CNN efekt na internetu

Úvod

            Ve své práci se zaměřím na tzv. CNN efekt, kterému se na jaře 2011 ve speciálním vydání věnovalo periodikum Media, war & conflict. Dva ze tří článků se zabývají tím, nakolik je problematika CNN efektu aktuální i na začátku 21. století, třetí zkoumá fenomén z dosud nepříliš probádaného úhlu pohledu. Téma je mi blízké, protože profesní život jsem spojil s tuzemskou zpravodajskou televizí, a touto cestou jsem se chtěl seznámit s dopady vysílání druhé nejsledovanější zpravodajské televize na Zemi.

O periodiku

            Odborný časopis Media, War & Conflict (MWC) vychází poměrně krátce, od roku 2008. Vydává ho vlivné a na akademické půdě známe nakladatelství SAGE Publications. Nakladatelství vydává zhruba 500 publikací a na jejich vzniku spolupracuje se 160-ti různými asociacemi a profesními sdruženími.

            Časopis MWC vychází třikrát ročně, v tištěné i elektronické podobě. Pro akademiky je elektronické vydání zdarma, ostatní za přečtení obsahu musí zaplatit. MWC se věnuje problematice terorismu nebo globálních i místních konfliktů v mediálním kontextu. Periodikum se soustředí nejen na to, jak média ovlivňují názorové proudy veřejnosti, ale snaží se rozklíčovat i mocenské vztahy mezi vládnoucími elitami a jejich dopady na (ne)objektivní informovanost. MWC je vůbec první časopis[1], který se tomuto úzce specializovanému úseku mediálních studií věnuje.

Téma článků

            Všechny články se zabývají teorií tzv. CNN efektu. Podle této teorie jsou nepřetržitě vysílající zpravodajská média typu CNN schopna ovlivnit zahraničněpolitické rozhodování. Tento faktor je jim přitom přisuzován hlavně v otázce humanitární intervence. Konceptu se věnovala a věnuje celá řada analýz a výzkumů. Přesto doteď neexistuje jeho přesná definice. Teoretici, kteří se jím zabývali, jej pojímali v mnoha případech značně odlišně co do rozsahu vlivu i do jeho předmětu. Například Piers Robinson, který patří k předním odborníkům, jež se CNN efektem zabývají, koncept chápe jako „reakci domácího publika a politických elit na globální události, které jsou přenášeny komunikačními technologiemi v reálném čase“.[2] Další z významných akademiků Steven Livingston pak problematiku definuje jako dopad nových v reálném čase vysílajících médií na diplomacii a zahraniční politik[3]. Joseph Nye a mnozí další pak efekt považují spíš za dopad nepřetržitého přísunu informací a zpravodajství na veřejné mínění. Je zde patrný rozdíl v tom, kdo (nebo co) je v jednotlivých pojetích ovlivňován. Zatímco Livingston vidí jako předmět vlivu zahraniční politiku a diplomacii, Nye naopak považuje za závislou proměnnou veřejné mínění.[4] Robinson tyto přístupy spojuje a vidí vliv jak na straně politiky, tak veřejnosti. Robinsonovo širší pojetí beru jako výchozí teorii pro tuto práci. CNN efekt tedy vnímám jako vliv nepřetržitého zpravodajství na veřejné mínění a zahraniční politiku.

            Terminus technicus "CNN efekt" se začal používat po válce v Perském zálivu začátkem devadesátých let minulého století. Válku v přímém přenosu divákům celého světa zprostředkovali z Bagdádu reportéři CNN Bernard Shaw, John Holliman a Peter Arnett. Diváci sledovali, jak bitevní letadla startují z letadlových lodí a jak jejich rakety zasahují irácké cíle. Irácký ministr zahraničí Tárik Azíz tehdy na dotaz, zda již zná poslední prohlášení prezidenta Bushe, ironicky odpověděl, že se také dívá na CNN.

            "Televizní" válka dodala CNN tolik žádoucí prestiž a vedla ke vzniku takzvaného CNN-efektu. Pentagon tímto termínem začal označovat tlak nepřetržitého zpravodajství na zahraniční politiku. Snahou o co nejrychlejší zpravodajství si CNN vysloužila i nejednu kritiku poukazující zejména na zkreslenost a nepřesnost poskytovaných informací.

Lauren Kogen

            Je odbornou asistentkou na University Temple ve Philadelphii. Doktorský titul  z komunikačních studií získala v roce 2012 na Annenberg School, tedy ještě před vydáním inkriminovaného článku. Po absolutoriu pracovala jako výzkumnice v rámci post-doktorálního studinavýzkumnice na Annenberg School. Její práce se zaměřuje na využití médií v konfliktních a post-konfliktních oblastech, popisuje znázorňování mezinárodních a humanitárních krizí v západních médiích, věnuje se také etice globální žurnalistiky a roli USA v zahraniční a humanitární pomoci. [5]

Monroe E Price

            Je ředitelem Centra pro globální komunikační studia (CGCS) při Annenberg School. Lauren Kogen je jeho studentkou. Kromě toho má několik dalších reprezentativních funkcí, mimo jiné je předsedou Centra pro mediální a komunikační studia při Středoevropské univerzitě v Budapešti.

Jako ředitel CGCS spolupracuje s nadnárodní sítí vědců nebo lékařů v Evropě, Africe, Latinské Americe a Asii, stejně jako ve Spojených státech. Pod jeho vedením se CGCS zabývá výzkumem veřejného mínění v Súdánu, poskytuje technickou pomoc také v Jordánsku a Thajsku. Jde zejména o podporou rozvoje mediální politiky a nových informačních technologií v nejrůznějších prostředích. Price založil studijní program Komparace mediálního práva a politiky na Univerzitě v Oxfordu.[6]

Steven Livingston

            Steven Livingston je profesorem médií na Univerzitě George Washingtona (GWU). V roce 2004 působil jako vrchní ředitel školy médií a veřejných záležitostí. Založil také Ústav Public Diplomacy ústav (PDI) při GWU v roce 2000 a sloužil jako předseda představenstva do roku 2008 (PDI je nyní nazýváno Institutem pro veřejnou diplomacii a globální komunikace). Livingston se ve své výzkumné a výukové činnosti zaměřuje na média a informační technologie, národní bezpečnost a globální politiku. [7]

Babak Bahador

            Babak Bahador získal titul Ph.D. v mezinárodních vztazích z London School of Economics v roce 2005. Jeho disertační práce se zabývala účinností CNN a jejího vlivu na západní zahraniční politiku během předehry k intervenci v Kosovu v r. 1999. Babak pracuje od února 2006 na University Canterbury na katedře věnující se médiím a komunikaci.[8]

 

Popis jednotlivých článků

            V článku Deflecting the CNN effect: public opinion polling and Livingstonian outcomes autoři upozorňují, nakolik se dopadům CNN efektu věnují vládboucí elity za účelem změny veřejného mínění. Autoři přitom čerpají ze skutečných voleb v súdánském Darfúru. Aby tamní vláda změnila veřejné mínění, sponzoruje předvolební průzkumy.

            Článek se obsáhle věnuje dopadům CNN efektu a vysvětluje, nakolik je důležitý v oblasti mezinárodních konfliktů a krizí. Podle autorů je zřejmé, že vykreslování reality prizmatem CNN do značné míry ovlivňuje zahraniční partnerství, ale může být také klíčové pro vnitřní politiku.

            Článek The CNN effect reconsidered (again): problematizing ICT and global governance in the CNN effect research agenda aktualizuje problematiku CNN efektu do 21. století. Věnuje se zejména rozmachu nových médií a důležitější roli přikládá zejména dokonalejšímu internetovému připojení (ať už se pokrytí nebo rychlosti týče).

            Podle autorů článku je nutné tyto změny zapracovat do teorie a zamyslet se nad jejich dopady. Hlavním účelem článku přitom není zvážit argumenty, které tvrdí, že tato technologická revoluce ještě více ovlivňuje chod globální politiky. Tento článek se spíše zamýšlí nad tím, že je nutné změny zapracovat do akademického diskurzu a soustředit se na nové výzkumné cesty, které se zabývají vztahem mezi řízením a povahou daného informačního prostředí.

            Článek Did the Global War on Terror end the CNN effect? se věnuje tomu, nakolik dění po 11. září 2001 ovlivnilo CNN efekt.

            Vliv médií na politiku je mezi odborníky v posledních desetiletích stále diskutované téma. Mnozí se k tvrzení, že média mají schopnost ovlivnit (zahraničně)politické rozhodování, staví spíše skepticky, protože empiricky podložit a dokázat tento trend je velmi obtížné, ne-li nemožné. Na první pohled se může zdát, že média na politiku přímý vliv mít nemohou – nejsou státní institucí, ani nechodí volit.

            Nicméně autoři v článku upozorňují, že společný boj proti světovému terorismu se promítl i do veřejného mínění a kvůli němu jsou některá zahraničně-politická rozhodnutí pod tlakem teroristické hrozby.

---

[1] Media, War and Conflict - popis média. Dostupné z http://highwire.stanford.edu/announce/details.dtl?journalcode=spmwc [citováno 2015-03-11]

[2] ROBINSON, P. (1999). The CNN Effect: Can the News  Media Drive Foreign Policy? Review of International Studies, 25(2): 301-309 Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/20097596 [citováno 2015-03-11]

[3] LIVINGSTON, S. (1997).  Clarifying the CNN Effect:  An  Examination  of  Media  Effects According to Type of Military Intervention. Harvard Research Paper R-18. Joan Shorenstein Barone Center on the Press, Politics and Public Policy, Harvard University, Cambridge, MA Dostupné z: http://tamilnation.co/media/CNNeffect.pdf [citováno 2015-03-11]

[4] NYE, J. (1999). Redefining the National Interest. Foreign Affairs, 78 (4): 22-35

[5] Lauren Kogen - profil. Dostupné z: https://www.asc.upenn.edu/people/alumni/lauren-kogen-phd, [citováno 2015-03-11]

[6] Monroe E Price - prodil. Dostupné z: https://www.asc.upenn.edu/people/faculty/monroe-price-jd, [citováno 2015-03-11]

[7] Steven Livingston - profil. Dostupné z: http://smpa.gwu.edu/steven-livingston, [citováno 2015-03-11]

[8] Babak Bahador - profil. Dostupné z: http://www.canterbury.ac.nz/spark/researcher.aspx?researcherid=1360661, [citováno 2015-03-11]