Determinanty digitální propasti mezi seniory

 V posledních dvaceti letech se předmětem výzkumů stává nový fenomén zvaný digitální propast. Stať The digital divide has grown old: Determinants of a digital divide among seniors, uveřejněná v časopise New media & Society, se zabývá rostoucí digitální propastí mezi seniory. Ta se stává stále více diskutovaným tématem, neboť demografické stárnutí společnosti je od poloviny 20. století problémem více či méně všech evropských zemí.

očekávaný vývoj průměrného věku v letech 2008–2070

Zdroj: Burcin, B., Kučera. T.: Prognóza populačního vývoje České republiky na období 2008–2070 [online]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/8842/Prognoza_2010.pdf, [2016-04-01].

Autorem stati je Thomas N. Friemel, německý profesor pro komunikaci a mediální studia na univerzitě v Brémách. Oblastí jeho výzkumu a výuky je masová komunikace a účinky médií, mediální psychologie a analýza sociálních sítí. V roce 2012 založil ve Švýcarsku IaKom GmbH, soukromý výzkumný institut, mezi jehož klienty patří především vládní agentury, reklamní agentury či mezinárodní firmy, jako je např. Microsoft.

Thomas N. Friemel

Zdroj: http://www.zemki.uni-bremen.de/de/mitglieder/professoren-innen/detail/friemel.html, [2016-04-01].

Digitální propast, neboli digitální vyloučení či digitální exkluze vzniká tam, kde je propastný rozdíl mezi přístupem k informačním technologiím a mezi jednotlivými skupinami obyvatelstva. Zjednodušeně ji lze definovat jako propast vznikající mezi jedinci, kteří mají přístup k technologiím, a mezi těmi, kteří k nim přístup nemají. Digitální propast může existovat mezi muži a ženami, obyvateli měst a venkova, mezi jednotlivými sociálními skupinami atd. Důležitou roli v případě digitální propasti může hrát úroveň vzdělání jednotlivců, zdravotní a rodinný stav aj. V případě seniorů patří mezi významné determinanty motivace porozumět v pokročilejším věku technologiím či podpora ze strany přátel a rodiny. 

 mapa světa podle počtu počítačů na 100 osob (rok 2007)

Zdroj: http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2010_Tausova/, [2016-04-01].

Původně bylo digitální propastí myšleno pouze fyzické vlastnění počítače, postupem času, s rozvojem informačních technologií, se digitální propast začala týkat přístupu k internetu a jeho užívání. Autor vychází z publikace Lea et al. který vymezuje čtyři faktory ovlivňující užívání internetu u seniorů:

1. intrapersonální faktory, jako je např. motivace
2. funkční omezení, jako je pokles paměti nebo prostorové orientace
3. konstrukční omezení, jako jsou náklady na pořízení počítače
4. mezilidská omezení, jako je nedostatek podpory okolí při počátečním užívání internetu

  

Užívání internetu seniory ve věkové skupině 65+

Jak Friemel uvádí, problémem současných studií digitální propasti mezi seniory je značná omezenost výzkumů, neboť většina z nich se z praktických důvodů nezaměřuje na skupiny seniorů 70+. Téměř všechny výzkumy jsou zaměřeny na skupiny 50+ či 61+, což vede k omezené znalosti o digitální propasti mezi seniory ve věku nad 65 let. Přitom, jak z výsledků některých výzkumů vyplývá, senioři ve věku 65–74 let užívají internet až z 63 % a senioři ve věku 75+ až z 30 %. Friemel se ve svém výzkumu rozhodl zaměřit na skupinu seniorů 65+. Pro výzkum byla použita metoda hloubkových rozhovorů a zúčastnilo se ho 1103 švýcarských seniorů. Na začátku výzkumu si autor pokládá několik otázek: Jaký je podíl seniorů užívajících internet denně, případně několikrát týdně, ve věkové skupině 65+? Které jednotlivé faktory a které sociální faktory ovlivňují užívání internetu seniory? Jaké jsou důvody seniorů pro nepoužívání internetu? Autor se ve výzkumu pokusil zohlednit všechny faktory ovlivňující přístup seniorů k technologiím: život v manželství či v partnerském svazku (57,9 % dotazovaných) vs. život bez partnera (42,1 % dotazovaných), užívání počítače při výkonu povolání (57,8 % dotazovaných) vs. výkon povolání bez užívání technologií (42,2 % dotazovaných), život na venkově (55,7 % dotazovaných) vs. život ve městě (44,3 % dotazovaných). Výsledky výzkumu jsou více než překvapivé. Vyšlo najevo, že v roce 2009 užívalo internet v posledních šesti měsících 35,9 % seniorů ve věkové skupině 65+, z toho 16,5 % denně, 11,2 % několikrát týdně, 4,7 % několikrát za měsíc a 3,5 % méně často. 

rostoucí počet uživatelů internetu mezi lety 1997–2013

Zdroj: Friemel, N. T.: The digital divide has grown old: Determinants of a digital divide among seniors, in: New media & Society, 2016, vol. 18 (2), s. 315.

Výzkumem bylo rovněž zjištěno, že mezi nejvýznamnější vlivy vztahující se k digitální propasti patří věk, vzdělání a příjmy. S každým dalším rokem se užívání internetu seniory snižuje až o 12 %. Velké procento seniorů 65+ však internet vůbec nepoužívá. Mezi faktory, kvůli kterým si značná část seniorů drží od moderních technologií a od užívání internetu odstup, patří strach ze složitosti užívání internetu, obavy z technických problémů a obavy o bezpečnost, negativní hodnocení internetového obsahu, nedostatek času a financí, nedostatek podpory od přátel a rodinných příslušníků, příp. tělesné postižení (zejména u seniorů 85+ hraje významnou roli omezený zrak). Jak vyplývá z výsledků výzkumu, pouze 4,9 % seniorů ve věkové skupině 85+ užívá internet pravidelně.

 faktory bránící seniorům v užívání internetu

Zdroj: Friemel, N. T.: The digital divide has grown old: Determinants of a digital divide among seniors, in: New media & Society, 2016, vol. 18 (2), s. 322.

Někteří autoři tvrdí, že se digitální propast zvrátí, jakmile odejdou do důchodu současní pravidelní uživatelé internetu, kteří internet využívají např. i v práci. Za posledních dvacet let totiž roste význam internetu doslova ,,raketovým” tempem pro jakýkoliv aspekt života. Mezi současnými seniory a mezi seniory budoucími tak můžeme očekávat markantní rozdíly v oblasti znalosti technologií.

Počítačové kurzy pro seniory

V České republice chápe většina seniorů počítač jako nástroj, který je nesnadné ovládat. Je však potvrzeno, že strachu z používání počítače se senioři nejlépe zbaví, pokud se účastní kolektivní výuky. Proto se v poslední době stále více Univerzit třetího věku zaměřuje i na počítačovou výuku. V Praze mohou senioři rovněž navštěvovat speciální vzdělávací centra pro seniory, např. Centrum Elpida, které se kromě výuky práce na počítači zaměřuje rovněž na výuku základů práce s tabletem a smartphounem. Kurzy jsou vedeny odbornými lektory se zaměřením na vzdělávání seniorů a probíhají za přítomnosti maximálního počtu deseti osob, tudíž se lektor může každému klientovi individuálně věnovat. Zároveň dochází u seniorů díky přítomnosti spolužáků k navození motivace a k odbourání strachu ze složitosti užívání internetu. 

 počítačový kurz pro seniory v Centru Elpida, o. p. s.

Foto: Jan Bartoš, Elpida, o. p. s

Česká republika se snaží zapojit i do projektů, které jsou pořádány Evropskou unií. Ta již několik let sleduje vývoj v této oblasti a snaží se na podporu snížení digitální propasti mezi seniory pořádat i kurzy. Např. v letech 2002–2004 probíhal projekt s názvem European Computer Network, jehož cílem bylo zvýšit užívání internetu seniory. Do projektu byla zapojena Česká republika společně s dalšími čtyřmi státy. 

 Řešení digitální propasti

Problém malé znalosti informačních technologií mezi seniory je problémem celého světa. Řešením pro překonání digitální propasti jsou programy společenské podpory pro zvyšování digitální gramotnosti a aktivní přístup seniorů k postproduktivní životní etapě. Prostřednictvím speciálních vzdělávacích kurzů je třeba seniorům vysvětlit, že počítač není jejich nepřítelem, ale právě naopak. Výsledky výzkumů bylo v posledních letech zjištěno, že přijetí technologií seniory má jen kladné důsledky.

Zdroj:

Friemel, N. T.: Thomas N. Friemel, Comunication Research and Social Network Analysis [online]. Dostupné z WWW: http://www.friemel.com/home.php, [cit. 2016-04-01].

Friemel, N. T.: The digital divide has grown old: Determinants of a digital divide among seniors, in: New media & Society, 2016, vol. 18 (2), s. 313–331.