Sunday, April 12, 2015

Jára Cimrman jako hvězda české transmediální scény?

Transmedialita a vyprávění příběhů napříč mediální scénou je populárním pojmem nejen mezi akademickou sférou mediálních teoretiků. O to, jakým způsobem úspěšně vyprávět (tím pádem i prodat) příběh v dnešním světě online médií, sociálních sítí a počítačových her, se zajímá zejména mediální produkce. Pojem ovšem proslavil zejména Henry Jenkins. Ačkoli se jedná o velmi široký pojem, můžeme si pod transmediálním vyprávěním představit celý smyšlený svět, či pouze příběh, jehož různě části jsou divákovi předkládány prostřednictvím různých médií (tzn. natočí se film, na něj naváže seriál, na seriál naváže kniha, vedlejší postava z knihy se stane inspirací k vytvoření počítačové hry atd.), do transmediálního vyprávění tedy nespadá situace, kdy se třeba na motivy knihy natočí film se stejným, či velmi podobným dějem. Jako příklad celosvětově úspěšných transmediálně vyprávěných příběhů můžeme zmínit Hvězdné války Geoge Lukase, Star Trek nebo třeba Matrix.
Ve světovém měřítku je transmediální vyprávění již velmi rozšířeno. Jak je to ale s využitím tohoto žánru českou produkcí? Do konceptu transmediálního vyprávění spadají například následující díla: Rychlé šípy, Alois Nebel, či Čtyřlístek nebo počítačová hra spojená s filmem Rock podvraťáků. Po chvilce zamyšlení nám však může vytanout na mysli také postava největšího českého velikána Járy Cimrmana. Jak však tato fiktivní postava zapadá do kontextu transmediálního vyprávění v české produkci? A bude Jára Cimrman s to držet krok s novými technologiemi a zachovat si svou popularitu i v budoucnu? Abychom si lépe představili Cimrmana a jeho transmediální přesahy, podíváme se nejprve na samotný vznik tohoto fenoménu a postupně rozebereme jeho zobrazení jinými mediálními formami.

Zdroj: http://vendulinekjanuskova.bloger.cz/_/Jara-Cimrman
Fiktivní postava Járy Cimrmana se poprvé objevila v rádiu a to v pořadu Nealkoholická vinárna U pavouka, vysílaném Československým rozhlasem. Pořad, jehož autory byli Zdeněk Svěrák a Jiří Šebánek, přinášel posluchačům jako by v přímém přenose pseudovědecké reportáže z fiktivní hudební vinárny. 23. prosince 1966 byl tímto způsobem poprvé představen národu Jára Cimrman, jehož pozůstalost prý na své chalupě v Liptákově objevil muzikolog Evžen Hedvábný ztvárněný Karlem Velebným.
Z rozhlasových vln se Jára Cimrman poměrně brzy přenesl na divadelní prkna. Již 4. října 1967 se konala v Malostranské besedě oficiální premiéra první jednoaktové hry z pozůstalosti Járy Cimrmana. Samotné hře Akt přecházel pseudovědecký seminář o životě a díle Járy Cimrmana. Tento formát si divadelní hry Divadla Járy Cimrmana udržely až dodnes. Jedinou výjimkou byla hra Němý Bobeš, kde se seminář proplétá celou hrou. Představení Divadla Járy Cimrmana se stala brzy velmi populární a vývojem a zdokonalování technických možností se hry začaly šířit také na deskách, audio a videokazetách, dnes na CD, DVD, či jako mp3. Toto šíření stejného obsahu napříč různými mediálními platformami však ještě nemůžeme označit za transmedialitu, jelikož nepřináší žádnou novou linku příběhu.
Za zmínku stojí také odloučení Jiřího Šebánka od Divadla Járy Cimrmana v roce 1980. Kvůli jiným představám a uměleckým i osobním neshodám si založil v témže roce Jiří Šebánek vlastní uměleckou skupinu Salón Cimrman, kde pokračoval s vyprávěním příběhu o českém géniovy po svém. Jeho tvorba se zabývá zejména vztahem Járy Cimrmana k jazzové hudbě. Opět prostřednictvím jakýchsi referátů a ukázek vlastní Cimrmanovy hudební tvorby odkrývá další aspekty mistrovy geniality.
Další kapitolou v transmediálním šíření příběhu okolo fiktivního všeuměla je vydání několika knižních publikací, která shrnují a popisují jeho tvorbu. I v literárním světě můžeme narazit na dvě odlišné linie příběhu a to na knihy vydaném lidmi z Divadla Járy Cimrmana a na knihy vydané pod záštitou skupiny Salón Cimrman.

Vraťme se nyní ale k původní tvorbě Divadla Járy Cimrmana. Konečně další pokračování příběhu o životě velkolepého českého vynálezce a umělce bylo představeno na filmovém plátně roku 1983. Komedie Jára Cimrman ležící, spící poodhaluje divákovi další drobné detaily ze života Járy Cimrmana. Jde o první příběh, kdy tvář Cimrmana získává konkrétní podobu. Járu Cimrmana si zde zahrál Zdeněk Svěrák. Mezi další filmovou tvorbu, která je inspirována fenoménem Jára Cimrman, patří detektivka Rozpuštěný a vypuštěný a či komedie Nejistá sezóna.

Celý svět Járy Cimrmana pak dokresluje dokumentární tvorba i různé fanouškovské iniciativy. Z dokumentární tvorby můžeme jmenovat zejména dvě díla: Stopa vede do Liptákova a Jára Cimrman. Stopa vede do Liptákova je krátkometrážní mystifikační dokument již z roku 1969, který představuje divákovi Járu Cimrmana jako vynálezce filmu. Dalším významnou tvorbou je zhruba půlhodinový dokument Jára Cimrman z roku 2005, ve kterém Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák představují Cimrmanův portrét a obohacují fanoušky o mistrovy další vynálezy. Dokument vznikl právě jako reakce na úspěch Cimrmana v anketě Největší Čech v roce 2005.

Nedílnou součástí cimrmanovského světa jsou i jeho fanoušci a následovníci. O Cimrmanově popularitě svědčí i pojmenování nejrůznějších objektů jeho jménem, vydání jeho vlastní poštovní známky, pamětní medaile nebo kešky vytvořená na jeho počest. V roce 2007 skupina nadšenců a cimrmanologů spolu s herci Divadla Járy Cimrmana podnikli expedici do pohoří Altaj, aby objevili dosud nepojmenovanou horu a pojmenovali ji po českém velikánovi.
Na závěr se konečně podíváme, jak Cimrman, který je mimo jiné i vynálezcem principu internetu, pronikl do online sféry a světa nových médií. Díky své popularitě Jára Cimrman pronikl všude, na Facebook, Wikipedii, Wikiquotes,na stránky Osobnosti.cz a další. Za zvláštní pozornost stojí následující dva weby: www.cimrman.at, www.jarmara.at. První zmíněný odkazuje na Cimrmanův zpravodaj, který přináší aktuální online zprávy z Divadla Járy Cimrmana. Stránky zobrazují aktuální program divadla, předprodej vstupenek, glosy z her, křížovky a další hry pro fanoušky divadla a odkazy na další stránky související s životem a dílem Járy Cimrmana. Web Jarmara je více zaměřen na Cimrmana samotného. Na úvodní stránce najedeme rozcestník, který nás může zavést buď přímo do Cimrmanovy Jarmary, kde může návštěvník probírat šuplíky plné cimrmanovských hlášek, postav, vynálezů, něco se o nich dozvědět, případně se o znalost podělit na Facebooku či Twiteru. Další součástí Jarmary je Kinematograf, který umožňuje divákovi shlédnout veškerá divadelní představení. Nakonec si může zájemce v Jarmaře zahrát jednu ze tří jednoduchých her, které jsou inspirovány Cimrmanovou tvorbou.
Ukázka layoutu stránek www.cimrman.at a hry Ňadra dmoucí ze stránky www.jarmara.at
Těžištěm fenoménu Jára Cimrman jsou divadelní představení, proto jej také nelze označit za typického představitele transmediální tvorby, a to i přesto, že tato smyšlená postava a její životní příběh prošly nejrůznějšími podobami přes mnohé mediální platformy – od rádia, přes divadelní, filmovou, dokumentární a knižní tvorbu, až se zcela přirozeně dostaly i do online světa.  Pro rozsah tohoto díla a jeho velkou popularitu však jistě stojí i za další prozkoumání jeho transmediálních aspektů.

1 comment:

  1. Are you looking for free Google+ Circles?
    Did you know you can get them ON AUTOPILOT AND ABSOLUTELY FOR FREE by registering on Like 4 Like?

    ReplyDelete