Úvod
Následující článek pojednává o využití sociálních sítí politiky ve Skandinávie a to od národní až po lokální úroveň v různých obdobích. Článek vychází ze tří výzkumů, které budou představeny níže.
Téma
článků
HOLT, K., A. SHEHATA, J. STROMBACK a E. LJUNGBERG. Age and
the effects of news media attention and social media use on political interest
and participation: Do social media function as leveller?
„Článek zkoumá, jak se
liší využití médií skrz věkové skupiny a zda využívání médií má význam pro
snahu lidí s politické participaci. Více specificky je výzkum zaměřený na
vliv sociálních médií pro politické účely...“[1]
LARSSON,
A. O. a B. KALSNES. 'Of course we are on Facebook': Use and non-use of social
media among Swedish and Norwegian politicians.
„Článek se snaží
odstranit mezeru ve výzkumu (využití internetu politiky mimo období voleb) zveřejněním
studie rutinního využití dvou momentálně nejpopulárnějších sociálních sítí –
Facebooku a Twitteru. Článek se zaměřuje na politiky zvolené do švédského a
norského parlamentu, …“[2]
LARSSON,
A. O. Bringing it all back home? Social media practices by Swedish
municipalities.
„Výzkum se zabývá
využitím sociálních médií politiky na lokální úrovní.“[3]
Vybrané články spojuje
využití sociálních sítí Twitter a Facebook v souvislosti s politikou.
Samozřejmě u každého článku má faktor využití sociálních sítí jinou váhu
rozdílný rozsah. Spíše náhodou je, že články jsou z prostředí
skandinávských zemí.
Informace
o autorech
Kristoffer
Holt, PhD.
Holt se zaměřuje na
média a náboženství, etiku a kritiku médií a také na politickou komunikaci.
Momentálně působí jako odborný asistent na
Linnæus University, katedra
Médií a žurnalistiky.
Anders
Olaf Larsson, PhD.
Doktorand
z univerzity v Uppsale momentálně působí na katedře médií a
komunikace na univerzitě v Oslu. Zároveň se podílí na vydávání Journal of
Media Innovations. Jeho doktorandská práce v roce 2012 dokonce získala
cenu za nejlepší v oblasti médií a komunikace. Larrson se zabývá výzkumem využití sociálních
sítí sociálními institucemi a jejich publikem a on-line komunikací politických
subjektů.[4]
Elisabet
Ljungberg, PhD.
Ljunbergová též působí
na Mid Sweden University na katedře Mediálních a komunikačních studií. Ve svých
výzkumech se zabývá politickou participací mladých a celkově jejich zájmem o
politiku. [5]
Bente
Kalsens
Kandidátka PhD. taktéž
působí na univerzitě v Oslu, kdy se v současné době zabývá projektem,
který zkoumá dopad sociálních médií na volební kampaně. Mimo jiné dříve
působila také jako novinářka na volné noze. Magisterský titul získala na
Georgetown University v oboru Komunikace, kultura a technologie. [6]
Adam Shehata, PhD.
Shehata vyučuje na univerzitě ve švédském Göteborgu. V minulosti
se zabýval např. analýzou toho, jak o kauze karikatur proroka Mohameda
informují noviny ve Švédsku a v USA[7].
Jesper
Strömbäck, PhD.
Strömbäckovo pole
působnosti se týká např. politického a volebního zpravodajství, ale také
politického marketingu a komunikace. Působí na Mid Sweden University. Doktorát získal v roce 2001 na Stockholm
University. Je spoluautorem knihy Média a volby ve Švédsku.[8]
Metodologické
rámce
'Of
course we are on Facebook': Use and non-use of social media among Swedish and
Norwegian politicians. (1)
Výzkum bere
v potaz Stranbergovo[9]
doporučení a za cíl si bere nezkoumat počet politiků, kteří si založili účet na
sociálních sítích, ale jejich aktivitu na nich. Jedná se o kvantitativní
výzkum, kdy nejdříve bylo zjištěno, který z politiků má účet na sociální
síti (v případě sítě Facebook byla snaha se zaměřit spíše na stránky než na
osobní profily). Jednotlivé profily byly pak analyzovány až k datu jejich
vzniku s cílem zjistit celkový počet příspěvků. Následně došlo
k vytvoření indexu aktivity, tzn., že byl vydělen počet příspěvků počtem
dnů, od kdy byl profil vytvořený.
Autoři výzkumu se dále
zaměřili na sekundární informace, kdy např. zkoumali věk a pohlaví politiků,
jejich politickou příslušnost a umístění jejich strany ve volbách.
Získaná data jsou
interpretována různými statistickými metodami (Cramér's V, SPSS, Mann–Whitney
U).
Age
and the effects of news media attention and social media use on political
interest and participation: Do social media function as leveller? (2)
Autoři se v první
řadě snaží odpovědět na otázku, jak se mění v souvislosti s věkem
využívání médií a zda tento faktor souvisí s politickou participací. Také
v tomto případě se jedná o kvantitativní výzkum. Ke sběru dat však byla
použitá jiná metoda. Během švédských parlamentních voleb v roce 2010 došlo
ve 4 vlnách k dotazníkovém šetření. Autoři si pro výzkum taktéž stanovili
6 hypotéz a v dotaznících se zaměřili na následující okruhy: politická
participace (mimo on-line sítě), politický zájem, sociální média, pozornost vztažená
k politice v tradičních médiích a věk.
Výsledky jsou
prezentovány jak v procentech, tak metodou nejmenších čtverců.
Bringing
it all back home? Social media practices by Swedish municipalities. (3)
V posledním
výzkumu bylo také použito kvantitativní metody. Autor v roce 2012 navštívil
oficiální stránky 290 švédských obcí a měst s cílem vyhledat, zda obec
využívá sociální síť (auto se zaměřil na sítě Facebook, Twitter, YouTube a
Flickr). Ke svému výzkumu zároveň pro porovnání použil údaje z roku 2010,
kdy jsou výsledky interpretovány v procentech.
Autor dále porovnává
index aktivity na sociálních sítích v závislosti na velikosti obcí a měst.
Zhodnocení
Žádný z článků
nepřichází s vyloženě novým tématem, nicméně to neznamená, že by články
nebyly přínosné. Článek (1) rozvíjí již relativně široký počet výzkumů na téma
využití sociálních sítí politiky, ale neomezuje se pouze na období voleb.
Určitě by bylo zajímavé, kdyby tento výzkum ještě zohledňoval jeden faktor, a
tím mám na mysli využívání sociálních sítí politiky v kontextu
s významnými události (např. krize na Ukrajině, Islámský stát, skandály na
domácí politické scéně).
Článek (2) má naopak
jasně strukturované hypotézy a ze všech článků má dle mého názoru nejlépe
zobrazené výsledky. Článek se také snaží potvrdit tvrzení, že hojnější využití
sociálních sítí mladou generací vede k větší politické participaci a pokud
zůstanou trendy zachované, tak v budoucnu bude i zájem o politiku větší.[10]
Dle mého názoru je na potvrzení tohoto tvrzení vzhledem k relativně krátké
době existence sociálních sítí příliš brzo, ale opět to poskytuje prostor pro
další výzkumy ve stejném směru.
Článek (3) je celkové
ze všech nejpřehlednější a jeho výsledky jsou nejzajímavější. Ačkoliv lze
obecně říci, že sociální sítě jsou na vzestupu, tak to se netýká využití
sociálních sítí švédskými městy a obcemi. Díky porovnání dat s odstupem
dvou let je naopak vidět, že sociální sítě využívá daleko méně měst a obcí.
Situace v ČR
Toto téma se dotýká také České republiky a bylo by zajímavé obě země srovnat. Zatímco ze zmíněných výzkumů je možné vydedukovat, že sociální sítě v souvislosti s politikou mají ty nejlepší roky za sebou, tak pokud se podíváme na poslední volby u nás, tak dle mého názoru ještě u nás k vrcholu nedorazily a pokud se budeme bavit o využití sociálních sítí na lokální úrovni, tak lze najít i příklady, kdy k jejich využívání ještě vůbec nedošlo.
[1] HOLT, K., A. SHEHATA, J.
STROMBACK a E. LJUNGBERG. Age and the effects of news media attention and
social media use on political interest and participation: Do social media
function as leveller?. European Journal of Communication [online].
2013-02-11, vol. 28, issue 1, s. 19 [cit. 2015-03-14]. DOI:
10.1177/0267323112465369. Dostupné z: http://ejc.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/0267323112465369
[2]
LARSSON, A. O. a B. KALSNES. 'Of course we are on Facebook': Use and non-use of
social media among Swedish and Norwegian politicians. European Journal of
Communication [online]. 2014-11-27, vol. 29, issue 6, s. 653. [cit.
2015-03-14]. DOI:
10.1177/0267323114531383. Dostupné z: http://ejc.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/0267323114531383
[3]
LARSSON, A. O. Bringing it all back home? Social media practices by Swedish
municipalities. European Journal of Communication [online]. 2013-12-13,
vol. 28, issue 6, s. 681 [cit. 2015-03-14]. DOI: 10.1177/0267323113502277.
Dostupné z: http://ejc.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/0267323113502277
[4] Anders [Olof] Larsson - About. Anders
[Olof] Larsson [online]. 2015 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: http://www.andersoloflarsson.se/about-2/
[5] Elisabet Ljungberg. MITTUNIVERSITETET
[online]. 2015 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: https://www.miun.se/personal/ElisabetLjungberg
[6] About. Bente Kalsne´s Blog
[online]. 2015 [cit. 2015-03-13]. Dostupné z:
https://bentekalsnes.wordpress.com/about/
[7] STROMBACK, J., A. SHEHATA a D.
V. DIMITROVA. Framing the Mohammad cartoons issue: A cross-cultural comparison
of Swedish and US press. Global Media and Communication [online].
2008-08-01, vol. 4, issue 2, s. 117-138 [cit. 2015-03-15]. DOI:
10.1177/1742766508091516. Dostupné z: http://gmc.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1742766508091516
[8] In English. Jesper Strömbäck
[online]. 2015 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z:
https://jesperstromback.wordpress.com/in-english/
[9] STRANDBERG, K. A social media
revolution or just a case of history repeating itself? The use of social media
in the 2011 Finnish parliamentary elections. New Media [online].
2013-11-20, vol. 15, issue 8, s. 1329-1347 [cit. 2015-03-16]. DOI:
10.1177/1461444812470612. Dostupné z: http://nms.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1461444812470612
[10] MOSSBERGER, Karen. Toward digital citizenship: Addressing
inequality in the information age. Routledge
handbook of Internet politics. 2009, 173-185.
No comments:
Post a Comment