Vyšší dostupnost informačních a
komunikačních technologií na černém kontinentu jej pomalu ale jistě zapojuje do
obrovské světové sítě sdílených znalostí, zkušeností, informací. Ačkoliv nebude
na vině pouze přístup k této kolektivní inteligenci, Afrika se bezpochyby
mění právě i díky ní. Ze 47 nejméně
rozvinutých zemí světa se hned 34 z nich stále ještě nachází v
subsaharské Africe (SSA). Tyto hospodářsky i politicky slabé státy jsou vedle
chudoby často sužovány i přítomností nestátních ozbrojených aktérů a
vnitrostátních konfliktů. Situace na černém kontinentu se ale pozvolna
mění. HDP i těch nejméně rozvinutých zemí Afriky od roku 2000 roste a celkový
počet ozbrojených konfliktů klesá. V tzv. třetí demokratizační vlně
v devadesátých letech mnoho států černého kontinentu obnovilo své
demokratizační snahy. K tomu ovšem potřebují dosáhnout většího poměru
střední třídy ve společnosti, kvalitativního růstu občanské společnosti a
souvisejícího zlepšení fungování médií.
Média ve většině států Afriky vychází
z dědictví kolonialismu, kdy sloužila výhradně bílému muži. První
mocností, která umožnila vznik domorodých novin byla Velká Británie, která
celkově spravovala své kolonie volnějším a více decentralizovaným způsobem něž
např. Francouzi nebo Portugalci. Proto již v polovině devatenáctého
století vznikla celá řada novin vlastněných domorodci. Jejich existence nebyla
nijak výrazně omezována, média byla Brity nahlížena jako prostředek rozšiřování
gramotnosti a doplňovala britský model nepřímé správy kolonií. Relativně
nezávislá média pak mohla sehrát svou důležitou roli v boji o zisk
nezávislosti. Ten byl v Britských koloniích veden ve smyslu tzv.
ghandiismu, tedy bez užití fyzického násilí.
Tranzice nově vznikajících států Afriky
ale neprobíhala zrovna podle vzoru demokracie evropské. Vůdci hnutí za
samostatnost se jen neochotně vzdávali své moci ve volbách. Příkladem budiž
Kwame Nkrumah, člověk, díky kterému získala samostatnost první africká kolonie
– Zlaté pobřeží. Nkrumah se stal v roce 1957 prezidentem samostatného
státu, který dostal jméno Ghana. Již na počátku šedesátých let ale začal měnit
politický systém i fungování médií k obrazu svému, jeho vláda se stala
autokratickou. Nkrumah byl svržen vojenským pučem v roce 1966. A
v Ghaně tak začal koloběh nastolování vojenských vlád, jejich odstupování
ve prospěch těch civilních, které byly později opět sesazeny vojenskými puči či
jinými převraty. Ghanský scénář je typický pro velkou část dekolonizované Afriky.
Média byla užívána jako nástroj mobilizace, opětovné demobilizace a celkové
manipulace obyvatel, stejně jako neustálého boje proti té které vládě.
Zlom nastává v devadesátých letech.
Zůstaneme-li u příkladu Ghany, ačkoliv to platí pro většinu států Afriky, média
jsou rozdělena na státní a soukromá a vzájemně vyvažují své působení.
V souvislosti s politikou stojí některá média otevřeně za některou
z politických stran. Ve společnosti to ale není považováno za
problematické, vzhledem k tomu, že je tato podpora skutečně otevřená a
lidé vědí, odkud vítr vane. Největší náklad má státní deník Daily Graphic
(náklad kolem 100 000 výtisků), následovaný soukromými Daily Guide a
Ghanaian Times. Stejně jako ve státech globálního severu, i v Africe se
systém médií mění v duchu rychlého vývoje 21. století. Obrovského rozmachu
dosahují v poslední dekádě nová média, která mají potenciál úspěšně
zaplnit kritizovanou informační a komunikační propast mezi Afrikou a bohatým
severem. Dostupnost mobilních telefonů a přístupu k internetu výrazně
zjednodušily komunikaci a přístup k informacím.
Africký telekomunikační trh roste
takovou rychlostí, že jeho potenciál nechtějí propásnout ani společnosti Google
a Facebook, které nyní soutěží o svou pozici na africkém trhu. Google testuje
možnosti rozšiřování připojení pomocí balónů
létajících ve stratosféře, Facebook tomuto plánu konkuruje obdobným plánem, ale
s využitím dronů
se solárním pohonem.
Možnost sdílet znalosti a zkušenosti
prostřednictvím nových médií navíc posouvá Afriku k novému vývoji
politickému i ekonomickému. Stále dostupnější internet a s tím i
rozšiřující se kolektivní inteligence jsou v spolední době zkoumány
v souvislosti s tzv. Arabským
jarem. Novým médiím, zejména sociálním sítím, je
přisuzována zásadní role při sesazování diktátorů, kteří se drželi u moci i
desetiletí. V subsaharské Africe můžeme sledovat několik pozitivní vlivů
sociálních sítí a dalších médií spojených s fungováním internetu. Krom
obecného zlepšení přístupu k informacím je to zejména role v procesu
řešení konfliktů, při volbách a posilování občanské společnosti. V případě
Ghany měly výrazně pozitivní vliv kampaně na sociálních sítích a internetových
zpravodajských serverech, které společně s televizním i radiovým vysíláním
a tištěnými médii vybízely k poklidnému a nenásilnému průběhu voleb.
Zdroj: modernghana.com
Tyto kampaně ještě zesílily
v kritickém okamžiku, kdy poražený kandidát Nana Akufo-Addo nepřijal
výsledky voleb a požadoval kontrolu 4 milionů hlasů, které podle něho byly manipulovány
ve prospěch vítězného J. D. Mahamy. Celých 8 měsíců obyvatelé Ghany diskutovali
na sociálních sítích, sledovali televize a rádia, které vysílaly živé vstupy i
záznamy ze soudního jednání o výsledku voleb. A Ačkoliv byl Mahama slavnostně
inaugurován již v lednu, až 29. srpna bylo jeho zvolení stvrzeno i nejvyšším
soudem. Vyhlášení tohoto rozhodnutí bylo živě vysíláno a v tento další kritický
okamžik bylo v ulicích ghanských měst na 32 000 strážců pořádku. V ulicích
byly ale také lidé vybízející k vyhnutí se násilí a plakáty iniciativ,
které se zrodily na sociálních sítích. Média, společnost i politické strany se
při řešení sporu o výsledek voleb chovaly bezprecedentně. Všichni vyzývali ke
klidu a trpělivě čekali na výsledky vyšetřování a rozhodnutí soudu. Nová média
byla významným stabilizátorem celé situace, která se v obdobných případech
v historii a v mnohých státech subsaharské Afriky doposud vyvíjí
směrem násilného konfliktu.
Tento test nových médií ve službách
pozitivního politického vývoje pokračuje. Od minulého roku se v Ghaně
rozšiřuje hnutí Occupy
Flagstaff House, které vzniklo v reakci na
neadekvátní reakce ghanské vlády na potřeby společnosti, jako např.
několikahodinové i vícedenní výpadky dodávek proudu. Occupy Flagstaff House
vzniklo na síti Facebook, jeho zakladatelé již získali takovou podporu, že
jejich kritiku a požadavky vysílají i televize a rádia a špičky ghanské
politiky jsou nuceni s nimi diskutovat a na jejich požadavky reagovat.
V řadách členů a podporovatelů hnutí se dokonce objevují návrhy na
registraci hnutí jako politické strany.
Zdroj: modernghana.com
V současnosti jsou obecně média
v Ghaně považována za nezávislá, plní svou funkci „hlídacího psa“ a mají
schopnost informovat společnost o dění ve státu. Africká média se stala
mnohokrát mocnou zbraní, např. v případě Rwandy, kdy se stala nástrojem
mobilizace společnosti a dala vypuknout konfliktu, který znamenal smrt až
milionu lidí. Ghanská média jsou nyní za velkého přispění nových médií takového
charakteru, že jsou naopak schopná tlumit negativní nálady ve společnosti.
No comments:
Post a Comment