Stať The emergence of iWar: Changing
practices and perceptions of military engagement in a digital era autora Holgera
Pötzische se zabývá vlivem nových mediálních technologií na vedení a vnímání
válečných operací. Nastiňuje, že díky moderním technologiím mohou být vojenské
konflikty prakticky vedeny dokonce jednotlivci, a to zcela online. Článek byl
publikován v lednu 2015 v periodiku New Media & Society.
O autorovi
Holger Pötzsch se
narodil v roce 1971 v Mnichově a v současnosti působí jako
docent na katedře kultury a literatury na univerzitě v norském Tromsö. Pötzsch
získal titul Ph.D. v Mediálních a dokumentačních studiích a titul M.A.
v Mírových a bojových studiích. Ve svém výzkumu se zabývá audio-vizuální
stránkou války ve válečných filmech, filmovou a kulturní pamětí, počítačovými
hrami, vztahem nových médií a války a dopadem technologie, umění a populární
kultury na procesy vyloučení.
O
periodiku
Časopis New Media &
Society je špičkově hodnocený, recenzovaný mezinárodní časopis, který publikuje
klíčové výzkumy z oblasti komunikace, mediálních a kulturních studií,
z oblasti sociologie, geografie, antropologie, ekonomie, politických,
informačních a humanitních věd. Jeho závazkem jsou vysoce kvalitní výzkumné
práce, které prozkoumávají vztah mezi teorií, politikou a praxí. Časopis
vychází od roku 1999 a v současnosti jsou jeho editory Nicholas
Jankowski a Steve Jones.
Téma
článku
Článek se zabývá vlivem nových
mediálních technologií na vnímání a také vedení moderních válečných operací.
Navazuje například na studii NATO Review
Johnnyho Ryana z roku 2007 a jeho navazující práci z roku 2008, ve
kterých Ryan upozorňuje na zásadní posun v rovnováze ofenzivních
schopností, kdy dochází k posilování moci a schopností jednotlivců, kteří
jsou díky moderním technologiím schopní ohrozit činnost velkých korporací a
dokonce i celých vlád. Johnny Ryan v těchto pracích vychází
z incidentu, kdy pouhým nabouráním do několika počítačů v Estonsku dokázal
neznámý útočník paralyzovat celou řadu důležitých institucí v celé zemi.
Ryan pro tento nový způsob vedení války zavádí termín iWar.
Pötzsch vychází z Hammondovy
knihy Media, War, nad Postmodernity
(2007), která rozlišuje dva druhy postmodernistické války: 1) války vedené
západními mocnostmi pomocí chytrých zbraní a pokročilých technologií a bez
zbytečného krveprolití; 2) války vedené v rámci ideologických a
náboženských motivů v lokálním měřítku. Jako příklad prvního konfliktu je
uvedená první válka v Perském zálivu, jako příklad druhého potom Kaldorův
koncept nové války, který říká, že válečné konflikty budou zaměřený spíš na
ovládnutí obyvatelstva pomocí strachu a teroru spíše než hrubé síly.
První válka v Perském
zálivu je zmiňována jako určující bod zlomu v historii válečnictví – často
bývá označována jako první totální elektronická válka. Je ztělesněním posunu od
průmyslové války, která byla charakterizována rychlostí a silou vybavení a
personálu, k válce informační, která je determinována rychlostí
elektronických a kontrolních technologií.
Dalším zmiňovaným termínem je
infoteror, který úzce souvisí právě s infoválkou a ovládnutím
komunikačních technologií. Jako příklad je uvedený útok na Světové obchodní
centrum v roce 2001, kdy po nárazu prvního letadla byla média schopná
prakticky okamžitě reagovat a další útoky již byly vysílány v přímém
přenosu. Útočníkům se tak díky mediální pozornosti podařilo násobně zvýšit
psychologický a politický efekt útoků.
V kontrastu s výše
řečeným je potom pojem tzv. virtuous war,
kdy se válčící strana snaží o naprosto opačný efekt, než je vyvolání paniky a
strachu. Díky moderním technologiím se podařilo válku polidštit, a to díky
vytvoření dojmu, že může být vedena humánním způsobem. Na druhou stranu autor
upozorňuje na přílišné využívání médií k politické a válečné propagandě a
rozšiřování názoru, že je určitá vojenská operace vlastně v pořádku.
Tím se autor dostává
k prakticky opačnému termínu diffused
war – nekontrolovanému šíření informací o válce, které může mít za následek
nekontrolovatelné politické a společenské efekty. Diffused war je determinována třemi propojenými efekty: 1) vnímání
válčení prostřednictvím webu 2.0; 2) nepředvídatelnost informačního toku a
smazávání hranic mezi příčinou a důsledkem; 3) zvýšená nejistota u rozhodování
politických špiček. Tradiční medializace války je tak zpochybňována a díky
tomuto roztříštění je těžké informace o válce uchopit.
Výše zmiňované termíny nestojí
prosti sobě, nevylučují se, jeden nenahrazuje druhý. Naopak, běžně dochází
k jejich koexistenci, kdy je o konfliktu informováno chirurgicky přesně a
zároveň jsou k dispozici podvratné a roztříštěné informace.
Na základech zmíněných výše
stojí termín iWar, český iVálka. Předpona „i“ podle Andrejevice (2007)
naznačuje příslib interaktivní revoluce jak subjektivního přizpůsobení, tak
demokratické možnosti odmlouvat. Jak Andrejevic upozorňuje, podrobením těchto
příslibů bližšímu zkoumání najdeme napětí mezi interaktivitou jako sdílením
moci a jako nástrojem nových způsobů útlaku. Tato dvojsečnost se podle autora
článku může projevit především s narůstajícím používáním sociálních sítí,
které sbírají a ukládají veškerá data o uživatelích, aby je následně využili
pro své ekonomické záměry. Riziko spočívá v tom, že se k datům teoreticky
může i ten, kdo je chce využít k záměrům jiným než ekonomickým.
Nástup iWar souvisí
s masivním nástupem a rozvojem informačních technologií, ale také
například sledovacích zařízení, SIM karet, GPS modulů a podobně. Tento rozvoj
ovlivňuje samotné základy lidského bytí.
Pötzsch nabízí pět analytických
rozměrů iWar – individualizace, implicitnost, interaktivita, intimita a bezprostřednost.
Individualizace
Individualizace ve vztahu
k iWar znamená nástup takových technologií, které umožňují vést
jednotlivci (nejčastěji elektronickou) válku. Jde především o možnost nabourat
se prakticky do jakéhokoliv počítače jednotlivcem. Vezmeme-li v úvahu, že drtivá
většina životně důležitých institucí funguje na neustálém připojení
k internetu, může i jednotlivec napáchat nedozírné škody.
Implicitnost
Autor vychází z Brunse a
jeho termínu produsage, který popisuje, že konzument obsahu internetu je
zároveň i jeho tvůrcem. A právě tvorbu obsahu vidí Pötzsch jako potenciální
riziko. Uživatelé podílením se na obsahu dobrovolně (a často možná nevědomky)
dávají k dispozici ohromné množství osobních dat, návyků, vzorců chování.
Ty jsou již v současnosti využívány ke komerčním, především obchodním a
marketingovým účelům. Autor upozorňuje, že se ale v případě války mohou
stát rychle nástrojem kontrol, sledování a útlaku.
Interaktivita
Interaktivní rozměr vidí Pötzsch
ve snaze o maximální zapojení individuálního občana do válečného snažení. Tyto
trendy se rozšiřují například do populární kultury. Jde například o stále
dokonalejší válečné hry a simulátory, které slibují „válku na vlastní kůži“.
Intimita
Intimita je další důležitým
rozměrem moderního válčení, který může být uchopen pomocí konceptu iWar. Nová
zařízeními jako jsou stále dokonalejší přenosná síťová nahrávací zařízení, jako
například telefony nebo kamery připevněné na helmách, znamenají potenciál pro
zvyšování intimity mezi veřejností a individuálním vojákem, mezi pilotem dronu
a jeho cílem nebo mezi veřejností a obětí války. Veřejnost je díky novým
technologiím vtažena přímo do válečného dění.
Bezprostřednost
Podle Paula Virilia záleží na
informaci samotné stejně, jako na rychlosti, s jakou je přinesena. Rozvoj
non-stop zpravodajských kanálů stejně jako dalších moderních technologií
přináší poslední rozměr iWar – bezprostřednost. Válčení probíhá neuvěřitelně
rychle, na plánování ve stylu 2. světové války není čas. Jsou vedeny bleskové,
efektivní a nepříliš velké údery. A veřejnost má možnost sledovat je
v přímém přenosu. Což s sebou přináší jednak jakési zlidštění válečné
mašinerie, na druhou stranu to výrazně snižuje možnosti manipulace politických
představitelů.
Podle Pötzsche koncept iWar terminologicky zachycuje
moderní válečnictví a jeho schopnost sjednotit
nové technologie s novými způsoby vykonávání násilí
a politické výsady
jednat vojensky jménem
všeobecného souboru norem a hodnot.
Jako takový, koncept vrhá světlo na konkrétní
společensko-technologické fenomény,
které jsou základem stále se rozvíjejícího aparátu globální
politiky policie, nátlaku a ovládání. Jde o globální fenomén, kdy se v současné
době prakticky neomezeného internetu hranice a rozdíly v některých
oblastech již natolik rozostřily, vše popisované je platné pro jakoukoliv zemi
na světě, Českou republiku nevyjímaje.
Zdrojový článek:
PÖTZSCH, Holger. The emergence
of iWar: Changing practices and perceptions of military engagement in a digital
era. New Media & Society. 2015, roč. 17, č. 3, s. 78-95. Dostupné z:
SAGEJournals
Zdroje:
Holger
Pötzsch. Academia.edu [online]. [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: http://uit.academia.edu/HolgerP%C3%B6tzsch
Pötzsch,
Holger. UIT: The arctic university of Norway [online]. [cit.
2015-04-09]. Dostupné z: http://uit.no/om/enhet/ansatte/person?p_document_id=43820&p_dimension_id=88150
New Media
and Society. SAGEJournals [online]. [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://nms.sagepub.com/
No comments:
Post a Comment