Nevyužitý potenciál otevřených dat

Otevřená data jsou tématem v poslední době stále častěji skloňovaným. Jedná se o informace především z veřejné správy, neziskových institucí, vládních i nevládních organizací, univerzit, kulturních institucí a dalších sfér (včetně soukromých organizací), které jsou ve strukturované a strojově čitelné podobě volně dostupné veřejnosti na internetu. Jejich využití není omezeno žádnými technickými ani jinými překážkami. Většinou jsou navíc poskytována zcela zdarma, či pouze za symbolický poplatek. Využívat a sdílet je tak může kdokoliv.
V praxi tak má každý občan v případě zájmu přístup k informacím, které až dosud spravoval pouze stát. Kromě toho, že je možné tyto informace jednoduše získat (čímž je posílena transparentnost veřejné správy, její zodpovědnost a podpořen boj proti korupci) je mimo jiné možné uvedené informace dále zpracovávat a využívat. Přímo pracovat s uloženými daty může být pro širokou veřejnost poměrně komplikované, řada podnikatelů se proto chopila této výzvy a vznikají různorodé aplikace, které s daty pracují a zpřístupňují je laické veřejnosti ve srozumitelné podobě. Aplikace tak nabízejí například data o veřejné dopravě, kriminalitě, hospodaření obcí, mapové služby, rejstříky škol a jiných objektů občanské vybavenosti atd.

Problematikou otevřených dat a možností jejich využití pro zlepšení života obyvatel měst se zabývá i článek profesorů Sergio Álvarez Garcíi, Manuela Gértrudix Barria a Mario Rajas Fernándeze The collaborative construction of open databases as tools for citizen empowerment publikovaný v časopise Revista Latina de Comunicación Social v lednu 2014.

Všichni tři autoři působí jako profesoři madridské Universidad Rey Juan Carlos (URJC) na katedře komunikace a společenských věd (Departamento de Comunicación y Ciencias Sociales) a ve své praxi se zaměřují především na nové technologie v komunikaci a vzdělávání.

Tématem článku je předběžné představení výsledků případové studie, která hodnotí nový fenomén účasti občana na tvorbě, zpracování, analýze a vizualizaci otevřených dat a ukazuje, jak tvorba a možnost využití těchto otevřených databází podněcuje a posiluje občanskou aktivitu. Studie se zaměřuje na portály, jež otevřená data agregují a poskytují občanům, a na iniciativy, které podporují další otevírání veřejných institucí veřejnosti. Zároveň se studie zaměřuje na to, o jaká data mají občané největší zájem a jak je využívají.

Metodou, která je v článku použita je případová studie, která analyzuje portály poskytující otevřená data a identifikuje technologické a strategické prvky, které usnadňují občanům přístup k datům a využití informací. Jde o empirickou, induktivní výzkumnou studii, která vychází z pozorování konstrukčních systémů a procesů otevřených databází a výsledky poté podrobuje kvalitativnímu induktivnímu uvažování. Konkrétně se jedná o pozorování a kvalitativní analýzu 8 portálů, které poskytují otevřená data z různých oblastí a sfér veřejného života (od čistě finančních a ekonomických dat až po data týkající se regionálního rozvoje a další). Snahou je zkoumat aktuální fenomén v rámci kontextu reálného života.

Studie ukázala, že iniciativy, které usilují o posílení občanské angažovanosti a informovanosti skrze otevřená data jsou nyní na vzestupu a že protagonisty tohoto vzestupu jsou občané sami, kteří mají zájem informace získávat a dále využívat při tvorbě informovaných rozhodnutí a tvoří tedy silnou poptávku po otevřených datech. Agenda, která v rámci otevřených dat převládá, se pak skládá ze dvou základních typů informací. Za prvé se jedná o finanční témata – specificky o způsob jakým se společnosti a vláda chovají „za oponou“ – tedy kdo je reálně řídí, vlastní, kde mají sídlo, kde platí daně, co dělají a s kým, jak jsou jednotlivé společnosti propojené mezi sebou). Za druhé se jedná o jejich náklady – za co, proč a kdy utrácejí.

Podstatným zjištěním studie je fakt, že dnešní občané mají možnosti, schopnosti a chuť participovat na konstrukci informací způsobem, který je zcela odlišný od tradičních metod, jež byly užívány dříve. Jedním z hlavním aspektů, je možnost občana zasahovat do komunikačního toku na různých jeho úrovních – v procesu tvorby dat, jejich verifikace, ladění, řízení a opakovaného přenosu informace. Občané se tak posunuli od dřívějších „consumers“ k současným „prosumers“. Informace již pouze nevyužívají ale sami je i tvoří. Spolu s tím vzniká poptávka po transparentním vládnutí a občané jsou si vědomi svého kolektivního potenciálu ke změně prostředí, ve kterém žijí, nakupují a volí.

Web 2.0. přinesl občanům celou řadu možností jak participovat na chodu svého města. Tradičně měli občané měst jen velmi omezený přístup k informacím skrze masová média, která zprostředkovávala pouze vybrané dokumenty a jen v omezené formě. Neexistovala možnost jak se snadno a rychle dostat k celistvým souborům dat a podrobným informacím veřejného zájmu. Dnes však mají občané možnosti, které byly dosud zcela neznámé. Mohou měnit, využívat, kombinovat, komentovat, doporučovat, a dalšími způsoby rekonstruovat a remixovat informace, což jim dává do rukou nevídané možnosti vývoje nového obsahu. Koncept otevřených dat je změnou celé organizační struktury, která vede ke změnám v komunikační logice, a zároveň ve vnímání a chápání intervencí samotných občanů jako prvku, který vytváří novou přidanou hodnotu.

S prvním systematickým zveřejňováním dat v otevřené podobě začala vláda USA již v roce 2009 a podobným směrem se vydaly i další země, například Rakousko nebo Velká Británie, které dnes v této oblasti patří mezi světové lídry. Problematika otevřených dat je často diskutována i v českém prostředí. Ačkoli jsme v září 2011 přistoupily k Partnerství pro otevřené vládnutí (Open Governement Partnership) je Česká republika nyní v otevírání dat teprve na začátku. První datasety o uzavřených smlouvách a jejich plnění zveřejnilo teprve v lednu 2015 Ministerstvo financí. Občané si mohou stáhnout přehledy faktur, výdajů a dalších detailů a s daty dále pracovat. Postupně by se takto otevírat měly i další instituce.

Zdroj: data.mfcr.cz

Nejedná se však pouze o zveřejňování hospodaření veřejných institucí. Otevřená data mají mnohem širší využití. Důležitá je například zpětná vazba občanů, kteří mají možnost vyjadřovat se  k návrhům města, čímž se významně rozvíjí komunikace města a občana a získávají se cenné informace od občanů v již klasifikované formě. Vznikají různé aplikace pro mobilní a webové služby, které řeší například problémy v oblasti mobility pohodlnou jízdu veřejnou dopravou, služby různorodých půjčoven dopravních prostředků, ale i tak specifické věci, jako jsou poruchy výtahů k metru. Aplikace díky otevřeným datům umocňují vzájemný kontakt města s občany a komunitami. Díky soutěži, kterou každoročně vyhlašuje Fond Otakara Motejla vznikají užitečné aplikace a služby, využívající otevřená data i u nás. Kromě toho Fond se podílí i na otevření dat ve městech (například v Opavě, Děčíně a Kuřimi) a institucích. V roce 2012 byla díky projektům podpořeným tímto fondem ve strojově čitelné formě zpřístupněna například parlamentní databáze Poslanecké sněmovny.

Mezi oceněné aplikace patří například aplikace Fondyeu jejímž hlavním cílem je  zvýšení transparentnosti informací o příjemcích podpory a jejich projektech, které získaly finanční podporu ze strukturálních fondů Evropské unie. Díky této službě si každý může jednoduše vyhledat vztahy mezi příjemci dotací, vlastnickou a personální strukturu příjemců, vztahy na politiky i lobbisty. Parametrické vyhledávání například umožňuje filtrování příjemců dotací podle toho, zda se jedná o polostátní, státní či soukromé firmy.

Dalším oceněným projektem se stal portál Najdi-lekarnu, který přináší informace o lécích a lékárnách v České republice. Pacienti si tak mohou vyhledat lékárnu s nejnižší cenou či doplatkem, lékárnu ve svém okolí, léčebné substituty, lékové interakce a další informace.
Neméně užitečnou aplikací je aplikace Vozejkmap, která vznikla na základě potřeby najít na jednom místě všechna bezbariérová místa v ČR a mít možnost databázi jednoduše rozšiřovat a aktualizovat samotnými uživateli. Úvodní databáze 700 bezbariérových míst vznikla manuálně, díky otevřeným datům z veřejných zdrojů. Další místa již přidávají sami uživatelé - vozíčkáři. Nyní jich je v aplikaci již téměř 8 000.

Zdroj: vozejkmap.cz

Díky soutěži se přímo v praxi ukazuje, jaké užitečné informace a služby otevřená data mohou nabídnout. Za každou z aplikací stojí zajímavá myšlenka či nápad. Všechny dokládají, jak obrovský potenciál má využití otevřených dat, a jen potvrzují známé zjištění, že na nejlepší využití vašich dat přijde někdo jiný.

Studovaný článek:
Sergio Álvarez García, Manuel Gértrudix Barrio, Mario Rajas Fernández (2014): “The collaborative construction of open databases as tools for citizen empowerment”. Revista Latina de Comunicación Social, 69, pp. 661 to 683. 
http://www.revistalatinacs.org/069/paper/1029_UR/32en.html DOI: 10.4185/RLCS-2014-1029en

Použité zdroje:
http://www.otevrenadata.cz/
Smart Cities 01-14, Magazín o chytrých technologiích pro efektivnější správu měst a obcí, http://www.cyklodoprava.cz/file/smart-cities-01-14/