Muslim bloggers in Germany

Přední německý bulvár Bild zveřejnil článek, ve kterém titulek hlásal „Šokující studie“. Šlo o zveřejnění studie, která oznamovala, že téměř 25 procent muslimů žijících v Německu odmítá západní hodnoty a nechce se integrovat do německé společnosti. Rozpoutal tím ožehavou debatu o postavení muslimů v německé společnosti.

Stine Eckert, první z autorů článku, působí v současné době na katedře komunikace na Wayne State University. Specializuje se především na propojení sociálních médií, menšin a genderové problematiky. Titul Ph.D.získala na University of Maryland. Stine Eckert je spoluautorkou projektu Wikid GRRLS, který má za úkol naučit dívky ze středních a vysokých škol vytvářet stránky ke sdílení znalostí, jako je například Wikipedia.

Kalyani Chadha, druhá autorka článku, působí na katedře žurnalistiky na University of Maryland. Zaměřuje se na problematiku mediální globalizace, na důsledky užívání nových mediálních technologií a na mediální krajinu v Indii. Titul Ph.D.získala taktéž na University of Maryland. Její odborné práce se objevily v předních časopisech zabývající se médii, jako jsou Media, Culture and Society nebo Journal of Broadcast and Electronic Media.

V 50. a 60. letech, kdy v poválečném období řešili němečtí politici problém nedostatku pracovních míst, bylo na muslimské přistěhovalce pohlíženo kladně. V tomto období podepsalo Německo pracovní dohodu s Tureckem přezdívanou také Gastarbeiter. Původně měli dělníci po dvou letech odjet zpět do Turecka, ale zaměstnavatelé tlačili na prodloužení pobytů, a tak zůstali turečtí pracovníci žít trvale v Německu. Postupně se za nimi začaly stěhovat i jejich rodiny a počet muslimů neustále rostl. Navýšení počtu muslimů způsobily i žádosti o azyl z území Iráku, Íránu a Afghánistánu. Koncem 90. let vytvořila muslimská menšina v zemi sociální napětí a rozpoutala politické debaty mezi zastánci multikulturní německé společnosti a těmi, kteří prohlašovali, že cizinci představují problém a měli by se vrátit do své rodné země. V posledních letech činí počet muslimů v Německu přes 4 miliony, což představuje početně největší menšinu.

Průzkum veřejného mínění z roku 2010 zjistil, že 55 procent Němců mají antimuslimské postoje. Negativní obraz muslimů jen podporují mainstreamová média. Obsahová analýza televizních zpráv z roku 2012 ukázala, že pokud se zprávy zabývají muslimskou tematikou, mají sklony definovat muslimy v záporném slova smyslu jako teroristy nebo potenciální teroristy s odkazy na Taliban. Znázorňovaly muslimy ve stereotypním zobrazení, jako jsou ženy v šátcích a muži v turbanech. Podobné tendence jsou sledovány i v německých novinách, kde jsou muslimové často spojováni s fundamentalismem a terorismem. Na jejich omezený přístup do německé veřejné sféry zareagovali někteří němečtí muslimové tím, že se obrátili na tvorbu blogů.

Přestože existuje několik studií, jak jsou muslimové zobrazováni v médiích, žádná studie jim nedává přímou možnost promluvit o sobě samých. Z toho důvodu byla vytvořena studie Stine Eckert a Kalyani Chadha, ve které oslovily 28 německých muslimů píšících blogy. Šlo o blogery žijící v Německu a píšící v německém jazyce o událostech ze sociální, politické, kulturní i mediální oblasti. Autorky oslovily celkem 56 muslimských blogerů, nakonec získaly interview od 15 žen a 13 můžu. Většina dotázaných byla tureckého původu, čtyři již byli narozeni přímo v Německu tureckým přistěhovalcům. Věk dotázaných se pohyboval mezi 18 až 71 let, v průměru věk žen činil 32 let a věk mužů 33 let. Mezi dotazovanými blogery byli studenti vysoké školy, učitelé, akademičtí pracovníci, důchodci a osoby samostatně výdělečně činné. Z výčtu povolání vyplývá, že jde spíše o vzdělanější část tureckých muslimů, většina však uvedla, že se cítí být obyčejnými lidmi, kteří se jen snažili vyjádřit své myšlenky. Tematicky se blogy věnují jak islámu, tak i veřejnému dění a politice. Několik blogerů uvedlo, že psalo také o jejich vlastních zkušenostech s diskriminací. Rozhovory trvaly v průměru 30 až 60 minut a byly konány v anglickém nebo německém jazyce přes Skype nebo telefon s výjimkou dvou písemných rozhovorů. Zjištěné informace byly dále analyzovány pomocí zakotvené teorie a otevřeného, axiálního a selektivního kódování.

Všichni blogeři souhlasně uvedli, že důvod vzniku jejich blogů je zejména možnost definování vlastní identity a vytvoření pocitu sounáležitosti. Prakticky všichni se přiznali, že díky blogování se mohli spojit s ostatními muslimy druhé a třetí generace, kteří se potýkají s podobnými problémy týkající se identity a integrace v Německu. Blogy jim napomohly zapojit se do procesu sebeprezentování. Pro některé to znamenalo diskuzi o složitých otázkách jejich víry a občanství. Jiní tvrdili, že blogování nabízí příležitost, že by muslimové mohli být chápáni jako normální lidé s různými zájmy od politiky až po umění. Mnoho blogerů taktéž uvedlo, že se dříve cítili osamoceně a izolovaně a že se tento pocit s možností oslovit podobně smýšlející jedince zmenšil.

Všichni respondenti se shodli, že až na malé výjimky jako je rádio Deutschlandradio a deník Die Zeit, byli v médiích hlavního proudu vykreslováni stereotypně. Jeden z dotázáných blogerů uvedl, že většina nemuslimů v Německu neměla s muslimy žádný osobní kontakt vyjma občerstvení s kebaby. Mnozí se podle něj domnívají, že muslimy znají, avšak jde pouze o znalosti založené na informacích z médií, které jsou bohužel podle něj zkreslené a jen dále šíří stereotypní smýšlení. Právě tyto zakotvené názory v německé společnosti se snaží blogeři změnit svými příspěvky a diskuzemi na blozích. Jedním z nich je snaha poukázat na nepravdu, že všichni muslimové podporují právo šaría nebo že většina muslimů patří mezi konzervativní Salafi, jejichž počet se v Německu pohybuje okolo 0,1 procent.

Němečtí muslimové vytvořili virtuální síť nazvanou "Zahnräder", skládající se z muslimských novinářů, akademiků a podnikatelů, kteří sdílejí své znalosti a oslovují širší veřejnost. Někteří z dotazovaných blogerů začali psát do hlavních německých deníků, jako je Die Welt, témata ohledně problematiky muslimů. Stále častěji se stává, že novináři spolupracují s některým z blogerů ohledně muslimské tematiky. Snadno dostupné blogy tak napomáhají k usnadnění pochopení problematiky veřejného diskurzu o muslimech. Blogy umožňují vyjádření názorů muslimů a zapojení do proudu dění v Německu. Poskytují členům muslimské menšiny možnost vyjadřovat názory zmírňující napjatost u veřejnosti a snižují pravděpodobnost vyloučení muslimů z německé společnosti. Jedna z oslovených blogerek řekla: „Existuje mnoho rozdílů mezi námi a jimi, ale začíná se to měnit.“


Zdrojový odkaz: 

ECKERT, S. a K. CHADHA. Muslim bloggers in Germany: an emerging counterpublic. Media, Culture & Society [online]. 2013, vol. 35, issue 8, s. 926-942 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http://mcs.sagepub.com.ezproxy.is.cuni.cz/content/35/8/926.full.pdf+html