Facebook a efekt třetí osoby

Popularita sociálních sítí, mezi které se řadí i Facebook, a počet jejich uživatelů je poměrně stabilní. V současné době se jen těžko hledá člověk, který by neměl profil na některé ze sociálních sítí. Objevují se ale diskuze, jaký vliv na člověka má užívání sociálních sítí a jak vlivy sociálních sítí vnímají sami uživatelé.

Efekt třetí osoby můžeme charakterizovat tak, že sebe vidíme jako člověka, který rozumně uvažuje a není tak snadno ovlivnitelný masmédii. Vnímáme se jako „lepší“ než ostatní. Ti jsou naopak snadno ovlivnitelní, zranitelní, nemají takový náhled jako já. Ve srovnání se mnou ostatní podceňuji, resp. sebe přeceňuji, jsem lepší, než průměr. Zjednodušeně řečeno, efekt třetí osoby je charakteristický tím, že účinky masových médií na mě a osoby mi blízké („tebe“) vnímám jako malý, kdežto na ostatní vysoký.

Tomuto fenoménu byla dosud věnována poměrně malá pozornost, ač by si zasloužil větší, protože má vliv na naše vnímání a potažmo i životy. Svou pozornost na efekt třetí osoby zaměřila Mina Tsay-Vogel ve svém výzkumu.

Já versus oni: Efekt třetí osoby u uživatelů Facebooku

Autorkou článku Me versus them: Third-person effects among Facebook users je Mina Tsay-Vogel, která působí v Komunikačním výzkumném centru na Bostonské Univerzitě v USA. Své výzkumné práce zaměřuje především na psychologické a sociální dopady masových sdělovacích prostředků, ve kterých se orientuje zejména na dopady a účinky zábavy a sociálních médií, komunikační teorie a psychologii nových médií.

Sama studovala komunikační studia na Univerzitě v Michiganu a následně masovou komunikaci na Penn State University, kde získala titul Ph.D.

Efekt třetí osoby

První studie zaměřené na efekt třetí osoby pocházejí od Phillipse Davisona, ke kterému se i Mina Tsay-Vogel odkazuje. Davison se zkoumání efektu třetí osoby (The Third-person effect in Communication) věnoval v počátku 80. let 20. století. Podle něj efekt třetí osoby znamená, že účinek médií a jejich vlivu není vysoký u „mě a tebe“, ale u „nich“ ano. Lidé obecně inklinují k hodnocení sebe sama v pozitivnějším světle. Součástí jeho teorie je postoj mluvčího, komunikátora, který se snaží o vyvolání účinku u třetích osob tak, že obsah mediálního sdělení, resp. zobrazení mediovaného uzpůsobuje takovým způsobem, aby konzument sdělení jej vnímal jako atraktivní. Své studie zaměřil na zkoumání postojů a názorů uživatelů masmédií s ohledem na to, jaké účinky a vliv mají média na ně samotné ve srovnání s ostatními. Dotazoval se, jak uživatelé uvažují nad manipulativním účinkem médií, resp. masmédií a zjistil, že většina dotazovaných odpovídá v tom smyslu, že na ně samotné masmédia žádný velký vliv nemají, ale ostatní se nechají zmanipulovat. Sebe vnímají jako méně ovlivnitelné, kdežto druhé jako vnímavější a zranitelnější vůči mediovaným obsahům a vlivu médií vůbec. To však podle Davisona oslabuje pozornost právě těch domněle odolnějších a stávají se tak více ohroženými vlivem masmédií.

Právě se studiemi a výzkumy Davisona porovnává Tsay-Vogel svůj výzkum. Rozšiřuje jej však o dimenzi věku a pohlaví. Tedy srovnává vliv masmédií na „tebe a mě“ versus „je“ s ohledem na věk a pohlaví uživatelů. (Efekt třetí osoby lze ale zkoumat také například v kontextu vzdělání atd.)

Dalšími pracemi, ze kterých Tsay-Vogel vychází, jsou výzkumy, které ukazují vyšší ovlivnitelnost mladých lidí oproti starším, a žen oproti mužům (Thelwall, 2008; Magnuson and Dundes, 2008; Taraszow, 2010; Barnes, 2006 a další).

Shrnutí výzkumu

Publikovaný článek je zprávou z výzkumu, který Mina Tsay-Vogel realizovala u 375 vysokoškolských studentů na dvou velkých univerzitách, kteří jsou zároveň uživateli Facebooku. Respondenti byli muži i ženy ve věku v rozmezí 18–55 let, z toho 21,8 % mužů a 78,2 % žen. Tato kritéria umožnila autorce zkoumat efekt třetí osoby u uživatelů Facebooku v kontextu věku a pohlaví. Respondenti odpovídali prostřednictvím dotazníku, kde hodnotili vliv Facebooku na sebe samotné a ostatní pomocí Likertovy škály v rozsahu stupňů 1 (silně nesouhlasím) až 7 (silně souhlasím).

Výsledky výzkumu potvrdily hypotézy Davisona, tedy významnost efektu třetí osoby v kontextu sociálních médií, v tomto případě aplikované novější média, potažmo na uživatele Facebooku v kontextu trvání a intenzity působení. V hodnocení vlivu na sebe a druhé hraje roli také skutečnost, zda uživatelé považují médium za vhodné či naopak nevhodné či méně žádoucí. Na efekt třetí osoby má také vliv sociální blízkost – osoby, které jsou mi sociálně bližší (své přátele), hodnotím příznivěji, nepodléhají tolik nepříznivému vlivu masových médií (stejně jako já), než osoby vzdálenější. Efekt třetí osoby vzrůstá se sociální vzdáleností. Na sociálních sítích jsou však hranice sociální vzdálenosti mírně odlišné od vztahů mimo sociální sítě.

Výzkum potvrdil, že efekt třetí osoby byl více zřetelný starším uživatelům Facebooku mužského pohlaví nežli starším uživatelkám ženského pohlaví. Autorka však připouští, že výsledky výzkumu mohl ovlivnit nepoměr mužských a ženských respondentů, kdy ženy byly zastoupeny ve velké převaze (78,2 %). Zároveň otevírá diskuzi nad věkem uživatelů sociálních sítí, kdy mladí lidé (studenti) mají oproti starším a zaměstnaným relativně větší množství času, které mohou na sociálních sítích trávit a jsou tak vystaveni většímu vlivu. Kromě toho zmiňuje, že na výsledky výzkumu mohly mít vliv také použité formulace otázek.

Výzkum efektu třetí osoby v kontextu České republiky

Efekt třetí osoby je fenomén, který by neměl být podceňován. Existují výzkumy a také řada publikací, které se efektu třetí osoby věnují, řada uživatelů má o tomto fenoménu povědomí. Otázkou je, jaká je mediální gramotnost české populace a do jaké míry je schopna vyhodnotit vliv a účinek masových médií, potažmo sociálních sítí na sebe samotné a druhé. Česká republika pravděpodobně nebude výjimečnou zemí a bude možná na ni aplikovat závěry výzkumů realizovaných jinde.

Při zamýšlení se nad účinky sociálních sítí na jejich uživatele bych ráda zmínila jednu osobní zkušenost demonstrující míru vlivu na mě samotnou. Sociální sítě, konkrétně Facebook, umožňuje uživatelům využít službu chatu k dopisování s přáteli, kteří jsou rovněž přihlášeni. I já mám profil na Facebooku, byla jsem přihlášená a s kamarádem na chatu rozebírala řadu témat, když mi najednou napsal, proč vlastně to všechno probíráme na chatu a raději se nesejdeme, když oba bydlíme ve stejném městě a nemáme tudíž k sobě tak daleko… Jeho dotaz je více než výmluvný. Ačkoli si myslíme, stejně jako já, že užívání sociálních sítí naše životy neovlivňuje, skutečnost je jiná.

Já i ty ale můžeme zůstat klidní, protože na nás sociální sítě nemají takový vliv, jako na druhé. Neužíváme je tak často a tak intenzivně, navíc jsme chytří, vzdělaní a ne tak ovlivnitelní jako většina populace…

iHNed, 11. 2. 2015: Nadvláda Facebooku trvá. Vede v počtu nových uživatelů i v ziscích. http://archiv.ihned.cz/c1-63509910-nadvlada-facebooku-trva-vede-v-poctu-novych-uzivatelu-i-v-ziscich

Primární literatura:

TSAY-VOGEL, M. Me versus them: Third-person effects among Facebook users. New Media & Society. 2/2015. DOI 10.1177/1461444815573476

Literatura:

FTOREK, J. Public relations a politika. Praha: Grada Publishing, 2010. 192 s. ISBN 978-80-247-3376-0