Nová média a válka v Afghánistánu: Význam bloggování pro švédský strategický narativ

Vybraný text analyzuje vztah mezi blogosférou a dominantním strategickým narativem, nebo, chcete-li strategickým diskursem. Autorky se v něm zaměřují na analýzu vybraných příspěvků umístěných na blogy v průběhu války v Afghánistánu, respektive v průběhu švédského angažmá v mezinárodní misi NATO ISAF. Snaží se potvrdit či vyvrátit hypotézu, že blogosféra inherentně vystupuje jako opozice k vládou stanovenému strategickému narativu.

Autorkami textu jsou dvě akademičky stojící na pomezí politologie a výzkumu médií. Konkrétně Maria Hellmanová a Charlotte Wagnssonová. Obě působí na Katedře bezpečnosti, strategie a vedení švédské Univerzity obrany. Hellmanová se na toto pracoviště přesunula teprve nedávno ze Stockholmské univerzity, kde působila na Katedře žurnalistiky, médií a komunikace. Zabývala se především otázkami globalizace, evropeizace, komparace televizního zpravodajství a žurnalistickou kulturou (Volkmer 2012: xiii). Charolotte Wagnsson se věnovala spíše politologickým tématům jako bezpečnost, fungování NATO, evropské vládnutí nebo conflict management (Swedish Defence University 2015).

Autorky si daly za cíl komparovat vlastní výzkum blogů věnujících se švédskému angažmá v Afghánistánu s výsledky zahraničních výzkumů, prakticky bezvýhradně z anglosaského prostředí. K výzkumu přistupovaly s představou, že nová média vystupují primárně proti převládajícímu diskursu. Uvádí také několik případů, kdy tomu tak skutečně bylo: wikileaks, protiválečné blogy či příspěvky na Twitteru. Za předmět zkoumání si vybraly kombinaci „oficiálních“ blogů, psaných buďto přímo tiskovou službou Švédských ozbrojených sil nebo příslušníky armády v Afghánistánu nasazenými, a blogů „neoficiálních“ tvořených autory, kteří se dlouhodobě ve sledovaném období mezi lednem 2010 a dubnem 2012 zabývali nasazením švédských ozbrojených sil v Afghánistánu, ale nebyli spojeni s žádnou institucí.

Autorky se hlásí k tradici kritické diskursivní analýzy a blogy se rozhodly zkoumat skrze metodu kvalitativní obsahové analýzy (Hellman – Wagnsson 2015: 11). Jejich cílem bylo zjistit, zda autoři odporovali nebo podporovali dominantní vládní strategický diskurs. Hellmanová a Wagnssonová se přitom zaměřily na čtyři kategorie: samotnou misi, odůvodnění mise, švédské úspěchy a obraz vojsk v očích národa. Celý text je pak zprávou z výzkumu.

V části věnované zahraničním výzkumům podobné tematiky dospěly Hellmanová a Wagnssonová k závěru, že sociální média v anglosaských zemích se skutečně staví většinou do role opozice proti dominantnímu diskursu. Nikoliv však média tradiční, protože ty potřebují s ozbrojenými složkami a s vládou udržovat dobré vztahy, aby si zachovaly přístup k informacím. Nicméně autorky se domnívají, že mezi anglosaským prostředím a realitou malých národními jazyky mluvících států existují významné rozdíly.

Ty jednak vidí v politické kultuře. Zatímco v americké převládá polarizace, švédská je primárně konsensuální. Rozdíl spočívá také ve velikosti blogosféry. Ta větší americká nabízí mnohem více prostorů pro polarizované názorové střety, už jen z toho důvodu, že se do ní zapojují anglicky mluvící příslušníci jiných národů a tak nabývá transnacionálního rozměru, zatímco švédská je izolovaná. Roli má i to, zda je mise rozebírána široce v tradičních médiích (což se ve Švédsku nedělo). Poslední faktor spočívá v počtu příslušníků ozbrojených sil, kteří tato média používají. Čím více, tím větší jest prostor pro názorový disent.

Autorky dospěly k překvapivému závěru, že švédská blogosféra angažmá ozbrojených sil v Afghánistánu převážně podporovala. Převládající diskurs popisoval zapojení do mise ISAF jako humanitární poslání (na rozdíl od amerického boje proti terorismu), v čemž má Švédsko dlouholetou tradici. Obě sledované skupiny, tedy jak oficiální tak nezávislé blogy, podporovaly i účel mise. Byť ty nezávislé vyčítaly vládě špatnou prezentaci mise veřejnosti. Stejně tak nezávislé blogy přistupovaly k vládě kritičtěji, pokud šlo o plnění cílů mise, kdy voleným zástupcům vyčítali nedostatečnou podporu jednotek! Oba typy blogů se shodly na úspěšnosti švédského angažmá v Afghánistánu i na obrazu vojáků jako profesionálů konajících dobro.

Text se objevil v časopise New Media and Society v letošním lednovém čísle. Podobný rozkol mezi oficiálním strategickým narativem a postojem prezentovaných sociálními médii jsme v uplynulých týdnech viděli v českém prostředí v souvislosti s průjezdem amerického konvoje Dragoon Ride. Zatímco oficiální kruhy se ke konvoji stavěly pozitivně, na internetu se objevila široká skupina odpůrců. Jak se ale záhy ukázalo, početně nestačila na skupinu podporovatelů průjezdu spojeneckého konvoje. Ve srovnání se švédským případem je česká společnost mnohem více polarizovaná a více inklinující ke konfliktu. Česko je také ve srovnání se Švédskem větším státem, co do počtu obyvatel, byť nepatrně. A především česká média věnovala průjezdu konvoje velkou pozornost, což aktivizovalo jak zastánce, tak odpůrce.

Autorky nabídly zajímavý text nabízející neotřelý pohled na v literatuře diskutované téma (vliv sociálních médií na narativní disent) a zajímavou případovou studii situovanou do jiného prostředí než dominantní texty. Samy si ale uvědomují, že by na jejich výzkum bylo vhodné navázat a přinést srovnání s jiným podobným státem, aby se ukázalo, že lze jejich závěry skutečně zobecnit.

 

 

Zdrojový text:

Hellman, M. – Wagnsson, Ch. (2015): New Media and the war in Afghanistan: The Significance of blogging for the Swedish strategic narrative. New Media & Society, Vol. 17, No. 1.

Další zdroje:

Volkmer, I. (eds 2012): The Handbook of Global Media Research. Chichester: Wiley – Blackwell.

Swedish Defence University (2015): „Charlotte Wagnsson“. On-line zdroj: http://www.fhs.se/en/contact/w/wagnsson-charlotte/ (cit. 13. 4. 2015).