Současný
svět je utvářen za pomoci digitálních technologií. Od drobností
všedního života až po fungování velkých korporací; od metropolí
západní civilizace až po místa takřka nedotčená civilizací. Digitální
svět, se všemi z toho plynoucími důsledky, se stal za posledních 15 let
realitou. Nejde jen o počítače, i když ty se podílejí na této změně
nejvýrazněji. Předpovědi futurologů z 60. či 70. let dnes působí úsměvně,
ať už šlo o utopické scénáře, podle nichž by dnes byly obydleny planety
sluneční soustavy a všichni by byli bohatí, nebo katastrofické popisy
predikující kolaps civilizace.[1]
Ve svém článku se chci zaměřit na internetový
fenomén Web 2.0, který se objevil v roce 2004 a v České Republice se o něm
mluví až od počátku roku 2006, přičemž rozsáhlejší výměna názorů mezi publicisty
i laiky, jež se specializují na nové trendy na internetu, se rozpoutala v
září a říjnu 2006. Tim O’Reilly
se pokusil o stručnou definice, která zní: „Web 2.0 je revoluce podnikání v
počítačovém průmyslu způsobená přesunem k chápání webu jako platformy a pokus
porozumět pravidlům vedoucím k úspěchu na této nové platformě. Klíčovým mezi
těmito pravidly je toto: tvořte aplikace, které budou díky síťovému efektu s
přibývajícím počtem uživatelů stále lepší. (Což jsem jinde nazval „zapřažením
kolektivní inteligence”.)“[2] Volně přeloženo je to možné charakterizovat:
"když se
spolupodílíte na obsahu a neočekáváte od toho žádný příjem, pak spoluvytváříte
Web 2.0" Web 2.0 není spojen s
žádným konkrétním produktem, aplikací či všeobecně uznávanými standardy. Jedná
se o filozofii přístupu k vytváření webového obsahu.[3] Jedná se fakticky o prostředek kolektivní inteligence.
Ideologie
Webu 2.0 přejímá budoucí scénáře World Wide Web na několika úrovních. Podle
Naomi Klein branding[4]
pracuje na úrovni formování identity. Většina z toho se ve skutečnosti odehrává
v profilové části sociálních sítí. Sociální síť určuje velkou část z
psychologické oblasti života svých uživatelů. Carr ji správně charakterizuje
jako hřiště a laboratoř pro obchodníky, jejichž nejdivočejší sny společenské
kontroly se stanou realitou. Říká, že každý z nás může udělat stovky či dokonce
tisíce kliknutí denně, některé úmyslně, některé impulzivní, a každý z nich
staví naši identitu, utváří naše vlivy, a vytváří naše komunity. Tím, že
trávíme čím dál více času a děláme čím dál více věcí on-line, naše kliknutí
formují naší ekonomiku, kulturu a společnost.[5]
Existuje
mnoho příkladů serverů a služeb, na kterých by se dalo ukázat, jaký má Web 2.0
vlastnosti, výhody a nevýhody. Patří mezi ně např. myspace.com, last.fm nebo
youtube.com. Já se zaměřím na last.fm, což je internetová stránka zaměřená na
hudbu, která začala v srpnu 2005 sloučením s Audioscrobbler, webem na
sledování hudby. Je krásným příkladem Webu 2.0, protože veškerá data jsou
generována uživateli.
Last.fm
je v současné době nejznámější a nejpoužívanější sociální webovou
službou zaměřenou na poslech, hodnocení a doporučování hudby. Dnešní
podoba Last.fm vznikla v srpnu 2005 sloučením dvou původně nezávislých
(ale téměř od začátku spolupracujících) projektů: last.fm a Audioscrobbler.
Last.fm založili Felix Miller, Martin Stiksel, Michael Breidenbruecker a
Thomas Willomitzer jako netradiční internetové rádio v roce 2002 a chvíli
poté zvítězili v soutěži Europrix (zaměřenou na studentské projekty v
oblasti multimedií) a v následujícím roce získali čestné ocenění na
prestižní ARS Electronica (organizace jako festival umění, techniky a
společnosti).[6]
Služba
last.fm získává informace díky stáhnutému plug-inu, který sleduje data poslechu
z vašeho vybraného hudebního přehrávače (jsou podporovány téměř všechny).
Data jsou pak nahraná na stránkách ve vašem osobním profilu. Na základě
odeslaných dat je generováno několik druhů žebříčků (charts):
poslední přehraná hudba, týdenní, tříměsíční, půlroční či celkové
přehledy, a to s možností zvolit buď album, umělce, nebo skladbu. Ty jsou
vidět na uživatelské stránce na last.fm –
www.last.fm/user/uzivatelskejmeno, nebo je jednoduchým způsobem umístit
jinde, např. na vlastní domovské stránce – kdispozici jsou desítky
předpřipravených grafických stylů, jejichž výsledkem je obrázek, který
může zobrazovat souhrn naposled přehraných skladeb, týdenní či celkový
žebříček. [7]
Jednou
z dalších funkcí Webu 2.0 je označování (taggování). V případě
last.fm to znamená, že použijeme jednotlivou skladbu, desku či umělce a můžeme
je pak seskupovat, např. podle národnosti (např. „german“), stylu (např.
„rock“), apod. Toto označování uživateli ale také umožňuje si vytvořit seznamy
i například podle nálady (např. „aggresive“) nebo seznam interpretů, které již
viděl naživo (např. „seen live“).
Síla
last.fm je v jeho doporučeních. Poté, co uživatel poslouchá chvíli nějakou
hudbu, last.fm mu nabízí umělce podle jeho „weekly top artists“[8]. Krásou
této stránky je, že téměř neznámý a nijak nepodporovaný umělci mají téměř
stejnou pravděpodobnost, že budou doporučeni pro uživatele, stejně jako
celosvětově známí umělci.
Návštěvnost
stránek last.fm roste také proto, že jsou velmi rozsáhlým zdrojem
informací o nejrůznějších skupinách a mají vysoké postavení ve
vyhledávačích. Například je zde složka „events“, na které mohou uživatelé
najít veškerá vystoupení konkrétního umělce, který ho zajímá.
Last.fm
už také představuje různé možnosti on-line prodeje, kdy uživatelé mohou
zakoupit alba pouhým kliknutím na odkaz, když poslouchají konkrétní skladbu.
Tento odkaz přesměrovává uživatele na stránky obchodů jako je Amazon nebo GEMM.[9]
Last.fm
je internetová stránka zaměřená na hudbu, která začala v srpnu 2005
sloučením s Audioscrobbler, webem na sledování hudby. Je krásným příkladem
Webu 2.0, protože veškerá data jsou generována uživateli. Služba získává
informace díky stáhnutému plug-inu, který sleduje data poslechu z vašeho
vybraného hudebního přehrávače (jsou podporovány téměř všechny). Data jsou pak
nahraná na stránkách ve vašem osobním profilu.
„Čím déle člověk
poslouchá, tím přesněji dokáže last.fm odhadnout jeho hudební vkus.“ J
[8] To je seznam umělců, které uživatel poslouchá, seřazený podle četnosti
poslechu. Tento seznam může být týdenní, měsíční nebo třeba roční.
you are an idiot i can tell you actually know NOTHING about the deep or dark web if you are using tails you would be perfectly fine you CANNOT be traced even using just the Tor browser is safe unless you download images they cannot find your ip address and your DNS does not leak the creepypastas you watch are not realistic
ReplyDeleteRegards
Crazyask Deep web Links the DarkWeb
mmorpg oyunlar
ReplyDeleteinstagram takipçi satın al
TİKTOK JETON HİLESİ
Tiktok jeton hilesi
antalya saç ekimi
İNSTAGRAM TAKİPÇİ SATIN AL
TAKİPCİ SATİN AL
mt2 pvp
instagram takipçi satın al
kartal arçelik klima servisi
ReplyDeleteümraniye arçelik klima servisi
pendik bosch klima servisi
pendik arçelik klima servisi
tuzla samsung klima servisi
tuzla mitsubishi klima servisi
çekmeköy vestel klima servisi
ataşehir vestel klima servisi
ataşehir arçelik klima servisi