Výzkumný článek
Teresy Correové a jejích spolupracovníků se zaměřil na jev, který téměř každý
z nás zná, ovšem většinou se nad ním příliš nezamýšlíme, protože přirozeně
vyplývá z každodenního běhu událostí a aktivit. V rodinách je dnes poměrně
běžné, že starší děti své rodiče vedou k užívání počítačů, učí je a
rozšiřují jejich možnosti a rozhled. Tuto naši zkušenost se autoři článku
rozhodli blíže prozkoumat.
Autorka článku
Teresa Correová pracuje jako pomocná profesorka na univerzitě v Chile a
věnuje se především problematice přístupu k digitálním médiím, jejich
užití a sociologii médií. Její spolupracovník Joseph D. Straubhaar
z Texaské univerzity v Austinu se věnuje především globálním médiím,
diasporickým médiím a médiím v Latinské Americe. Wenhong Chen, další člen
týmu, který se na výzkumu podílel, rovněž působí na Texaské univerzitě
v Austinu a věnuje se sociální problematice vztahující se k médiím.
Výzkumu se účastnil i Jeremiah Spence, který v současné době pracuje na
své dizertační práci v Brazílii a zaměřuje se na problematiku socioekonomických
změn, virtuálních světů a na historii rasismu.
Jejich záměr ve
společném výzkumu vlivu dětí na své rodiče v užívání internetu se
především soustředil na zhodnocení míry ovlivňování rodičů dětmi a sestavení
žebříčku, ve kterém by bylo možné zjistit, nakolik jsou děti pro své rodiče
ovlivňujícím faktorem v porovnání s dalšími faktory, které by mohly
rodiče k užívání internetu motivovat. Článek se tedy podrobně nezaměřuje
na konkrétní formy interakce mezi rodiči a dětmi, nesnaží se popsat, co přesně
taková interakce zahrnuje a jak vypadá, jen se snaží najít odpovědi na otázku,
zda rodiče s internetem pracují hlavně díky svým dětem, nebo spíše kvůli
vlastnímu zájmu, pracovním důvodům a podobně.
Výzkum vychází
z pozorování autorů, že dnešní děti a mládež díky vzdělávacímu systému a
také díky obecným standardům, které dnešní mladí lidé vykazují, přichází mnohem
častěji do styku s počítači, novými technologiemi, internetem a dalšími
digitálními prostředky než generace jejich rodičů. Aktivně se seznamují
s novými možnosti elektronického světa a využívají je, vykazují pružnost
v přizpůsobování se vývoji a schopnost se učit. Naproti tomu obecně vztah
jejich rodičů k počítačům, internetu a podobně je o něco rezervovanější.
Autoři studie
na základě této hypotézy dochází k předpokladu, že děti by pro své rodiče
mohly zastávat jak pozici tzv. opinion leadera, tak tzv. change agenta. Opinion
leader přitom představuje člověka, který jiným lidem předkládá svou představu o
tom, co je důležité a co ne. Je přitom vystaven i zdrojům a informacím, které
jako nedůležité zahodí, a tyto se už nedostanou dále k lidem, kteří se
orientují dle jejich mínění. Change agent je potom osoba, jejíž snahou je
přesvědčit opinion leadery o tom, že zrovna jejich informace je důležitá.
Většinou se takoví lidé tímto živí profesionálně. Autoři potom uvádí, že „mladí lidé se více potkávají
s vnější komunikací než starší lidé, především ve škole, v práci a u
přátel. Proto mohou sloužit jako vstupní body pro nové informace do jejich
rodin. (…) Děti mohou také zastávat roli change agentů tím, že přesvědčují své
rodiče o tom, že je potřeba do domácnosti pořídit nějakou novou technologii, a o
tom, že si s ní umí poradit, s tím, že vyvíjejí jisté strategie, aby o nové
technologie vzbudily zájem.“[1]
Autoři si ovšem
všimli i několika dalších okolností, které tento stav v mnoha případech
ovlivňují. V první řadě je to socioekonomická situace rodiny.
V chudších rodinách je zájem o nové technologie ovlivňován nejen tím, zda
tento zájem reálně existuje či neexistuje, ale také tím, zda je k dispozici
dostatek prostředků, což obvykle nebývá. A v druhé řadě si všimli toho, že
potřeba „popostrkování“ k novým technologiím a jejich užití, potřeba rad a
pomoci je vyšší u žen než u mužů, jelikož pro muže je technologie obvykle
pochopitelnější.
Na základě
těchto pozorování a hypotéz tedy vznikl výzkum s názvem Austin Internet and the Global Citizens
Survey, ve kterém bylo prostřednictvím
e-mailu osloveno 15000 dospělých na základě náhodného výběru adres. Nakonec
bylo shromážděno 1701 odpovědí. Výsledky výzkumu byly, po shrnutí
sociodemografických charakteristik respondentů, poté převedeny na parametry
většinové populace pomocí metody Stata.
Výsledky
výzkumu ukázaly, že lidé se učí práci s internetem z několika zdrojů
současně, přičemž jejich děti zabírají třetí místo v tomto žebříčku hned
po samostatném učení a po učení se od přátel. Role dětí v používání
internetu přitom vzrůstá, pokud jsou jejich rodiče starší. Rodiče
v rodinách s nižším příjmem a nižší úrovní vzdělanosti přitom více
inklinují k tomu spoléhat se na to, že je s internetem naučí zacházet
jejich děti.
Studie
potvrdila i předpoklad o genderových rozdílech mezi muži a ženami. Ukázala, že
existuje vyšší pravděpodobnost, že pomoc od svých dětí budou potřebovat ženy. Pro
ženy jsou jejich děti druhým nejdůležitějším zdrojem informací a je mezi nimi
méně rozšířena samostatná snaha o to se něčemu novému naučit.
Výzkum se
zaměřil i na efektivitu práce s internetem a její hodnocení a
z výsledků vyplynulo, že i efektivita práce s počítačem se odvíjí od
toho, zda se lidé jsou schopni s počítačem a internetem naučit pracovat
sami, nebo potřebují pomoc od rodiny. Skupina lidí, která se převážně učila od
svých dětí, vykazovala menší míru sebedůvěry a efektivity při zacházení
s internetem. Autoři v tomto místě ale jedním dechem dodávají, že
tato souvislost může vyplývat z toho, že se v obou případech jedná o
technologicky méně nadané lidi a tuto oblast je třeba ještě lépe prozkoumat.
Výzkum tedy
přinesl poměrně jasné odpovědi a první hrubý náhled do problematiky. My bychom
se ale asi chtěli ptát ještě dál. Nejen, že by bylo zajímavé zjistit, jak
přesně taková interakce mezi rodiči a dětmi vypadá, jaké jsou motivy na obou
stranách, ale především se asi budeme nejvíce potýkat s tím, že je zde
mnoho faktorů, které ovlivňují jednání rodičů a dětí, a které vedou
k tomu, jakým způsobem se k užití internetu obě věkové skupiny staví.
Bylo by proto zajímavé výsledky výzkumu zhodnotit v širších a
konkrétnějších souvislostech. Je docela možné, že při bližší diskuzi
s respondenty bychom v jistém procentu případů zjistili, že se takto
chovají jen proto, že je to pro ně zkrátka pohodlnější, nikoliv výlučně proto,
že to odpovídá jejich schopnostem. Může existovat i mnoho dalších nepřímých
příčin. Nicméně pro vytvoření představy o tom, nakolik děti své rodiče ve
výsledku ovlivňují, článek slouží dobře a více méně potvrzuje pozorování
z běžného života současných domácností. Pro to, aby se výsledky tohoto
výzkumu mohly vztáhnout i na prostředí České republiky, tu ale podmínky nejsou,
a bylo by možná zajímavé zjistit, jak si na tom ve srovnání s výzkumem
z Texaské univerzity stojí naše země.
[1] CORREA, T., J. D. STRAUBHAAR, W. CHEN a J. SPENCE.
Brokering new technologies: The role of children in their parents' usage of the
internet. New Media [online]. 2015-03-17, vol. 17, issue 4, s. 483-500
[cit. 2015-04-07]. DOI: 10.1177/1461444813506975. Dostupné z: http://nms.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1461444813506975, str. 486
----------------------------------------------------
----------------------------------------------------
ZDROJOVÝ ČLÁNEK:
CORREA,
T., J. D. STRAUBHAAR, W. CHEN a J. SPENCE. Brokering new technologies: The role
of children in their parents' usage of the internet. New Media [online].
2015-03-17, vol. 17, issue 4, s. 483-500 [cit. 2015-04-07]. DOI:
10.1177/1461444813506975. Dostupné z: http://nms.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1461444813506975
OSTATNÍ POUŽITÉ ZDROJE:
BEATTY,
Sharon E. a Salil TALPADE. Adolescent Influence in Family Decision Making: A
Replication with Extension. Journal of Consumer Research [online]. 1994,
vol. 21, issue 2, s. 332- [cit. 2015-04-07]. DOI: 10.1086/209401. Dostupné z: http://www.journals.uchicago.edu/doi/abs/10.1086/209401
PRENSKY,
Marc. Digital Natives, Digital Immigrants Part 1. On the Horizon
[online]. 2001, vol. 9, issue 5, s. 1-6 [cit. 2015-04-07]. DOI:
10.1108/10748120110424816. Dostupné z: http://www.emeraldinsight.com/doi/abs/10.1108/10748120110424816
SELWYN,
Neil. Exploring the role of children in adults' adoption and use of computers. Information
Technology & People [online]. 2004, vol. 17, issue 1, s. 53-70 [cit.
2015-04-07]. DOI: 10.1108/09593840410522170. Dostupné z: http://www.emeraldinsight.com/doi/abs/10.1108/09593840410522170
No comments:
Post a Comment