Dám to na Instagram! Analýza sebeprezentace atletů na Instagramu

                V červnu 2015 vydali autoři Lauren Reichart Smith a Jimmy Sanderson článek „I'm Going to Instagram It! An Analysis of Athlete Self-Presentation on Instagram“. Publikován byl akademickým čtvrtletníkem Journal of Broadcasting & Electronic Media a autoři se v něm zabývají obsahovou analýzou 27 instagramových účtů profesionálních sportovců, jejímž cílem je zjistit, jak využívají tohoto vizuálního média k sebeprezentaci.  Zkoumány byly jak fotografie samotné, tak i jejich popisky.

Akademický čtvrtletník Journal of Broadcasting & Electronic Media byl založený v roce 1957 jen jako Journal of Broadcasting, od roku 1985 nese své současné jméno a zabývá se elektronickými médii. Vydává ho Broadcast Education Association a je považován za přední médium zabývající se komunikačními studii. Jsou v něm zveřejňovány články o vývoji, trendech a výzkumech v tomto poli, psané akademiky, výzkumnými pracovníky a dalšími specialisty na elektronická média. Jeho současným šéfredaktorem je Zizi Papacharissi z University Illinois v Chicagu.

Lauren Reichart Smith je odbornou asistentkou a ředitelkou pro styk s veřejností na Universitě Auburn. Dříve pracovala pro televizní trhy Atlanty a Birminghamu jako producentka a za svou práci si vysloužila nominaci na cenu Emma v roce 2015. Jejím hlavním výzkumným zaměření je sport v médiích. Zabývá se otázkou pohlaví, rasy a národní identity. Analyzovala obraz sportovců v médiích a jak pokrok v nových technologiích ovlivnil fanouškovský prožitek ze hry. Sma je aktivní sportovkyní. Pravidelně se například účastní závodů v biatlonu a triatlonu. (http://www.cla.auburn.edu/cmjn/public-relations/faculty/lauren-smith/)

Jimmy Sanderson je odborným asistentem oddělení Komunikačních studií na Universitě Clemson a ředitelem studijního BA programu Sportovní komunikace. Zároveň je aktivní ve výzkumu vlivu sociálních médií na sport se zaměřením na sportovní média, organizace a sociální a parasociálni interakci. Vede také výzkum, který se zabývá zdravotními a bezpečnostními hledisky ve sportu. Jeho práce byly publikovány vy významných médiích. Stejně jako Lauren je také sportovním nadšencem. (https://www.clemson.edu/caah/faculty-staff/facultyBio.html?id=1614)

Ve své práci autoři nejdříve zasazují sebeprezentaci sportovců na Instagramu do širšího kontextu dalších tradičních i sociálních médií a objasňují, proč zvolili pro svůj výzkum právě toto médium. Instagram považují za jednu z nejrychleji rostoucích platforem, navíc dříve byla analyzována spíše textová média, jako jsou blogy, proto se zaměřují na primárně vizuální Instagram. Dále mapují literaturu a předchozí průzkumy, které se sebeprezentací a sociálními médii zabývají. Prezentují zajímavou teorii Ervinga Goffmana, který říká, že lidé se při sebeprezentaci  chovají jako herci a snaží se vytvořit pro svou postavu co nejzajímavější pro jejich publikum. Dále se zabývají teorií Trammella a Keshelashviliho, kteří na základě průzkumu dospěli k závěru, že muži mnohem více filtrují osobní informace, které jsou ochotni sdílet na sociálních sítích a zabývají se spíše okolními událostmi, zatím co ženy například blog pojímají spíše jako svůj deníček a jsou ochotné se podělit se detailně o svůj osobní život. Tato teorie je dále podpořena také výsledky jiných výzkumů, například od Lebela a Danylchucka nebo Andrewse and  Herbstreita. Na základě výsledků těchto výzkumů pak sestavují své tři výzkumné otázky.

Ve výzkumu se zaměřují na ověření Goffmanovy teorie, vypozorování rozdílu v prezentaci mužů a žen napříč sporty a jakými tématy se sportovci v popiscích u fotografií zabývají. K jejich zodpovězení volí mix výzkumných metod. Nejprve provedli obsahovou analýzu a později pak analýzu textu. Při výběru vzorku zvolili osm sportů, které jsou porovnatelně populární jak v mužské, tak ženské variantě. U každého sportu pak vybrali dle popularity a aktivity na Instagramu dva zástupce ženského i mužského pohlaví. U každého sportovce pak analyzovali 50 nejnovějších fotografií. Celkem jich bylo 1.352.

Výsledky výzkumu ukazují několik zajímavých fenoménů. Skoro polovina fotografií zobrazuje atlety ve fyzickém kontaktu s jinou osobou. Potvrzeno bylo také Goffmanovo tvrzení, že tento způsob prezentace je typičtější pro ženy, které na zkoumaných fotografiích byly většinou v kontaktu s jejich přáteli. Z pohledu velikosti postavy na fotografii bylo vypozorováno, že většina fotografií zachycuje celé tělo sportovců. Přitom u předchozích výzkumů, které nebyly zaměřené na sportovce, naopak převažovaly fotografie zachycující spíše jen horní polovinu těla nebo portrét. To může ukazovat na hrdost sportovců na své tělo, které chtějí ukázat. To dokazuje také to, že jinak velice populární „selfie“ byla u sportovců využívána jen v minimální míře. Dalším výstupem z výzkumu bylo zjištění, že pozorovaní sportovci využívají Instagram jako nástroj pro osobní prezentaci. Jen velmi málo postů se týkalo přímo sportu samotnému.

V České republice zatím není Instagram u sportovců tolik oblíbený. Upřednostňují raději jiné sociální platformy pro komunikaci se svými fanoušky. Podobný výzkum by bylo možná zajímavé provést pro prezentaci sportovců na Facebooku, kde jich je více aktivních. Facebook využívají také jako vizuální sebeprezentaci, podobně jako je tomu na Instagramu. Nejaktivnějším sportovcem je pravděpodobně Jaromír Jágr. Jeho chování na Facebooku částečně odpovídá vypozorovaným vzorům. Kromě informací přímo ze zápasů, Jaromír raději sdílí okamžiky ze svého života.

BIBLIOGRAFIE RECENZOVANÉHO ČLÁNKU:

SMITH, Lauren Reichart a Jimmy SANDERSON. I'm Going to Instagram It! An Analysis of Athlete Self-Presentation on Instagram. Journal of Broadcasting [online]. 2015, 59(2), 342-358 [cit. 2016-04-12]. DOI: 10.1080/08838151.2015.1029125. ISSN 08838151.