Skryté webové stránky: propaganda, kyber-rasismus a epistemologie v digitální éře 2. úkol - Nová média a společnost - JJM335

Skryté webové stránky: propaganda, kyber-rasismus a epistemologie v digitální éře

Autorka článku Jessie Daniels, Ph.D.

Autorka přednáší na City university of New York, je mezinárodně uznávanou odbornicí na internetové projevy rasismu. Mezi její nejvýznamnější díla patří Cyber Rasism (2009) a White Lies (1997). Mezi další témata, kterými se zabývá v rámci výzkumu, patří změna sociální nerovnosti na internetu, nová média a zdraví. Pravidelně publikuje v časopisech New Media & Society, Women’s Studies Quarterly, Theory in Action, American Journal of Public Health, and Health Promotion and Practice. Od roku 2007 publikuje na odborném blogu (http://www.RacismReview.com) společně s Joe R. Feagin (v minulosti prezidentem Americké sociologické asociace). V roce 2010 ji Forbes Magazine jmenoval jako jednu z „20 inspirující žen k sledování na Twitteru“.

 

V tomto článku autorka analyzuje tzv. cloaking[1], konkrétně ve významu skrytého autorství a zamaskování záměrně skrytého politického programu. Na základě teoretického ukotvení vycházejícího zejména z kritické teorie Frankfurtské školy v tomto článku zkoumá způsob, jakým skryté webové stránky zakrývají různé politické agendy a z jakých při tom vycházejí hledisek. Zvláštní zájem pak věnuje především snahám rasistických skupin propagující využití cloakingu pro propagaci teorií nadřazenosti bílé rasy v kyberprostoru. Použití maskovaných webových stránek k prosazení politických zájmů vyvolává důležité otázky týkající se vytváření znalostí a epistemologie v digitální éře v rámci sociálního a politického kontextu, v němž je stále více obtížnější rozpoznat skutečnost od propagandy. V závěru článku autorka vyzdvihuje důležitost kritického přístupu k informacím na webových stránkách v souvislosti s důmyslnými postupy politické či ideologické propagandy.

Tzv. skryté webové stránky mohou zamaskovat celou řadu politických programů - od levého křídla (v podobě nadnárodních podnikových zájmů antiglobalizačních aktivistů až po pravicově extrémistické názorové proudy kyber-rasistů). Autorka v článku zdůrazňuje, že jedním ze zásadních mechanismů, jehož prostřednictvím se skryté stránky a potažmo i jejich obsahy stávají potenciálně tak efektivní jako nástroje propagandy, je především to, že je velice často značně obtížné je odlišit od jiné formy informací na internetu.
Specifické případy kybernetického rasismu zpochybňují základy dosud známých tezí o rasismu a rasové rovnosti. Adorno varoval před nebezpečím rasistické propagandy předchozí éry, avšak mnoho z jeho postřehů platí i pro éru digitální. Skryté internetové stránky většinou využívající typ rétoriky s úmyslem oslovit co nejširší publikum.
Hlavním cílem tohoto druhu propagandy je rozvrátit domněle sdílené přesvědčení o dříve
známé skutečností. V případě, že se jedná o případy kybernetického rasismu, skryté stránky jsou určeny zejména k znehodnocení rasové rovnosti. Kritický přístup teorií vycházejících z Frankfurtské školy u Adorna představoval konstruktivní rys boje o vlastní emancipaci a sociální změny (Giroux, 2001). Zatímco autoři jako Goldberg připouští určitý prostor pro kritiku způsobů, kterými racionalita přispívá k utužení systémů nadvlády, skryté politické vlivy na skryté webové stránky naznačují, že je třeba znovuobnovit
racionalitu a kritické myšlení. Rozpoznání skrytých míst od legitimního webu je bezesporu v současné době komplikovaný úkol, který vyžaduje digitální gramotnosti, včetně webových dovednosti a zejména kritického myšlení uživatele v rámci sociálního a politického kontextu ve vztahu k webu, autoru textu i jeho kontextu.

Autorka dále upozorňuje na nedostatečnou úroveň digitální a mediální gramotnosti
u většiny americké populace (http://2010-2014.commerce.gov/news/fact-sheets/2011/05/13/fact-sheet-digital-literacy) a k definici efektivního boje proti kyber-rasismu využívá zejména přístup zmíněný v publikaci Patricie Hill Collins (Collins, P. H. (2000) Black Feminist Thought: Knowledge, Consciousness, and the Politics of Empowerment (2nd edition) New York: Routledge.) pracující s rozvíjením mediální gramotnosti, etiky a znalostních nároků obecně. V této alternativní epistemologii, hodnoty jádra procesu validace znalostí a myšlenky nemohou být odtržené od jednotlivců, které je ve svém důsledku vytvářejí, a je nutné se o ně podělit (Collins, 2000). Castells (1997) tvrdí, že sociální hnutí v pokusu informačního věku ovlivňují také kulturní hodnoty.

Nejznámější medializace skrytých stránek je spojena s děním krátce po přírodní katastrofě, která následovala po hurikánu Katrina v srpnu roku 2005 (Giroux, 2006, Lavelle a Feagin, 2006), kdy se začaly objevovat webové stránky s názvy domén, jako Hurikán Katrina, nebo Ohrožené rodiny (www.katrinafamilies.com) a Parish Dary (www.parishdonations.com), v nichž se objevily digitální fotografie ohrožených lidí v zaplavené oblasti pobřeží Mexického zálivu. Na digitálních fotografiích byli zobrazováni pouze příslušníci bílého etnika, byť stránky neobsahovaly na první pohled závadný obsah, který by naznačoval otevřený rasismus, a zdálo se, že jde o legitimní stránky apelující na pomoc lidem v zdevastované pobřežní oblasti. Pokud však uživatelé chtěli navštívit tuto stránku, automaticky byli přesměrováni na Donations.org (www.internetdonations.org), který také vypadal, jako poměrně neškodná stránka, až na skutečnost, že doména byla zaregistrována na osobu Franka Weltner, St. Louis, MO, založena na nadřazenost bílé rasy. Stát Missouri Franka Weltnera žaloval jako člena neonacistické Národní aliance, v září roku 2005 za porušení nelegálního obohacování právo a hlavně za vynechání skutečnosti, že získávané prostředky byly používány k podporování organizací ideologicky zaměřených na bělošskou nadřazenost (Zeller, 2005; viz také AntiDefamationLeague, 2005).

Weltner byl stíhán již kvůli jiným webovým stránkám, které obsahují rasistické podtexty nebo se dokonce hlásí k antisemitismu přímo například Jew Watch (www.jewwatch.com) a Američan Civil Rights Review (www.americancivilrightsreview.com). Vznik takovýchto webových stránek, tedy pomoci pro občany postižené přírodní katastrofou,
ilustruje ústřední linii propagandy a kyber-rasismu v digitální době. Spojovacím znakem u všech těchto webů je fakt, že je vesměs velmi těžké zjistit autorství a skryté jednání určené k dosažení politických cílů. Použití propagandy k dosažení politických cílů, a to jak fašistických a demokratických, není ani nové, ani unikátní, a to ani v digitálních médiích (Conason, 2003 Cornish, 2003; George, 1959). V 1951 napsal Adorno esej o americké propagandě, v níž popisuje posudky manipulace v důsledku reklamy a propagandy a deklaruje, že propaganda „se dnes stala povoláním", které se spoléhá na psychologii spotřebitele, a ve které propagandisté testují své zkušenosti a ty nejpoutavější přežijí (Adorno, 2002 [1951]: 151).

Zatímco Adorno psal o jiné době a jiném médiu (televize), z jeho práce jsme získali cenné poznatky, které jsou relevantní i pro pochopení vzniku skrytých webových stránek. Skryté webové stránky obsahují prvky, které rezonují s psychologií spotřebitele a testování trhu, které nás Adorno upozornil před půl stoletím. Ve skutečnosti, část z toho, co je v dnešní terminologii označováno za skryté stránky je potenciálně efektivní jako propaganda, a zároveň také často velice obtížné odlišitelné od reklamy a jiných forem přesvědčování v kyber prostoru. Autorka se však ve svém článku soustředí především na využívání cloakingu v propagaci rasisticky motivovaných sdělení a hledá způsoby, kterými lze tomuto druhu působení předejít či ho včas odhalit.

---

[1]  Cloaking je anglický SEO termín, který můžeme přeložit jako zastírání nebo maskování. Jedná se o podvodnou techniku optimalizace pro vyhledávače. Vyhledávačům (vyhledávacímu robotovi) se zobrazí jiný obsah, než jaký se zobrazuje uživatelům konkrétních stránek. Cloaking je tedy maskování části textu buď před vyhledávači, anebo před návštěvníky za účelem získání lepších pozic ve vyhledávačích. Velmi často jsou pro cloaking používány javascript a CSS, díky kterým je možné text zneviditelnit, zamaskovat. Ačkoliv cloaking byl v minulosti velkým a stále řešeným problémem, dnes už ztrácí sílu a většinou již moc nefunguje. Vyhledávači je často penalizován.  Obecně se ale vyhledávače brání této umělé manipulaci s výsledky vyhledávání a pomáhají jim v tom i nástroje, které cloaking odhalí a přes spam report nahlásí vyhledávači. (https://uspesny-web.cz/slovnicek-internetovych-pojmu/cloaking )