Monday, April 13, 2015

Kolektivní inteligence v obraze



“Není důležité všechno znát, ale vědět, kde informace hledat“ dnes jakoby platilo dvojnásob. S dnešní technologií je ale možné všechny informace v krátkém čase nejenom najít, ale také sdílet s ostatními, a to nejen v textové  podobě, ale i v přehledné a vizuálně zcela jistě lákavější formě série komentovaných obrázků – se Snapguidem a jemu podobnými službami je to hračka. Pojďme se podívat, jak tato služba funguje a jak vznikla.

V dnešní době je internet plný úložišť a služeb, které umožňují jak ukládání, tak sdílení uživatelských dat všeho druhu, od textových dokumentů po soubory s filmy. V současnosti, kdy velká část z nás využívá internet v mobilních zařízeních a cloudové služby jsou bez nadsázky všudypřítomné, si někdy život bez těchto výdobytků nedokážeme představit, nicméně v době, kdy se internet teprve rozšiřoval mezi běžnou, neodbornou populaci, nejenže tyto služby představovaly pouhý zlomek z dnešní pestré nabídky, ale uživatelé a ani jejich mnozí zakladatelé a tvůrci si nejspíš dost dobře nedokázali představit, jakého rozmachu sdílení dat na internetu dosáhne a jakých rozmanitých a kreativních využití se pro ně v budoucnu nalezne.


Z historie digitální fotografie a sdílení

Myšlenka sdílení informací, a tedy potažmo i počítačových souborů je internetu samozřejmě vlastní a byla s ním spjata již od jeho raných počátků - historie konceptu cloudu sahá až do druhé poloviny 60. let 20. století a již v roce 1983 nabízela společnost CompuServe svým zákazníkům on-linové úložiště o velikosti dnes úsměvných, ale tehdy zajímavých 128 kilobytů. Poskočme ale o několik let vpřed a připomeňme si o něco mladší historii technologií, které do značné míry determinovaly následný vývoj potřeb a na ně se vážících online služeb. Poptávka po možnosti ukládání digitálních fotografií na internet přirozeně souvisí s masovým rozšířením digitálních fotoaparátů – prvním digitálním foťákem, který byl pro běžné zákazníky dostupný na trhu byl Dycam Model 1 (na některých trzích se prodával pod názvem Logitech Fotoman) z roku 1990. Jeho rozlišení  320 na 240 pixelů dnes opět vyvolá spíše úsměv, i tak ale představoval důležitý milník. Skutečného rozmachu začala digitální fotografie dosahovat až po roce 2000, tehdy také začaly vznikat dnes dobře známé služby pro ukládání a sdílení fotografií, jako zástupný příklad můžeme uvést třeba službu flickr, která se zrodila v roce 2004. Dalším důležitým mezníkem pak byla integrace fotoaparátu do mobilního telefonu: leaderem zde bylo Japonsko, kde se první telefon s foťákem začal prodávat v roce 2000, mírně upravená verze pak dorazila do Evropy o zhruba dva roky později. 

Dycam Model 1

Mobilní revoluce

Technologie v telefonech, fotoaparáty nevyjímaje, od té doby šla kupředu stálým tempem, více či méně rychle. Převratnou změnu mezi telefony přineslo až představení iPhonu v roce 2007 a spuštění obchodu s aplikacemi Appstore v roce 2008. Modelem, který představila firma Apple, se po krátké době inspirovali i další výrobci telefonů a v následujících letech tak byly vytvořeny vynikající předpoklady pro tvorbu a sdílení fotografií v digitálním formátu – velké části populace (mluvíme-li tedy alespoň o západním světě) byl dán do ruky telefon a fotoaparát v jednom, přístroj s připojením na internet s možností snadného používání nepřeberného množství aplikací umožňujících kromě jiného sdílení obrazového obsahu.

Díra na trhu

V roce 2011 se dvěma mladým mužům, americkým programátorům, Danielu Raffelovi a Stevu Krulewitzovi, podařil svým způsobem husarský kousek, když spustili službu Snapguide. Jako většina dobrých nápadů i tento začal poměrně prostě – Daniel Raffel si chtěl upéct chleba a vzhledem k tomu, že v této disciplíně nebyl žádný přeborník a býval by uvítal názornější návod, než běžný recept, si při té příležitosti uvědomil, že neexistuje žádná mobilní aplikace, která by umožňovala jednoduchou tvorbu a sdílení návodů pomocí mobilního telefonu. Svým způsobem je trochu s podivem, že v době, kdy produsage bylo poměrně dobře etablovaným fenoménem (od založení Wikipedie v té době uplynulo takřka 10 let) stále existovala takováto díra na trhu. Na každý pád nově založený start-up rychle získal jak uživatelskou, tak finanční podporu. 
Snapguide je služba, která je postavená na velmi jednoduché myšlence – umožňuje komunitě uživatelů vytvářet obrázkové návody „krok za krokem“ na prakticky cokoliv, od pečení chleba, vaření polévek a přípravy výborné kávy přes tvorbu extravagantního make-upu a nejrozmanitějších účesů po rady zahrádkářům. Tyto a mnoho dalších návodů si uživatelé mohou prohlížet v internetovém prohlížeči, ale to hlavní zprostředkovává aplikace zdarma, kterou si uživatelé mohou nahrát na svůj iPhone či iPad – díky integrovanému fotoaparátu mohou v okamžiku nafotit jednotlivé kroky svého návodu, pak je okomentovat a sdílet se zbytkem komunity či svými přáteli.

A v čem že je ten Snapguide jedinečný?

V době, kdy je na internetu kde co, starší uživatelé píšou na svoje blogy, každý druhý puberťák pak zase nahrává videa na YouTube a nehledě na věk téměř všichni publikují svoje názory na Facebooku či jiné sociální síti, je zcela přirozené se ptát, v čem služba Snapguide vlastně vyniká, když se k témuž nabízí využít jeden z kanálů zmíněných na začátku tohoto souvětí. Každý ze způsobů sdílení informací má svoje přednosti a nevýhody a Snapguide v tomto ohledu netvoří žádnou výjimku – také není dokonalý – nicméně svoje místo na slunci si našel dle mého názoru z několika důvodů: V první řadě v rámci svých uživatelů úspěšně vytváří zájmovou komunitu kreativních lidí, kteří mají chuť svoje nápady sdílet s ostatními. Domácí výroba všemožných produktů v naší přetechnizované civilizaci zažívá určitou renesanci – podobně jako je v poslední době patrný boom například v tradičním způsobu zemědělství v podání malých výrobců (což můžeme pozorovat např. na rostoucí oblibě tzv. farmářských trhů, biovýrobků a podobně), je tento trend patrný i v ostatních spotřebitelských odvětvích – lidé již tolik netouží po zakoupení výrobku, který je vyráběný v milionových kvantitách, ale upřednostňují originalitu a dobrý pocit z bližšího kontaktu s tvůrcem výrobku. V druhé řadě pak Snapguide (a služby postavené na podobných principech) oproti jiným kanálům, které jsem zmínil, nabízí jakousi zlatou střední cestu ve způsobu prezentace obsahu. Oproti statickým textovým návodům nabízí větší názornost, oproti videím zase větší přehlednost, a hlavně snazší přepínání mezi jednotlivými kroky dle potřeby.

Budoucí vývoj

Vzhledem k dosavadnímu rychlému vývoji tak otázkou zůstává, zda-li si typ služby, jako je Snapguide, udrží přízeň uživatelů, či zda bude postupně nahrazen něčím modernějším – podobně jako vznik Snapguidu byl umožněn masovým rozšířením smartphonu, tak za několik let třeba budeme svědky zrození zcela nových služeb tohoto typu, které bylo umožněno rozšířením chytrých hodinek, brýlí či dalších wearables.

No comments:

Post a Comment