Monday, April 13, 2015

Sociální sítě na různých politických úrovních ve Skandinávii

Úvod

Následující článek pojednává o využití sociálních sítí politiky ve Skandinávie a to od národní až po lokální úroveň v různých obdobích. Článek vychází ze tří výzkumů, které budou představeny níže.

Téma článků

HOLT, K., A. SHEHATA, J. STROMBACK a E. LJUNGBERG. Age and the effects of news media attention and social media use on political interest and participation: Do social media function as leveller?

„Článek zkoumá, jak se liší využití médií skrz věkové skupiny a zda využívání médií má význam pro snahu lidí s politické participaci. Více specificky je výzkum zaměřený na vliv sociálních médií pro politické účely...“[1]

LARSSON, A. O. a B. KALSNES. 'Of course we are on Facebook': Use and non-use of social media among Swedish and Norwegian politicians.

„Článek se snaží odstranit mezeru ve výzkumu (využití internetu politiky mimo období voleb) zveřejněním studie rutinního využití dvou momentálně nejpopulárnějších sociálních sítí – Facebooku a Twitteru. Článek se zaměřuje na politiky zvolené do švédského a norského parlamentu, …“[2]

LARSSON, A. O. Bringing it all back home? Social media practices by Swedish municipalities.

„Výzkum se zabývá využitím sociálních médií politiky na lokální úrovní.“[3]

Vybrané články spojuje využití sociálních sítí Twitter a Facebook v souvislosti s politikou. Samozřejmě u každého článku má faktor využití sociálních sítí jinou váhu rozdílný rozsah. Spíše náhodou je, že články jsou z prostředí skandinávských zemí.

Informace o autorech

Kristoffer Holt, PhD.
Holt se zaměřuje na média a náboženství, etiku a kritiku médií a také na politickou komunikaci. Momentálně působí jako odborný asistent na  Linnæus University, katedra Médií a žurnalistiky.

Anders Olaf Larsson, PhD.
Doktorand z univerzity v Uppsale momentálně působí na katedře médií a komunikace na univerzitě v Oslu. Zároveň se podílí na vydávání Journal of Media Innovations. Jeho doktorandská práce v roce 2012 dokonce získala cenu za nejlepší v oblasti médií a komunikace.  Larrson se zabývá výzkumem využití sociálních sítí sociálními institucemi a jejich publikem a on-line komunikací politických subjektů.[4]

Elisabet Ljungberg, PhD.
Ljunbergová též působí na Mid Sweden University na katedře Mediálních a komunikačních studií. Ve svých výzkumech se zabývá politickou participací mladých a celkově jejich zájmem o politiku. [5]

Bente Kalsens
Kandidátka PhD. taktéž působí na univerzitě v Oslu, kdy se v současné době zabývá projektem, který zkoumá dopad sociálních médií na volební kampaně. Mimo jiné dříve působila také jako novinářka na volné noze. Magisterský titul získala na Georgetown University v oboru Komunikace, kultura a technologie. [6]

Adam Shehata, PhD.
Shehata vyučuje na univerzitě ve švédském Göteborgu. V minulosti se zabýval např. analýzou toho, jak o kauze karikatur proroka Mohameda informují noviny ve Švédsku a v USA[7].

Jesper Strömbäck, PhD.
Strömbäckovo pole působnosti se týká např. politického a volebního zpravodajství, ale také politického marketingu a komunikace. Působí na Mid Sweden University.  Doktorát získal v roce 2001 na Stockholm University. Je spoluautorem knihy Média a volby ve Švédsku.[8]

Metodologické rámce

'Of course we are on Facebook': Use and non-use of social media among Swedish and Norwegian politicians. (1)

Výzkum bere v potaz Stranbergovo[9] doporučení a za cíl si bere nezkoumat počet politiků, kteří si založili účet na sociálních sítích, ale jejich aktivitu na nich. Jedná se o kvantitativní výzkum, kdy nejdříve bylo zjištěno, který z politiků má účet na sociální síti (v případě sítě Facebook byla snaha se zaměřit spíše na stránky než na osobní profily). Jednotlivé profily byly pak analyzovány až k datu jejich vzniku s cílem zjistit celkový počet příspěvků. Následně došlo k vytvoření indexu aktivity, tzn., že byl vydělen počet příspěvků počtem dnů, od kdy byl profil vytvořený.

Autoři výzkumu se dále zaměřili na sekundární informace, kdy např. zkoumali věk a pohlaví politiků, jejich politickou příslušnost a umístění jejich strany ve volbách.

Získaná data jsou interpretována různými statistickými metodami (Cramér's V, SPSS, Mann–Whitney U).

Age and the effects of news media attention and social media use on political interest and participation: Do social media function as leveller? (2)

Autoři se v první řadě snaží odpovědět na otázku, jak se mění v souvislosti s věkem využívání médií a zda tento faktor souvisí s politickou participací. Také v tomto případě se jedná o kvantitativní výzkum. Ke sběru dat však byla použitá jiná metoda. Během švédských parlamentních voleb v roce 2010 došlo ve 4 vlnách k dotazníkovém šetření. Autoři si pro výzkum taktéž stanovili 6 hypotéz a v dotaznících se zaměřili na následující okruhy: politická participace (mimo on-line sítě), politický zájem, sociální média, pozornost vztažená k politice v tradičních médiích a věk.

Výsledky jsou prezentovány jak v procentech, tak metodou nejmenších čtverců.

Bringing it all back home? Social media practices by Swedish municipalities. (3)

V posledním výzkumu bylo také použito kvantitativní metody. Autor v roce 2012 navštívil oficiální stránky 290 švédských obcí a měst s cílem vyhledat, zda obec využívá sociální síť (auto se zaměřil na sítě Facebook, Twitter, YouTube a Flickr). Ke svému výzkumu zároveň pro porovnání použil údaje z roku 2010, kdy jsou výsledky interpretovány v procentech.
Autor dále porovnává index aktivity na sociálních sítích v závislosti na velikosti obcí a měst.

Zhodnocení

Žádný z článků nepřichází s vyloženě novým tématem, nicméně to neznamená, že by články nebyly přínosné. Článek (1) rozvíjí již relativně široký počet výzkumů na téma využití sociálních sítí politiky, ale neomezuje se pouze na období voleb. Určitě by bylo zajímavé, kdyby tento výzkum ještě zohledňoval jeden faktor, a tím mám na mysli využívání sociálních sítí politiky v kontextu s významnými události (např. krize na Ukrajině, Islámský stát, skandály na domácí politické scéně).

Článek (2) má naopak jasně strukturované hypotézy a ze všech článků má dle mého názoru nejlépe zobrazené výsledky. Článek se také snaží potvrdit tvrzení, že hojnější využití sociálních sítí mladou generací vede k větší politické participaci a pokud zůstanou trendy zachované, tak v budoucnu bude i zájem o politiku větší.[10] Dle mého názoru je na potvrzení tohoto tvrzení vzhledem k relativně krátké době existence sociálních sítí příliš brzo, ale opět to poskytuje prostor pro další výzkumy ve stejném směru.

Článek (3) je celkové ze všech nejpřehlednější a jeho výsledky jsou nejzajímavější. Ačkoliv lze obecně říci, že sociální sítě jsou na vzestupu, tak to se netýká využití sociálních sítí švédskými městy a obcemi. Díky porovnání dat s odstupem dvou let je naopak vidět, že sociální sítě využívá daleko méně měst a obcí.

Situace v ČR

Toto téma se dotýká také České republiky a bylo by zajímavé obě země srovnat. Zatímco ze zmíněných výzkumů je možné vydedukovat, že sociální sítě v souvislosti s politikou mají ty nejlepší roky za sebou, tak pokud se podíváme na poslední volby u nás, tak dle mého názoru ještě u nás k vrcholu nedorazily a pokud se budeme bavit o využití sociálních sítí na lokální úrovni, tak lze najít i příklady, kdy k jejich využívání ještě vůbec nedošlo. 






[1] HOLT, K., A. SHEHATA, J. STROMBACK a E. LJUNGBERG. Age and the effects of news media attention and social media use on political interest and participation: Do social media function as leveller?. European Journal of Communication [online]. 2013-02-11, vol. 28, issue 1, s. 19 [cit. 2015-03-14]. DOI: 10.1177/0267323112465369. Dostupné z: http://ejc.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/0267323112465369
[2] LARSSON, A. O. a B. KALSNES. 'Of course we are on Facebook': Use and non-use of social media among Swedish and Norwegian politicians. European Journal of Communication [online]. 2014-11-27, vol. 29, issue 6, s. 653. [cit. 2015-03-14].  DOI: 10.1177/0267323114531383. Dostupné z: http://ejc.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/0267323114531383
[3] LARSSON, A. O. Bringing it all back home? Social media practices by Swedish municipalities. European Journal of Communication [online]. 2013-12-13, vol. 28, issue 6, s. 681 [cit. 2015-03-14]. DOI: 10.1177/0267323113502277. Dostupné z: http://ejc.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/0267323113502277

[4] Anders [Olof] Larsson - About. Anders [Olof] Larsson [online]. 2015 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: http://www.andersoloflarsson.se/about-2/
[5] Elisabet Ljungberg. MITTUNIVERSITETET [online]. 2015 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: https://www.miun.se/personal/ElisabetLjungberg
[6] About. Bente Kalsne´s Blog [online]. 2015 [cit. 2015-03-13]. Dostupné z: https://bentekalsnes.wordpress.com/about/
[7] STROMBACK, J., A. SHEHATA a D. V. DIMITROVA. Framing the Mohammad cartoons issue: A cross-cultural comparison of Swedish and US press. Global Media and Communication [online]. 2008-08-01, vol. 4, issue 2, s. 117-138 [cit. 2015-03-15]. DOI: 10.1177/1742766508091516. Dostupné z: http://gmc.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1742766508091516
[8] In English. Jesper Strömbäck [online]. 2015 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: https://jesperstromback.wordpress.com/in-english/
[9] STRANDBERG, K. A social media revolution or just a case of history repeating itself? The use of social media in the 2011 Finnish parliamentary elections. New Media [online]. 2013-11-20, vol. 15, issue 8, s. 1329-1347 [cit. 2015-03-16]. DOI: 10.1177/1461444812470612. Dostupné z: http://nms.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1461444812470612
[10] MOSSBERGER, Karen. Toward digital citizenship: Addressing inequality in the information age. Routledge handbook of Internet politics. 2009, 173-185.

No comments:

Post a Comment