Když má virál smysl

Virál je video, které se stane populárním prostřednictvím šíření a sdílení na internetu, a jedním z nejzajímavějších celosvětových virálů loňského roku byla ALS Ice Bucket Challenge (v češtině „Kbelíková výzva“). Její princip spočíval v tom, že konkrétní člověk byl veřejně (často na sociální síti) vyzván, aby podstoupil výzvu spočívající v tom, že buď se musí do dvaceti čtyř hodin polít kýblem ledové vody (takže se vykoupat), natočit to a sdílet, nebo učinit dobročinný příspěvek charitativní organizaci (tj. se vykoupit). Poté může jedinec, který výzvu podstoupil nominovat další konkrétní lidi, kteří musí výzvu absolvovat. Prostě klasická donucovací řetězová reakce známá již z dob, kdy se posílaly řetězové smsky, či předtím řetězové dopisy či psaníčka.

Co je obsahem kbelíku?

Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná o jev, který když bude dostatečně ignorován, tak zapadne a ztratí se v zapomnění. Plnění Kbelíkové výzvy se nedalo žádným způsobem vynutit ani nominovaného jedince nikterak sankcionovat. Proč a na základě čeho se tedy tento jev stal fenoménem? Jednoznačnou odpověď najít nelze. Jedním z důvodů je určitě i štěstí, díky kterému se projektu podařilo překonat počáteční fázi (jejíž dokumentace je v současnosti těžko dohledatelná), dokud se do této akce nezapojilo větší než zanedbatelné množství lidí a začala se spontánně šířit internetem.

Základní rozdíl a význam virálu ALS ovšem spočívá v praktičnosti a smysluplnosti celého projektu. Pravděpodobně i to je jedna z hlavních příčin, proč se stala tato akce tolik úspěšnou. Tím a zábavností vlastní exekuce. Záměrem kampaně bylo zvýšit povědomí společnosti o amyotrofické laterální skleróze (ALS) a podpořit její výzkum. Podle některých informací (s vědecky nepodloženými závěry) měla analogie polití se ledovou vodou způsobit krátkodobou paralýzu těla, což mělo mít za následek vcítění se do pacientů trpících ALS. 

Byl to ovšem způsob propagace, který se stal geniálním tahem. Pravidla celé "hry" byla velice jednoduchá: buď se polít a vyzvat další, nebo se místo polití vykoupit příspěvkem na charitativní organizaci ALS, a v každém případě o tom natočit video. Jednalo se tedy o kombinaci jednoduchosti, prospěšnosti a zároveň dostatečné zábavnosti, která způsobila obrovský úspěch této kampaně – na příspěvcích byla vybrána nepředvídatelně vysoká částka a je nutno zmínit, že mnoho z lidí, kteří výzvu polití splnili, stejně přispělo.

Úspěšnost v průběhu kampaně

Podle některých uváděných informací se ke konci doznávání celé kampaně vybralo na příspěvcích více než 90 milionů dolarů. Obrovskou měrou na popularizaci celé výzvy přispělo spontánní a dobrovolné zapojení mnoha známých osobností veřejného života: od herců, hudebníků, sportovců po vrcholné politiky. Celebrit a polobrit, které výzvu splnily, nebo se jí nějakým aktivním způsobem účastnily, byly stovky. Nedá se jednoznačně určit, která známá osobnost tento trend nastartovala, ale důležité je, že se jich této akce celkově účastnilo takové množství. To pomohlo strhnout lavinu zájmu. A sdílení. Na základě toho začaly vznikat v součtu mnohahodinové kompilace vytvořené z jednotlivých plnění Kbelíkových výzev výhradně populárních lidí.

Známé osobnosti, které různými způsoby plnily Kbelíkovou výzvu, to mohly na jednu stranu použít ke svojí propagaci, na druhou stranu někdy tvořily velice povedená videa, v nichž se nějakým způsobem odrážela jejich nátura a především smysl pro humor.            

Společně s nesmírnou popularitou celé kampaně se internetem šířila i videa se záznamy plnění Kbelíkové výzvy, která byla natočena "veřejně neznámými" lidmi, ale ta pochopitelně pro masové publikum nebyla tolik zajímavá. Na druhou stranu, díky množství videí, která vznikla, se podařilo vytvořit i taková, která se nepovedla. A právě nahrávky,které se nepovedly, se staly díky vlastní komičnosti populárními, a zároveň kvůli špatnému (neplánovanému) provedení se podílely na úspěšnosti propagace a šíření tohoto fenoménu. V případech neúspěšného splnění Kbelíkové výzvy vznikla velká řada vtipných (a někdy i nezpochybnitelně bolestivých) situací. 

Stejně jako se celá kampaň týkající se Kbelíkové výzvy stala veřejně a široce známou, tak se také stala obsahem dalšího internetového šíření v podobě memů. Například Leonardo DiCaprio ji podle některých zdrojů podstoupil vícekrát:

Závěrem lze konstatovat přesvědčení, že pokud se podobná věc šíří spontánně internetem a zároveň má nejen zábavný, ale také užitečný charakter, tak se jedná o pozitivní zjištění. Dokonce by bylo možné říci, že dochází k vytvoření jakési nové úrovně vnímání v pojmu produsage, jelikož právě produkování (produce) a zároveň užívání (usage) podobného transmediálního obsahu překračuje hranice konzumu a působí, jako že se snaží směřovat k vyšším cílům.

Ice Bucket Challenge se zanedlouho, stejně jako mnoho dalších populárních a známých fenoménů, stal terčem více, či méně oprávněné kritiky, což je pravděpodobně daní, kterou musí každý podobně úspěšný projekt díky své popularitě zaplatit. Nejčastěji je tento fenomén kritizován za to, že upozorňuje na problém, který "vlastně není tak palčivým". 

Ačkoli se takovéto reakce na ALS Ice Bucket Challenge snaží celý projekt zesměšnit nebo zpochybnit, tak ve skutečnosti spíše potvrzují jeho platnost a význam.

A organizaci pro léčbu ALS, která díky kampani Kbelíkové výzvy obdržela na příspěvcích desítky milionů dolarů, to může být beztak jedno.