Online nežiješ. Online neprodáš

Máte zlaté české ručičky, ale děsí vás představa, že své výrobky nabízíte na víkendových trzích, smlouváte s majiteli obchodů o marži nebo své zboží necháváte ležet kdesi na cizím pultě bez zpětné vazby od zákazníka? A založit vlastní business ve formě kamenného obchodu nebo e‑shopu vám zní jako sci-fi mise? Pak svoje zlaté ručičky nekroťte a zkuste prodej na online tržišti. Ale mějte na paměti, že tržiště zůstává tržištěm, jen kulisy se mění.

Fler.cz, online tržiště s handmade výrobky, byl založen Jiřím Kubešem v únoru roku 2008. V českém prostředí, kde do té doby existovaly pouze e‑shopy zaměřené na prodej zboží profesionálních designérů, se jednalo o zcela nový model. Naopak ve světě již úspěšně fungoval například server Etsy (2005, USA) či DaWanda (2006, Německo), v Polsku pak Pakamera (2005) a Decobazaar (2005). Dnes bychom koncept podobný Fleru nalezli již na více českých portálech – uveďme alespoň malickosti.net, tisicveci.cz, labasta.com nebo dogala.cz. Ale žádnému z těchto portálů se zatím nepodařilo výrazně prosadit. Proč? Aktuálně třísettisícový Fler totiž na rozdíl od svých stávajících „konkurentů“ nebyl do internetového světa vypuštěn jako nadějný polotovar spoléhající se pouze na dobrý nápad. Fler se od počátku prezentoval jako seriózní projekt s důvěryhodným obsahem, kvalitní grafikou, PR podporou a s vizí rozvoje. A především s chytrými funkcemi, které přilákají jak nakupující tak prodávající a jen tak je jako své uživatele už nepustí.

Fler je od počátku provozován jako otevřená platforma pro prodej handmade zboží nejen zavedených tvůrců, ale i začínajících umělců, řemeslníků a v neposlední řadě různých kreativních jedinců, pro které byla tvorba zatím jen koníčkem. Základní princip prodeje na Fleru je jednoduchý: Prodejce si bezplatně zaregistruje a spravuje profil– Fler obchod, vkládá zboží, a až z uskutečněného prodeje odvádí Fleru provizi ve výši 11%. Návštěvník Fleru se může stát registrovaným nakupujícím s vlastním profilem, nebo nakoupit jednorázově bez registrace.

Kromě zprostředkování prodeje se ale od svého spuštění Fler navíc silně profiluje jako místo s atributy sociální sítě – nabízí uživatelům řadu sociálních funkcí a spolu s nimi také možnosti podílet se na tvorbě obsahu a podoby webu mnohem více než „pouhým“ nahráním fotografií a popisem zboží. Jedná se o Komentáře (ke zboží, profilům, Fler Boxům, Nominacím), Diskuze, Kluby (uzavřené skupiny uživatelů, jež spojuje klubový záměr) a s nimi spojené Fler chaty, Fler Boxy (osobní kolekce zajímavého zboží), Blogy, Fotogalerie, možnost sestavit vlastní Fler nominaci (atraktivní výběr 12 produktů, který se po určitou dobu zobrazuje na homepage Fleru), označování zajímavého zboží příznakem „To se mi líbí“ (obdoba facebookového „like“), možnost zaplatit si časově omezenou pozici ve vnitřním reklamním systému Fler Show nebo Cat Show (prezentační galerie v rukou prodejců), Topování (posunutí dříve vloženého zboží znovu na přední místa). Postupně se na Fleru etablovala i vlastní Fler média – online magazín Fler MAG (magazín tvořený redakcí i samotnými uživateli) a Fler TV, nabízející profesionálně zpracovaný obsah z širokého okruhu témat spojených s uměním, prodejem a životem na Fleru.

Nabízí se otázka, co vedlo Jiřího Kubeše k rané implementaci sociálních funkcí a aktivit do obchodního modelu? Možná se inspiroval nastupujícím fenoménem sociální sítě Facebook. Možná živými „tvořivými fóry“ (dama.cz, beadforum.cz aj.), kde kreativci zejména z řad žen sdíleli své výtvory, návody a postřehy. Ať ta či ona inspirace, Kubešovi se díky začlenění sociálních funkcí podařilo využít potenciál setkávání profesionálů s amatéry v rámci jedné obchodně-sociální platformy. A stejně tak prostřednictvím sociálních funkcí správně uspokojil oblibu sdílení, porovnávání, komentování a nahlédnutí „pod ruce“ ostatním tvůrcům, která je pro komunitu kreativců typickou potřebou, a tím předešel případnému odlivu uživatelů ze svého webu na externí stránky, kde by uživatelé o Fleru diskutovali. Výsledkem tohoto nápadu bylo rychlé zainteresování uživatelů do dění na Fleru a okamžitá zpětná vazba pro Fler tým.

Hranice mezi produkováním a užíváním se na Fleru prolínají. Virtuální tržiště Fler tak hned v několika rovinách odpovídá tzv. produsage (production + usage) – modelu, v němž má uživatel možnost nejen digitální obsah pasivně konzumovat, ale i jej aktivně spoluutvářet, a to v reálném čase a navíc v interakci s ostatními uživateli. Poměrně mladý termín produsage a  s ním spojená diskuze se zřejmě poprvé objevily v roce 2004 během O´Reilly Media Konference na téma Web 2.0. Pojem na svých webových stránkách a později i v knize Blogs, Wikipedia, Second Life, and Beyond: From Production to Produsage (2008) používá a dále rozvádí australský univerzitní profesor Axel Bruns.

Produsage na Fleru neznamená jen vkládání fotografií a popisků zboží, to je nutný základ každého e-shopu. Pojem produsage zde spíše reprezentují nejen výše zmíněné sociální funkce jako Komentáře a Diskuze, ale především pak ucelené Blogy, Obsah generovaný uživateli Klubů a dále FlerBoxy. Prodejce má na Fleru možnost vytvářet vlastní obsah a mikrosvět, budovat značku prostřednictvím mnoha aktivit – například zajímavým pojetím, uspořádáním a obměňováním náplně vlastního profilu, blogováním (o tvorbě, pořádání soutěží), vkládáním fotografií (inspirace, z procesu tvorby, akcí), sdružováním se do klubů, komentováním aktivit ostatních uživatelů, vkládáním zboží do FlerBoxů. To vše ovlivňuje obsah a podobu Fleru a zároveň činí takto aktivní Prodejce viditelnějšími a potenciálně úspěšnějšími, zvyšuje tzv. Fler rank (složitý systém hodnocení založený na kombinaci mnoha parametrů s různým důrazem).

Samostatnou kapitolou je lákavá možnost umístit na pár hodin denně svůj otisk přímo na homepage Fleru prostřednictvím sestavení vlastní Nominace na Top výběr, kterou Fler tým následně vyhodnotí a jako atraktivní případně vybere k prezentaci. Tento nástroj je velmi funkčním mixem – podněcuje kreativitu (vymýšlení pointy pro vybrané zboží), soutěživost (porovnání se s ostatními, odlišení se od ostatních), vlastní reklamu (umístění do Nominace vlastní zboží) a dává uživatelům pocit, že se mohou podílet na podobě webu. Vedle toho také oprošťuje Fler tým od povinnosti procházet tisíce položek zboží za účelem sestavení reprezentativních Top výběrů.

Zmíněné funkce a aktivity nejenže dávají uživatelům možnost spoluvytvářet Fler a naplňují tak koncept produsage, ale některé jsou navíc i poměrně účinným filtrem obsahu pro návštěvníky, kteří by se v záplavě nabízených produktů mohli bez dalšího třídění a předvýběru snadno ztratit, cítit zahlcení a Fler raději opustit.

Trochu paradoxní je, že sociální aktivity, které si uživatelé Fleru ihned osvojili a hojně je využívají, se zároveň se svým postupným zbytňováním a nezanedbatelně vzrůstajícím vlivem na viditelnost a úspěšnost Prodejce staly tak trochu strašákem a handicapem. A to pro ty, kteří na komunitní fungování nejsou tolik orientovaní, nebo mu nemohou či zkrátka nechtějí věnovat čas. Pokud se totiž nejedná o již silnou zavedenou značku, s malou aktivitou v rámci sociálních pavučin Fleru jsou takoví Prodejci téměř neviditelní. Neobdrží tolik „To se mi líbí“, klesá jim Fler rank, pomaleji získávají nové Nadšence a tím pádem se okruh potenciálních zákazníků nerozšiřuje.

Pokud v začátcích Fleru byla zárukou úspěchu kvalita nabízeného zboží, jeho prezentace a vstřícná komunikace se zákazníky, dnes už tomu tak rozhodně být nemusí. Zkrátka jako na starém trhu. Být slyšet a vidět. Lákat. Dát kus sebe. Ani na online tržišti Fler se totiž zboží neprodá samo.