O tom, že parfém je komunikační prostředek není pochyb. Komunikace čichu se stala předmětem studia sémiotiky. Komunikujeme, když se navoníme (jakou vůni, jak intenzivně, jak často, pro jakou příležitost) a komunikujeme když žádný parfém nepoužijeme.
Zajímavé
je podívat se na propojení dvou komunikačního světů: filmového
a parfémového. Tak například mnoho slavných hereček propagovalo
na plátně - i mimo něj - své oblíbené vůně. Kdo by neznal slavný
výrok Marilyn Monroe: "What do I wear in bed? Why, Chanel No.5,
of course."? Parfémoví a/nebo filmoví fanoušci budou jistě
znát i příběh o tom, jak Hubert Givenchy vytvořil v roce 1957
parfém pro svou oblíbenou herečku Audrey Hepburn. Když se Audrey
dozvěděla, že Givenchy zpřístupní její parfém i
ostatním ženám, pronesla: "Mais c´est mon parfum, je vous
l´interdis!" ("ale to je můj parfém, zakazuji vám
to!"). A název parfému byl na světě: L´Interdit, a jako
bonus získal parfém svůj příběh, což se cení. O několik let
později nafotila Audrey pro tuto vůni i reklamní kampaň.
Zdroj: frangrantica.com |
Hledej
parfém
Existuje
mnoho parfémových webů, která nabízejí témata, resp. diskuzní
vlákna, týkající se parfémů ve filmu. Na českém internetu
jsou v současné době dva velké parfémové weby: Arôme a v
minulém roce založené stránky Parfumanie. Na obou těchto webech se
najdou recenze, články, rozsáhlé databáze, čítající přes
třicet tisíc parfémů... a samozřejmě nechybějí diskuzní
vlákna o Parfémech ve filmu s
úlovky, čili fotografiemi konkrétních filmových nebo televizních
scén s flakónkem parfému. Podle kvality záběru se pak
určuje/hádá, který že to parfém si ve filmu zahrál. Na obrázku z filmu Belle de Jour (1966) si vedle Catherine Denevue zahrály flakónky s parfémy Mitsouko a Shalimar (bohužel, ten se za pár vteřin roztříští o dlažbu).
Takovéto weby naplňují koncept produsage. Uživatelé si chodí na stránky číst, hledat informace, ale mnozí z nich zároveň aktivně tvoří obsah, píší recenze, přinášejí informace, přicházejí s novými tématy k diskuzi. V těchto aktivitách lze tedy spatřovat zároveň i koncept kolektivní inteligence. Uživatelé webů o vůních diskutují, sdílejí informace z domácích i zahraničních zdrojů a průběžně tak doplňují a rozšiřují znalostní fond komunity a databázi parfémů.
Zdroj: borntobeunicorn.wordpress.com |
Takovéto weby naplňují koncept produsage. Uživatelé si chodí na stránky číst, hledat informace, ale mnozí z nich zároveň aktivně tvoří obsah, píší recenze, přinášejí informace, přicházejí s novými tématy k diskuzi. V těchto aktivitách lze tedy spatřovat zároveň i koncept kolektivní inteligence. Uživatelé webů o vůních diskutují, sdílejí informace z domácích i zahraničních zdrojů a průběžně tak doplňují a rozšiřují znalostní fond komunity a databázi parfémů.
Parfém:
příběh vraha
Dokonalé
spojení obou světů (filmu a vůní) představuje film - adaptace
románu Patricka Süskinda
-
Parfém:
příběh vraha
z roku 2006.
Příběh Jeana-Baptiste
Grenouilla, génia, který dokáže svým nosem zachytit a popsat
všechny vůně a který zoufale touží po vytvoření dokonalé
vůně. Jedná
se asi zatím o nejdokonalejší zprostředkování iluze všech
možných vůní i pachů. Jde jen o to, vydržet sugestivní scénu
z úvodu filmu, odehrávající se na páchnoucím rybím trhu v
Paříži. Zajímavostí je, že k filmu byla vytvořena ultra
luxusní a limitovaná sada patnácti vůní. Vztah k filmovému
příběhu je zřejmý i z jejich názvů: Aura; Baby, Paris 1738,
Atelier Grimal, Virgin Number One, Boutique Baldini, Amor &
Psyche, Nuit Napolitaine, Ermite, Salon Rouge, Human Existence,
Absolu Jasmin, Sea, Noblesse a Orgie.
Zdroj: akafkaesquelife.files.wordpress.com |
A
další a další
Ke
slavným bondovkám vznikly vůně James Bond le Parfum, Bond Girl
007 a James Bond 07 Eon Productions, k filmu Edith Piaf (v originále
La Môme,
jak se Edith říkalo) byl uveden parfém La Môme
(Pierre Balmain).
Letos došlo dokonce i na propojení československého filmu s
parfémem - parfumér Mark Buxton se inspiroval filmem Sedmikrásky
(1966) Věry Chytilové a vytvořil parfém Daisies.
Samostatnou
kapitolou jsou tzv. celebritní parfémy. Nejnámější tváří
vlastní řady parfémů se stala Elisabeth Taylor. White Diamonds,
první z řady jejích parfémů, byl uveden v roce 1991. Elisabeth
inspirovala mnoho dalších hereček, zpěvaček, modelek (S.J.
Parker, Madonna, Beyonce, Naomi Cambell, Rihanna...).
Parfémová
reklama a herecké hvězdy
Ilustrativním
příkladem je ikonický parfém značky Chanel - Chanel No.5. Tento
parfém byl v minulosti úspěšně spojený s tvářemi slavných
hereček jako: Carole Bouquet, Catherine Denevue, Nicole Kidman
(tříminutovou reklamu s příběhem, inspirovaným dějem filmu
Moulin Rouge, natočil australský filmový režisér Baz Luhrman)
nebo Audrey Tautou (která v tom samém roce ztvárnila filmovou Coco
Chanel). Neúspěchem však skončila reklamní kampaň, ve které
vystupoval Brad Pitt. Černobílé vizuály a video, kde Pitt
deklamuje: "Life Is a Journey, Not a Destination" sice
zaujaly, ale nejspíš jinak, než jaký byl původní záměr
Chanelu.
Zdroj: http://media.gotraffic.net/ |
Snad žádná jiná parfémová reklama nepovzbudila tak mohutně publikum k následné živelné tvorbě video parodií.
Poslední
reklamu na Chanel No. 5 natáčel opět australský režisér Baz
Luhrman. Tentokrát s modelkou Gisel Bundchen. Dobrou volbou byla
také herečka Keira Knightley, jako tvář pro o desítky let mladší
vůní Coco Mademoiselle (2001).
Pokud
někoho toto téma zaujalo, přidávám nakonec odkaz na velmi pěkné
stránky, zabývající se výlučně výskytem parfémů na plátně
a obrazovce - Born Unicorn.
No comments:
Post a Comment