Lepší města, která si tvoříme sami

Město je prostor, kde žijí jeho obyvatelé. Zároveň je to prostor, který je obyvateli, kteří v něm žijí přímo utvářen. Město samo tedy funguje na principu produsage - uživatel města se stává i jeho tvůrcem.
Obyvatelé měst využívají jeho přednosti, ale také trpí jeho nedostatky. Každý den stojí v dopravních zácpách, nebo ve frontách v neefektivní komunikaci s úřady, nemají kde zaparkovat, někde trpí pouhou zanedbaností určitých míst, jinde jsou přímo ohroženi kriminalitou.
Řešení těchto problémů přitom vyžaduje náročný sběr dat, jejich vyhodnocování a zpracování až po samotnou realizaci. Proč tedy nevyužít znalosti, nápady a zkušenosti samotných občanů a nezlepšit díky nim prostředí našich měst? Zapojení široké veřejnosti totiž výrazně zrychlí a zefektivní celý proces.
Již v roce 1920 se objevily první náznaky tohoto konceptu. Některá města v USA vznikala tím způsobem, že nejprve byly postaveny budovy a až podle toho, kudy a jak lidé procházeli, byly dle vyšlapaných cest postaveny chodníky.

Dnešní přístup je samozřejmě mnohem obsáhlejší a sofistikovanější. Chytrým městům dnes pomáhají především webové a mobilní aplikace, které občané využívají. Při jízdě na kole, běhání nebo jen obyčejné procházce po městě sledují mobilní aplikace náš pohyb, počet kroků, metrů, nebo spálených kalorií. Tato data však nemusí sloužit jen k vlastní potřebě uživatele, ale nám všem. Jednotlivé sportovní aplikace mají desítky milionu stažení po celém světě. Jedná se tedy o velké množství dat, která mohou být využitelná pro stavbu chytřejších měst. Některé služby již dnes tato data dokáží využít a přetvořit tak, aby z nich užitek měla celá společnost. Například, díky populárním trasám cyklistů je zřejmé, kudy by měly vést nové cyklostezky, díky trasám vozidel zase víme, které dopravní trasy je třeba posílit a kde by měla vzniknout nová parkovací místa.

Jednou z populárních webových služeb a mobilních aplikací, která je schopna využít sesbíraná data je měřič sportovních výkonů Strava. Tuto aplikaci využívají především běžci a cyklisté v zahraničí, ale oblibu si už získává i u nás. Aplikace sbírá anonymní data o tom, kam chodí obyvatelé měst běhat nebo kudy jezdí na kole. Základní typ činnosti (jízda na kole/běh/chůze) jsou rozeznány automaticky. Na základě sesbíraných dat tvoří aplikace tzv. heatmapu, kde jsou barevně odlišené nejpoužívanější trasy běžců a cyklistů. Tato data pak pomáhají městským úřadům při plánovaní cyklostezek a další infrastruktury. Data (včetně těch pro Českou republiku) nejsou dostupná jen úřadům, ale v omezené podobě i široké veřejnosti na webových stránkách aplikace.

Zdroj: strava.com

Strava přitom není jedinou aplikací, která data poskytuje. Podobně ke zlepšování prostředí ve městech přispívá i aplikace Uber. Jde o moderní  způsob cestování - alternativní taxislužbu, která umožní každému (kdo má auto a zaregistruje se), aby pracoval jako řidič taxi. Zákazníky, kteří si aplikaci do telefonu stáhnou a hledají odvoz, pak přímo spojí s registrovanými řidiči. Jízdu si jednoduše objednáte, porovnáte sazby různých vozidel a získáte tak nejvýhodnější nabídku. Do několika minut vás pak řidič vyzvedne. Místo vyzvednutí zadáte na mapě, takže ani nepotřebujete znát přesnou adresu. Uber funguje s různou popularitou v řadě zemí světa. Svá data poskytuje například městu Boston, aby mohlo lépe řešit svoji infrastrukturní výstavbu. Uber přesně ví, kdy, odkud a kam se jelo, jakou rychlostí a jak dlouho to trvalo. Toto všechno jsou velmi podstatná data pro městské plánování. Vedení města pak vidí, kde a kdy je provoz větší a kdy menší a podle toho může upravit své městské zóny, vybudovat nová parkoviště nebo zastávky hromadné dopravy. Všechna poskytnutá data jsou samozřejmě zcela anonymní, neobsahují přesné adresy, ale jenom oblasti, kde zákazník nastoupil či vystoupil. Ačkoliv jde zatím jenom o Boston, není důvod, aby jeho postup nenásledovala další města, kde Uber funguje.

Podobné aplikace, které využívají dat a informací ke zlepšení prostředí ve městech od samotných uživatelů měst – tedy obyvatel - vznikají i v českém prostředí. Jednou z nejznámějších je aplikace Lepší místo. Její princip je jednoduchý – narazíte-li při svých cestách městem na neosvětlený přechod, utržený odpadkový koš nebo rozbitý chodník, můžete o problému jednoduše a rychle pomocí aplikace informovat svou radnici. Prostřednictvím aplikace je také možné upozornit například na nedostatek pískovišť, chybějící přechod pro chodce či nefungující parkovací automat. Každý občan může přispět k tomu, aby se mu v jeho městě lépe žilo – stačí pár minut času a přístup k internetu.

Podobnou možností, jak mohou sami občané utvářet lepší města tím, že informují o tom, co se jim nelíbí je aplikace Vymoly, díky které může každý řidič či chodec nafotit a sdílet děravé silnice.

Zdroj: blog.vymoly.cz

Aplikace je velice populární a daří se díky ní rychle a efektivně informovat správce silnic o aktuálním stavu výtluk. Nedílnou součástí projektu je také snaha rozproudit potřebnou veřejnou diskuzi o nevyhovujícím stavu silnic.V září roku 2011 projekt Výmoly obdržel v obrovské celostátní konkurenci kvalitních kampaní a internetových řešení Grand Prix jako Nejefektivnější internetové řešení roku v soutěži Internet Effectiveness Awards.

Další užitečnou aplikací, jejíž obsah si vytvářejí její uživatelé sami a která zlepšuje jejich život ve městech je aplikace Vozejkmap. Ta vznikla na základě potřeby najít na jednom místě všechna bezbariérová místa v České republice a mít možnost databázi jednoduše rozšiřovat a aktualizovat. Úvodní zdrojová data byla sbírána manuálně z veřejně dostupných zdrojů. Postupně s dalším vývojem aplikace bylo umožněno, aby data přidávali a ověřovali samotní uživatelé – vozíčkáři. Do aplikace tak může vkládat data kdokoli, kdo ví o objektu s bezbariérovým přístupem (bez schodu) a toaletou pro vozíčkáře. Po startu projektu bylo letos v březnu v databázi přibližně 700 míst, nyní jich je již téměř 8 000. Výhodou mobilní aplikace je rychlé přidávání a vyhledávání objektů v místě, kde se právě nacházíte.

Stejně tak užitečná může být aplikace WCkompas. Jde o online mapu veřejných toalet, která umožňuje uživatelům nalézt nejbližší dostupné toalety na základě jejich geografické polohy. Ačkoli mohou aplikaci využít i zdraví občané, hlavním motivem byla pomoc pacientům s IBD – Crohnovou nemocí a ulcerózní kolitidou. Kromě samotné lokalizace je v aplikaci hodnocena i kvalita a čistota toalet. Online mapa WCkompas umožňuje vkládání míst - toalet i laické veřejnosti, a právě na uživatelích závisí celý provoz a rozvoj služby. Každý tak může být aktivní a online WC mapu pomáhat budovat.

Zdroj: wckompas.cz

Předchozí řádky jsou zajímavým důkazem toho, jak nám mobilní aplikace pomáhají a jak ovlivňují náš život a jak my sami můžeme utvářet obsah těchto aplikací. Obyvatelé měst nejsou pouhými pasivními příjemci prostředí, v němž se pohybují ale aktivně jej utvářejí. Mobilní aplikace přinesly další způsob a formu, jakou to mohou činit. Aplikací, které fungují na podobném principu je jistě mnohem více. Koncept chytrých měst se samozřejmě neomezuje jen na podobné webové a mobilní služby, podstatné však je, že sám občan se stává uživatelem i tvůrcem zároveň. Města získávají zpětnou vazbu od občanů, proces se stává interaktivnějším, efektivnějším. Síla těchto nástrojů nespočívá jen v úspoře času a nákladů, ale především v tvorbě významných hodnot pro jednotlivá města. Je jen na nich, jak budou schopna tento potenciál využít.