Autorkou článku a celého výzkumu je Neha Kumar působící na University of Washington na Department of Computer Science and Engineering. Její výzkumy se zaměřují na osvojení a používání nových médií a technologií v méně rozvinutých oblastech.
Cílem tohoto výzkumu bylo vyplnit mezeru v pohledu na osvojení a používání sociálních sítí (v tomto případě Facebooku), jelikož většina současných výzkumů se zaměřuje na tradičně dominantní „Bílé regiony“ (Západní civilizace). Tento výzkum se soustředí na socioekonomicky znevýhodněné obyvatelstvo v městských periferiích Indie. Pro tuto komunitu a mladé lidi v ní je stále velkým luxusem vlastnit osobní počítač, avšak vlastnit mobil s připojením k internetu (byť stále převažující s velmi pomalým GPRS) začíná být standardem. Mladí lidé jsou první generací z těchto komunit, která využívá internet a nová média ve svém volném čase.
Tato práce navazuje především na práci Daniela Millera v oblasti výzkumu používání Facebooku v nerozvinutých lokalitách. Daniel Miller se ve své práci věnoval oblasti Trinidadu a Tobaga. Neha Kumar také navazuje na Henryho Jenkinse a jeho výzkum o gramotnosti v oblasti nových médií americké mládeže.
Metodologie
Práce v terénu byla realizována od října 2011 do dubna 2012 v Novém Dílí jako součást většího etnografického výzkumu, který zkoumal využívání mobilních zařízení u mládeže v socioekonomicky znevýhodněných oblastech Indie. Podklady pro výzkum byly získany od dvou skupin respondentů. První skupina byl vzorek 25 uživatelů facebooku, kteří odpovídali charakteristice: muž mezi 18 až 22 lety a pochází z rodiny, jejichž průměrný měsíční výdělek odpovídá 300 USD měsíčně. Rodiče jsou obvykle nevzdělaní lidé z menších měst, kteří migrovali do Nového Dílí za prací. Mladí jsou obvykle vzdělanější, studující až státní vysoké školy. Všichni respondenti byli muži, přestože to z počátku nebylo zamýšleno. Autorka článku však zjistila, že dívky v tomto směru výrazně zaostávají, jelikož výchova dívek v Indii je mnohem přísnější než u chlapců. Dívky mají omezenou svobodu (vycházet ven a bavit se s přáteli), což se přeneslo i do internetové svobody. Druhou skupinou pak bylo deset obchodníků s mobily ze stejné oblasti. Opět se jednalo ve všech případech o muže. Sběr dat probíhal pomocí polostrukturovaného dotazníku v Hindštině (rodném jazyku autorky). Rozhovory se vždy konaly jeden na jednoho a účastníci vždy věděli o cílech výzkumu. Data byla přepsána a organizována tematicky, tak aby odpovídala vzorům užití Facebooku dle Glasera a Strausse. Analýza dat odhalila motiv učení a nabývání nových schopností spojené s Jenkinsovou participativní kulturou.
Výsledky
Rozhovory s obchodníky poukázaly na výrazné snížení cen jak mobilních telefonů, tak mobilního připojení, což zapříčinilo obrovský zájem o mobilní technologie i z řad méně majetných Indů. Většina z mladých Indů nikdy neměla k dispozici osobní zařízení s přístupem k internetu. Bylo obvyklé, že rodina měla sdílený počítač, který však býval zastaralý a navíc se o něj museli uživatelé dělit, což často znamenalo, že internet cenzurovali rodiče. Právě díky rozvoji mobilních zařízení mohli dotazování přistupovat k internetu kdykoliv a kdekoliv chtěli.
Poměrně důležitým zjištěním bylo, že za rozšířením poptávky po modernějších mobilních technologiích částečně stojí Facebook. Facebook „vytvářel hlad“ po novějších technologiích například tím, že mladí Indové chtěli sdílet lepší fotky, proto potřebovali lepší foťáky v rámci svých telefonů.
Jedním z cílů autorky výzkumu bylo zjistit, proč mladí Indové Facebook využívají. Hlavním důvodem byla dostupnost real-time chatování. V Indii v roce 2012 vzniknul zákon, který zakazuje jednomu uživateli poslat více než 200 SMS zpráv za den. Facebook tento limit odboural. Druhým důvodem pak bylo to, že je Facebook důležitým měřítkem v „sociální přijatelnosti“. Facebook vytváří a formuje identitu - považují jej za nutnost, aby byli společensky přijati mezi sobě rovnými. Mezi mladými lidmi v Indii vznikl fenomén - kdo má více přátel má lepší postavení. Proto spousta mladých Indů rozesílala žádosti o přátelství po celém světě. Nejvíce „zasaženou“ zemí se stala Brazílie.
Mladí Indové si pochvalují rozvoj vlastních schopností především ve dvou odvětvích, který jim mobilní technologie, potažmo Facebook, umožnil. Prvním je informačně-technologický základ, schopnost komunikovat, používat a vyhledávat na Internetu. Druhým je pak zlepšená angličtina, kterou se díky používání Facebooku naučili.
Diskuse
Craig Jeffrey popisuje timepass jako stav očekávání. Stav, ve kterém mají mladí lidé, z různých důvodů, dostatek volného času. Studie Nehy Kumar ukazuje, že toto čekání je v Indii úzce propojeno s bleskovým rozvojem mobilních technologií. Tento proces, ať už přímo či nepřímo, vede mládež k větší gramotnosti související se sociálními sítěmi, tak jako to popsal Henry Jenkins.
Přestože měl výzkum původně zjistit, zdali Facebook pomáhá Indům ve zlepšování vlastních dovedností a schopností, což výzkum potvrdil, také ukázal pohledem technologicko-deterministickým, že Facebook samotný je motorem technologických změn.
Facebook a jiná nová média, i v tak třídně či kastovně rozdělené zemi jako je Indie, boří socioekonomické hranice. Mládež pocházející z chudých poměrů je schopná konzumovat, vytvářet či sdílet obsah stejně jako mládež pocházející z bohatších poměrů.
Relevance pro ČR
Domnívám se, že základní cíl výzkumu, tedy zjistit zdali mladým lidem Facebook pomáhá ve zlepšování schopností a dovedností, platí i pro naše končiny. Nejsem si však jist, jestli Facebook pomáhá vylepšovat technologie, tak jako je tomu v Indii, jelikož u nás jsou informační a mobilní technologie daleko více rozšířené a pro potřeby Facebooku zdaleka dostačující.
No comments:
Post a Comment