Conditioned participation: Technology, context and user-manoeuvrability

Předmluva

V posledních pěti letech vzrostl počet uživatelů sociálních sítí o více jak 100%. V roce 2010 bylo registrováno 0,97 miliard uživatelů, v současnosti je to už 1,96 miliard a předpokládá se nadálý vzrůst [statista.com]. Lidé už nejsou vnímáni pouze jako příjemci mediálních obsahů a sdělení, ale sami se na jeho vytváření aktivně podílí. Rozsah dopadu sociálních sítí nevyužívají pouze populární osobnosti ke kontaktu se svými fanoušky, ale jejich moc neunikla pozornosti ani politickým organizacím a subjektům, které skrze ně vedou politické kampaně a snaží se tak získat sympatie potenciálních voličů. Rozmachem sociálních sítí a fenoménem produsage se zabývá i článek dánského sociologa Bjarki Valtyssona publikovaný v akademickém časopise International Journal of Media and Cultural Politics.

Informace o periodiku

Akademický časopis International Journal of Media and Cultural Politics vychází od roku 2005 třikrát ročně v britském vydavatelství Intellect Ltd. pod zkratkou MCP. V současné době jsou jeho editorky Katharine Sarikakis z Wien Universität, která je s periodikem spjatá už od jeho vzniku, a Francisca Seoane Pérez z Universidad de Castilla-La-Manchava. Čsaopis se zabývá analýzou komunikace a kulturních procesů v jejich místním, mezinárodním a globálním rozměru. Důraz je zde kladen nejen na problémy, které jsou spjaté se specifickým kulturním regionem, ale i o ty, které procházejí napříč kulturami a národy. Můžeme v něm najít výsledky výzkumů, stejně tak i teoretické články [intellectbooks.co.uk].

Informace o autorovi

Bjarki Valtysson jen dánský docent působící na IT University of Copenhagen (ITU). Jeho výzkumná činnost se zaměřuje na kulturní, mediální a komunikační politiku a právní předpisy se specializací na digitální média a využívání sociálních sítí. Podobně jako Axel Brunns a Henry Jenkins se řadí k post-strukturalismu. Bakalářský titul obdržel na Islandské univerzitě, kde studoval Literaturu. Zdejší pobyt ho inspiroval i pro pozdější publikace, které se soustřeďují na Islandskou kulturní politiku. Magisterské a doktorské studium již absolvoval v Dánsku se zaměřením na komunikaci a informační technologie. V současné době je členem výzkumné skupiny Digital Culture and Mobile Communication a spolku Center for Network Culture, obou působících na ITU [eenc.info].

Článek

Článek je rozdělen do dvou částí. V první autor zmiňuje teoretické pozadí a vysvětluje lépe pojem user-manoeuvrability, který také můžeme chápat jako podobu mnohem známějšího výrazu slova produsage, které se poprvé objevilo v roce 2007 v publikaci austrálského vědce Axela Brunse. Oba pojmy zmiňují podílení se uživatelů na vytváření obsahu, který je volně dostupný online. Valtysson však upozorňuje na fakt, že sami sociální sítě nás svým nastavením nabádají k větší interakci a neviditelně vedou naše počínání v online světě. Většinou se ale nejedná pouze o využívání jedné dominantní sítě - platformy se navzájem doplňují a odkazují na sebe. Valtysson tento jev označuje jako „cross-media approach“ [s. 337]. Uživatelům, kteří se aktivně podílejí na vytváření obsahů online kultury, přiřazují různí autoři různá jména: Producers (Brunns), Prosumers (Toffler), Interaktivní publikum (Jenkins), Kreativní publikum (Castells) [s. 338]. Nic to však nemění na stejném významu – lidé už nejsou bráni jako pouhý „přijímač“ sdělení.

Předchozí sdělení podkládá dvěma příklady z Islandu, kterými se zabývá převážná část článku. První zmiňuje případ Konstituční rady Islandské vlády, která se rozhodla využívat sociálních sítí při komunikaci s občany v rámci vytváření nové Ústavy. Rada se scházela od pondělí do středy a výsledky jednání vždy ve čtvrtek vyvěsila na svoji stránku. Obyvatelé se poté mohli k jednotlivým návrhům vyjadřovat skrze Facebook. [s. 340] Celý proces, který byl hojně podporován i masovými médii, měl za úkol především vzbudit zájem veřejnosti, která se následně sama aktivně na přepisování podílela. Někteří jedinci se dokonce nevyjadřovali pouze k jednotlivým bodům, ale navrhovali rovnou celé znění Ústavy. V rámci projektu probíhala i poměrně živá diskuze přes Facebook, kdy členové rady se sami snažili odpovídat na dotazy občanů, přestože odpovědi byly většinou strohé: „Děkujeme za příspěvek, jsem podobného názoru, probereme vše na schůzi.“ [s. 341] Zpětné vazby o průběhu jednání se však většinou nedočkali. Výběr sociálních sítí a především Facebooku nebyl náhodný, v roce 2014 bylo na sociálních sítích registrováno 81,7% obyvatel Islandu.

Toho využil i herec a komik Jón Gnarr, který použil Facebook pro komunikaci s veřejností po úspěšné kandidatuře na starostu Reykjavíku, a kterého uvádí Valtysson jako svůj druhý příklad. Na satirickou notu hrál už při své volební kampani, kde naplno využil svůj komediální talent a tím si zajistil hlasy velké části voličů. V podobném duchu chtěl pokračovat i po svém zvolení a stránka s názvem „Deník starosty“ se zdála jako dobrý nápad. Facebook však neumožnil starostovi podobnou volnost a místo pro komediálnost jako předvolební kampaně, jeho funkcemi byl limitován. Počáteční entusiasmus se vytrácel a lidé byli otráveni starostovou neustálou snahou najít balanc mezi postavou komika a veřejného činitele. Politika nikoho nezajímala. Příspěvku začalo postupně ubývat, což vyústilo v rozhodnutí, že stránka zůstane pouze pro potřeby politické strany a své soukromé příspěvky přesune na stránku jinou (s. 342-343)

Politika a sociální sítě v ČR

Komunikaci na internetu využívá v současné době i velká část politiků v České republice. Určitě nejednoho z nás napadne případ Zdeňka Škromacha a jeho záliba ve focení selfie, které nejsou vždy úplně zcela na místě. Své názory zde publikuje například i Karel Schwarzenberg, jehož volební kampaň při kandidatuře na prezidenta byla z velké míry zásluhou Facebooku a sociálních sítí. Do jaké míry však byla promyšlená, ví jen on sám a jeho volební tým.

Zdroje

VALTYSSON, B. (2014), Conditioned participation: Technology, context and usermanoeuvrability, International Journal of Media and Cultural Politics Volume 10 Issue 3, pp. 337–345, doi: 10.1386/macp.10.3.337_3 ISSN 1740-8296 Online ISSN: 2040-0918

http://www.eenc.info/expert/bjarki-valtysson/ (dostupné dne 4.4.2015)

http://www.intellectbooks.co.uk/journals/view-journal,id=122/ (dostupné dne 4.4.2015)

http://www.statista.com/statistics/278414/number-of-worldwide-social-network-users/ (dostupné dne 4.4.2015)


Autor: Anna Pavlačková