Role vlastního já u uživatelů Facebooku ve vytváření sociálních kontaktů a vlastního sociálního kapitálu

Studie, o které pojednává tento článek, byla publikována v časopise New Media and Society, v letošním roce v jeho sedmnáctém vydání. Autorem článku je jihokorejský akademik Chang – Hyun Jin.
Chang-Hyun Jin získal magisterský titul na univerzitě v Texasu a doktorský titul v reklamě na Floridské Univerzitě.Nyní působí jako docent (assistant Professor) na katedře podnikové ekonomiky na univerzitě Kynoggi v Jižní Korei. Jeho hlavním zájmem je výzkum týkající se marketingových metod, např. brandingu, nových médií, nebo psychologii zákazníka.

zdroj: telegraph.com

Hlavní téma

Hlavním cílem výzkumu, popisovaném v článku, je zjistit jaké účinky může mít komunikace na sociálních sítích v rámci navazování (bridging) a utužování (bonding) mezilidských vztahů, stejně jako na rozšíření vlastního sociálního kapitálu.
V rámci studie autor zkoumal, jak vlastní já (do kterého počítáme čtyři elementy: sebeúčinnost, sebeprosazování, sociální přítomnost a sebevědomí) a intenzita využití mají vliv na výše zmíněné sociální vztahy a sociální kapitál.

Výzkumná tradice

Autor se opírá o práci Boyda a Ellisona „Social network sites: definition history and scholarship“,
která vyšla v roce 2007 v Journal of Computer-Mediated Communication.
Podle Boyda a Ellisona jsou sociální sítě webovou službou, která která dovoluje jedincům:
1) vytvořit veřejný, nebo napůl veřejný profil v rámci systému, který utužuje mezilidské vztahy,
2) stvořit seznam ostatních úživatelů, se kterými je ve spojení,
3) vidět a procházet jejich seznam uživatelů, se kterými jsou ve spojení,
Dále pak boyd a Ellison uvádějí, že slovo „networking“ není v tomto případě vhodné používat, protože „networkujeme“ většinou s lidimi, které neznáme, abychom se seznámili. Na sociálních sítích ale naopak komunikujeme spíše s lidmi, které už známe a nenavazujeme nové kontakty.
Chang-Hyun se dále drží definice sociálních sítí podle Trusova, který tvrdí, že sociální sítě dovolují jedinci vytvořit si a udržovat síť přátel pro sociální, či pracovní účely. Hlavním účelem sociálních sítí je používání osobních profilů.
Dále se autor opírá o publikaci Kleina o práci psychologa Williama Jamese, který se zabýval rozdílem mezi vnímáním „já“ jako objektem a subjektem vnímání.

Použitá metoda

Chang – Hyun použil pro svou práci metodu kvalitativní analýzy. Stanovil šest hypotéz a vytvořil dotazník. Dotazník v rámci pretestu obdrželo 25 studentů, kteří na univerzitě v Soulu v Jižní Korei studují obchod a komunikační studia, protože právě oni by měli mít znalosti o tématu a tendenci hodně sociální sítě využívat, to z nich dle autora tvoří dobré hodnotitele toho, zdali jsou otázky dostatečně srozumitelné i pro budoucí dotazované. Dle výsledků pretestů byla z dotazníku vyjmuta slova, která by nemusela být dostatečně srozumitelná a dotazník byl celkově upraven a předložen zkoumanému vzorku.
K ověření hypotéz pak byla použita strukturální rovnice (structural equation model).
Každá z hypotéz byla ještě rozdělena na dvě a to jedna týkající se navazování a druhá udržování sociálních kontaktů na síti.

zdroj: carodejnicenaladronce.cz

Zkoumaný vzorek

Finální dotazník byl distribuován mezi zaměstnanci firem patřící pod koncern Korean Idustries. Ze 400 ks dotazníku se navrátilo 316 vyplněných. Deset dotazníků bylo z důvodu nedostatečného vyplnění vyřazeno. Ze zbylých 306 dotazníku bylo 156 vyplněno muži a 150 ženami. 150 respondentům bylo mezi 20 a 29 lety, 106 mezi 30 a 39 lety a 50ti respondentům bylo přes 50 let. Polovina respondentů byla běžnými zaměstnanci, třetina studenty a zbytek se věnoval specializované práci, či měl svoje vlastní podnikání. Všichni uvedli, že Facebook používají v průměru 2 hodiny denně.

Výsledky

Jedenáct hypotéz bylo potvrzeno, jen jedna potvrzena nebyla. Z průzkumu vyplývá, že sebeúčinnost je pozitivně propojena s navazováním a utužováním sociálních vztahů, to platí i pro sebeprosazování, sociální přítomnost a intenzitu. Naproti tomu sebevědomí je úzce spojeno s navazováním sociálních vztahů, ale už ne s jejich utužováním. Sociální kapitál jednotlivce má vliv na navazování a utužování vztahů. Uživatelé s vyšší mírou sebeprosazování mají tendenci být více důvěřivý a osobní v komunikaci s lidmi na Faceboku, než lidé s menší mírou sebeprosazování, stejně jsou na tom osoby s vyšší mírou sebepřítomnosti.
Míra používání Facebooku souvisí spíše s utužováním kontaktů, než s jejich vytvářením. Uživatelé, kteří používají Facebook pravidelně, spíše sociální vztahy již se svými přáteli utužují, než že by vytvářeli nové.

Diskuse

Autor výzkumu se domnívá, že studie by mohla být využívána marketéry, kteří se pohybují na Facebooku, k určení cílové skupiny a vybudováním marketingové strategie. Studie vybízí k prohlubování vztahu mezi jednotlivými uživateli Facebooku a jednotlivými firmami a zaměřením se na socializaci uživatelů. Komunikace a marketingová sdělení by měla být tvořena podle charakteristiky jednotlivých uživatelů, které chce oslovit.
Autor výzkumu však zároveň přiznává, že zkoumané jevy se mohou v rámci např. demografických či osobnostních jevů lišit a proto by byla třeba podrobnější analýza nejen v asijských zemích.

Ze stejného důvodu by bylo nejspíše problematické aplikovat výsledky výzkumu v České republice, vzhledem ke kulturním odlišnostem mezi Evropou a Asií.