Sunday, April 12, 2015

Fenomén, jenž proplul všemi médii a vryl se nesmazatelně do české kultury

Kdo napsal hru České nebe, v Alpách vykonával funkci porodního dědka, byl dentistou, vynalezl jogurt a složil operetní fresku Proso? V České republice nenalezneme asi nikoho, kdo by neznal českého génia Járu Cimrmana, fenomén, který si získal srdce již několika generací. V celonárodní anketě Největší Čech získal nejvyšší počet hlasů, jeho podobizna se objevila na poštovních známkách, je po něm pojmenován poddruh myšice malooké a tím výčet toho, kde se Cimrman objevil, zdaleka nekončí přesto, že je tato postava fiktivní.

Objevil se znenadání...

Poprvé se postava Járy Cimrmana objevila v rozhlasovém humoristickém pořadu s názvem Nealkoholická vinárna u Pavouka 16. září 1966. Původně byl Cimrman prezentován jako sochař, později však přičichl díky svým tvůrcům Jiřímu Šebánkovi, Zdeňku Svěrákovi a Ladislavu Smoljakovi i k mnoha jiným profesím.  Od té doby je fenomén vzniklý kolem Járy Cimrmana u nás jedním z příkladů takzvaného transmediálního vyprávění.

Protože se vyprávění o Cimrmanovi setkalo s velkým úspěchem, v říjnu roku 1966 dostali Šebánek, Svěrák, Smoljak a Čepelka nápad založit Divadlo Járy Cimrmana. K původní hře Akt, která byla ale příliš krátká, přidali autoři i přednášku o smyšleném autorovi hry, Járu Cimrmanovi. Tato složka se pak stala součástí všech představení Divadla Járy Cimrmana. 

...a rychle se rozšířil

Postupně se hry začaly nahrávat a šířily se prostřednictvím audio nahrávek. Později byly i natočené a objevily se na video nosičích i v televizním vysílání. Hry Járy Cimrmana si tak začaly získávat sympatie publika. Díky rádoby vědeckým přednáškám autorů o životě a díle Járy Cimrmana a rozšířením jeho fiktivního životopisu začali mít lidé pocit, že postavu velmi dobře znají. Dobrým tahem bylo, že postava Cimrmana byla zasazená do skutečných historických souvislostí. 

Roku 1969 byl natočen fiktivní dokument s názvem Stopa vede do Liptákova. Velmi divácky úspěšný byl i film, který natočili Svěrák se Smoljakem v roce 1983 a nesl název Jára Cimrman ležící, spící. O čtyři roky později, roku 1987, byl natočen pohled do zákulisí divadelního souboru, jak připravuje premiéru nové hry a musí čelit zásahům komunistických orgánů. Snímek se jmenoval Nejistá sezóna. Tím si tento fenomén publikum ještě více získal.

Nezávisle na Divadle Járy Cimrmana fungoval i Salón Cimrman. Tato umělecká skupina vznikla z iniciativy jednoho z původních autorů Jiřího Šebánka a jazzového hudebníka Evžena Hedvábného (vlastním jménem Karel Velebný) v roce 1980. Šebánek kvůli neshodám odešel z Divadla Járy Cimrmana a shromáždil kolem sebe další znalce Cimrmana, jako například Karla Bartoníčka a Martina Zákravského. Salón Cimrman vydal několik knih, CD s písněmi a mluveným slovem. Natočil několik rozhlasových i televizních pořadů. Oproti Divadlu Járy Cimrmana se Salón Cimrman se věnoval především vztahu Járy Cimrmana k jazzové hudbě.

Nejen do médií

Fenomén Cimrman se mezitím rozšiřoval stále více. V roce 2002 byl díky zoologovi Vladimíru Vohralíkovi pojmenován po Cimrmanovi poddruh myšice malooké. Jediný český endemit mezi obratlovci dostal název Anodemus uralensis cimrmani. Přívlastek cimrmani dostali i různé druhy štírů. V celonárodní anketě Největší Čech roku 2005 získal Jára Cimrman obrovský počat bodů a je možné, že kdyby Česká televize po konzultaci s autorem pořadu britskou stanicí BBC, jeho účast v soutěži nezakázala, tak by se umístil na prvních příčkách. V červenci roku 2007 byl Jára Cimrman v čtenářské anketě idnes.cz navržen v prezidentských volbách jako jeden z protikandidátů Václava Klause. Ve stejném roce zdolala česká horolezecká expedice s názvem Altaj Cimrman dosud nepojmenovaný vrchol v pohoří Altaj. Mezi účastníky expedice byli herci z Divadla Járy Cimrmana, rozhodli se tedy podat u altajské vlády žádost o pojmenování vrcholu této hory jako Jára Cimrman. Altajská vláda tuto žádost schválila. 

Sbírka věnovaná expedici Altaj Cimrman, zdroj: www.horyinfo.cz

Po Cimrmanovi je rovněž pojmenováno velké množství ulic a uliček v České republice. Roku 2007 byla v Březové nad Svitavou za přítomnosti herců divadla Járy Cimrmana (Zdeněk Svěrák, Jaroslav Weigel, Miloň Čepelka) otevřená Dobře ukrytá rozhledna Járy Cimrmana. Rok 2010 pak tomuto fiktivnímu velikánovi přinesl sochu s názvem Jára Cimrman v mlze v kině Jas v Tanvaldu a kino bylo přejmenováno na Kino Jas Járy Cimrmana.  V roce 2010 získal Jára Cimrman nejvíce hlasů v televizní soutěži 7 divů Česka. K 45. výročí Divadla Járy Cimrmana nechala Česká mincovna vyrazit pamětní medaile. Loni na podzim pak Česká pošta vydala známky s podobiznou Járy Cimrmana a nápisem „Jedna ze 136 možných podob Járy Cimrmana – vynálezce kruhové známky“. Tato známka byla skutečně v historii českého poštovnictví první.

Kruhová známka Járy Cimrmana, zdroj: www.ceskaposta.cz

...ale samozřejmě i tam.

Fenomén Cimrman se rozšířil ještě v době, kdy nebyl dostupný internet ani sociální média. Ani v současnosti s novými médii příliš nepracuje, zatím nemusí, tradiční média mu dobře slouží. Divadlo Járy Cimrmana vydává Cimrmanův zpravodaj. Česká televize na svých stránkách uvádí hry Járy Cimrmana, ke zhlédnutí jsou pak za malý poplatek i na webu jarmara.at v sekci Kinematograf.

O vznik internetového obsahu se pak starají především fanoušci. Na Youtube se objevují četné úryvky z her. Informace o Járu Cimrmanovi poskytuje Wikipedie, rovněž weby jako Osobnosti.cz či Citáty slavných osobností. Vzniklo několik neoficiálních fanouškovských stránek týkajících se Járy Cimrmana či žižkovského divadla. Na Facebooku vznikají iniciativy typu Jára Cimrman na Hrad atd. Fenomén Járy Cimrmana je vděčným tématem i pro mnoho akademiků, vzniklo o něm několik knih i akademických prací.

A vryl se do naší kultury

Transmediální vyprávění, jak jej definuje Henry Jenkins, v případě Járy Cimrmana dosáhlo úctyhodného počtu zapojených médií. Lidé jsou tímto fenoménem obklopení a počítají s ním i v souvislosti s naší zemí a kulturou. Domnívám se, že to se dosud žádné fiktivní postavě nepodařilo. Snad až s výjimkou Homera Simpsona v USA, ale to už je jiný příběh.


No comments:

Post a Comment