerská komunita zkoumána v souvislosti s jejich "rodným" online prostředím. Výzkumná etnografická část byla kombinací participativního přístupu s prezencí výzkumné osoby, ale i bez účasti výzkumníka prostřednictvím observačního přístupu.

   Výzkum byl rozdělen do dvou částí. V první části se autorka věnuje účelnému vzorkování na základě předem vydefinovaných kritérií. Kritéria byla definována přímo pro vzorek spjatý s video blogem. V případě zařazení jednotlivých blogů do výzkumného vzorku, musely video blogy splnit následující kritéria: (1) zobrazení školního života (2) nekomerční charakter (3) namluveno v anglickém jazyce. S ohledem na výše uvedené se autorka rozhodla využít maximální zásah přes 2 klíčové dimenze (1) druh vlogera (2) datum nahrání vlogu, s cílem získat co nejvíce relevantních vlogů napříč delším časovým obdobím.

    Jak autorka ve své studii píše, nejtěžším rozhodnutím bylo určit počet zkoumaných blogů. Velikost vzorku v kvalitativním výzkumu nebyl doposud dobře definován, protože závisí do značné míry na povaze studie, výzkumných otázkách a dostupných zdrojích.[4] Navíc se velikost vzorku v předchozích studiích lišil, proto se v konečném rozhodnutí autorka rozhodla pro saturační přístup, tedy takový druh přístupu, který se vztahuje k procesu vzorkování dostatečného množství dat - dokud není dosaženo bodu, kdy další údaje nepřináší nové poznatky a mají spíše redundantní povahu.

Hlavní závěry studie

            1) Z tabulky 1 je možno vypozorovat, že jsou obecně zkoumané vlogy častěji hodnoceny pozitivně (tlačítkem like), než negativně.

          

           2) Věk vlogerů byl získán podrobnou analýzou z insight dat YouTube kanálu. Jak autorka zmiňuje, informace z obrázku je třeba vykládat s opatrností, vzhledem k nedostatečnému vyplnění profilů u všech zkoumaných vzorků (79/120 vyplněno). Z obrázku můžeme vypozorovat, že většina vlogerů (83,5%), kteří dali svůj věk viditelný veřejnosti, je ve věkovém rozmezí mezi 13 - 24 roky. Graf zároveň představuje rozdělení kategorií dle pohlaví a věku u přihlášených YouTube diváků. Všechny vzorky napříč všemi věkovými skupinami shlédly vlogy. Více než polovina (58%) patřila do věkové skupiny 13-24. Ženy představují silnější zastoupení oproti mužům s 63.3%. Z grafu je zároveň zřejmé, že většina vlogerů (73,3%) z celkového zkoumaného vzorku pochází ze Spojených států a Kanady.

            3) Na otázku, kde vlogeři nahrávají videa spjatá se školou, vyšlo následující (na základě součtu množství časů u jednotlivých videí): 1) domov 2) uvnitř učebny 3) jídelny - chodby - šatny a schodiště. 4) školní dvůr 5) školní autobus, etc.

            4) Na otázku, jaké školní zkušenosti vlogeři sdílí, odpověděli rozdílně (seřazeno od nejvyšší četnosti po nejnižší): 1) školní zážitky, školní scénu s účastí více účastníků, školní outfity, tancování ve školních prostorách, itinerář 2) studijní tipy, time management nástroje, školní vybavení 3) výuková strategie a školní učebnice.

            5) Existují společné vzorce chování mezi vlogery? Otázka zaměřena na řeč a chování (pozdravy publiku, vyzývání k interakci, etc.). Podle studie jsou podobné vzorce chování pozorovány, ale na základě relativně malého vzorku tento fakt nelze paušalizovat.

            6) Na otázku, jakou motivaci mají vlogeři pro natáčení videí ze školního prostředí, odpověděli (seřazeno od nejvyšší četnosti po nejnižší): 1) zmírnit nudu 2) vlogování pro zábavu 3) budování důvěry 4) snaha zlepšit mluvený projev 5) dokumentovat své zkušenosti 6) sdílet informace 7) být ve spojení s ostatními.

            Průzkumná studie vlogerů na YouTube byla uskutečněna s cílem zodpovědět dosud nejasné otázky týkající se charakteristiky, obsahu, kontextu a kultury vlogů a potažmo i charakteristiky samotných vlogerů. Výsledky studie přinesly informace o obecně nížším věku vlogerů, jejich tendencích natáčet videa o školním životě, ať už z důvodu zmírnění nudy či zachování kontaktu. A jaká je jejich motivace k vlogování? Markman (2011) identifikoval tento druh motivace jako potřebu divácké odezvy a zpětné vazby, která vlogery žene dopředu a pomáhá jim jejich vlogy formovat.

          Výsledky studie považuji za přínosné, na druhou stranu mi zde chybí hlubší focus. V dalším pokračování studie bych se osobně zajímala více o motivaci uživatelů, kteří na internetu vytvářejí vlastní obsahy. Dále bych se věnovala tématům "uznání, ocenění, aktivní účasti" v rámci jednotlivých komunit, které přináší jak možnost inspirovat druhé, tak být druhými inspirován. V českém prostředí jsme se s podobnou studií doposud nesetkali, neboť trend vlogování v české kotlině začal být aktuální teprve v nedávné době.

---

[1] SNELSON, Ch. Vlogging about school on YouTube: An exploratory study. New Media & Society March 2015 vol. 17 no. 3 321-339

[2] Burgess J, Green J (2009a) The entrepreneurial vlogger: participatory culture beyond the professional-amateur divide. In: Snickars P, Vonderau P (eds) The YouTube Reader. pp. 89–107. Dostupné na:http://www.youtubereader.com/images/youtubereader.pdf Ověřeno ke dni 1.4.2015

[3] HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 80-736-7040-2.

[4] Patton M (2002) Qualitative Research and Evaluation Methods. 3rd ed. Thousand Oaks, CA: SAGE.

POUŽITÁ LITERATURA:

Alexa (2013) Usage statistics for YouTube. Available at:http://www.alexa.com/siteinfo/youtube.com

1. Kopacz L, 
2. Lawton B (2011) The YouTube Indian: portrayals of Native Americans on a viral video site. New Media & Society 13(2): 330–349.

1. Markman K 

(2011) Doing radio, making friends, and having fun: exploring the motivations of independent audio podcasters. New Media & Society 14(4): 547–565.