Autorem krátké studie je Lawrence Ampofo, který v současnosti působí na katedře Politologie a Mezinárodních
vztahů na Univerzitě v Londýně. Ve své vědecké praxi se zaměřuje se na dopady a účinky nových
digitálních technologií na geopolitický systém. Zkoumá vzájemné vztahy mezi
strategickou komunikací, národní bezpečností a
digitalizovanou bezpečností.
Ampofo se v textu věnuje sociálním médiím,
tj. komunikačním nástrojům, které využívají prostředí nových médií
prostřednictvím tzv. Webu 2.0. Prakticky jde o webové stránky, sociální sítě,
blogy, diskusní fóra, které uživatelům umožňují podílet se na konverzaci
s jinými osobami a vést diskusi ve virtuálním prostředí.
Jak tato diskuse probíhá a jak efektivně zkoumat obsahy, které se v rámci těchto médií vytváří a jakým
způsobem je hodnotit. To je otázka, kterou si autor klade hned v úvodu. Hlavním bodem jeho zamyšlení je zjistit postupy a
přístupy, které dokáží poměrně novou formu dat poskytnutých online uživateli, analyzovat.
Real-time social media
Hlavním kritériem zkoumání sociálních médií, jejichž obsahy jsou produkovány v reálném čase je, aby i samotný monitoring probíhal v reálném čase. Ampofo ale upozorňuje, že při dosavadním používání tradičních postupů v tradičních analýzách, může výzkumník narazit. Anylýza nových (sociálních) médií podle něj vyžaduje naprosto odlišné přístupy.
Co lze na
obsazích produkovaných prostřednictvím sociálních médií zkoumat?
Ampofo
upozorňuje na to, že to, co napíše člověk na blog nebo například na sociální síťě či diskusní
fórum, není jen sled slov a písmen, ale jde taky o nositele určitého sociálního
a kulturního sdělení. Tato sdělení se tedy podle jeho úvah přenáší do
virtuálního prostředí, kde k němu mají přístup další uživatelé. Nedochází
tak jen k získávání a přenosu informací, ale také k určité interakci
mezi uživateli.
Web 2.0 + user generated content
Web 2.0 – podle
Ampofa umožňuje lidem vytvářet, sdílet a publikovat své obsahy. Jako příklad
uvádí stránky jako Dictionary.com, Wikipedii a různé blogy. Na těchto stránkách
pak dochází ke vzniku tzv. user generated content – neboli obsahu vytvářenému
samotnými uživateli webu. Jak konkrétně by se měl tento obsah a informace o
lidech, kteří ho tvoří, analyzovat, ukazuje autor na dvou konkrétních případech.
Jde o témata, která se objevila na diskusním fóru BBC Have Your Say. Cílem
výzkumu bylo zjistit, zda BBC dokáže vést diskusi na globální úrovni
s ohledem na etické aspekty a zároveň objasnit, jaký obsah uživatelé na
této platformě vytvářejí. Výzkumníci vybrali dvě nejvíce „aktivní“ témata
s ohledem na zájem diváků
1. BBC Mundo o změnách v kubánské vládě
s nástupem Raula Castra v roce 2008
2. Sociální problémy související s drogami
v Mexiku
Podle Ampofa je zjevné, že takové diskuse
propojují nejen uživatele, kteří mají k těmto tématům blízko, zároveň
propojují uživatele ze sociálně a kulturně různých prostředí. Navíc, pokud jde
o sociální média, je dosah globální, a tak je možné na jednom místě, v reálném
čase sledovat komunikaci uživatelů v nadnárodním kontextu.
Nevýhody při monitoringu sociálních médií
Při výzkumu, který uskutečnil, bylo
analyzováno celkem sto příspěvků souvisejících s tématem kubánského vůdce Fidela Castra a sto týkající se problému drog v Mexiku. Z výsledků vyplývá, že
celkem 88 % komentářů bylo negativních, zatímco 9 % pozitivních. Tady ale Amofo
upozorňuje na možné zkreslení, které je způsobené odlišnou interpretací toho,
co a do jaké míry lze považovat za pozitivní/negativní. Monitoring sociálních médií má podle něj řadu nedostatků:
1) absence osobních informací o uživatelích, vysoká anonymita
2) online uživatelé nechtějí, aby byly
jejich obsahy využívány (získání povolení je ve většině případů
nemožné, protože uživatelé už nejsou k dispozici)
3) uživatelé výzkumníky považují za
spamery a filtrují je
4) problém vlastnictví dat (v
podmínkách se hostitelské servery často zavazují, že nebudou poskytovat data
třetím osobám
Jako jednu z hlavních výhod naopak považuje fakt, že se lidé ve virtuálním prostředí a především při používání sociálních médií chovají přirozeněji, než při tradičních výzkumech. Sesbíraná data mají pak pro výzkumníky větší výpovědní hodnotu.
Metody, které Ampofo označuje za vhodné při monitoringu sociálních médií, jsou netnografie a obsahová analýza. Netnografie podle něj pomáhá analyzovat chování a složení online komunit, jde o kvalitativní metodu, která využívá především pozorování. Z hlediska kvantitativního jí doplňuje obsahová analýza. Ta je pro výzkum sociálních médií podle autora důležitá proto, že zachycuje frekvenci určitých slov, frází nebo obrazových materiálů. Sbírá a následně shromažďuje data.
Etické aspekty výzkumu
V neposlední řadě se autor věnuje problematice etiky. Protože právě etický aspekt sociálních médií hraje důležitou roli, nelze ji zlehčovat ani při analýze dat pocházejícíh z nich. Podle něj musí být stanoveny určité etické standardy podobné těm, kterými se řídí výzumníci z jiných oborů. Taková direktiva by podle něj měla obsahovat především dva body - účast na výzkumu musí být dobrovolná a dotyčný by měl přesně vědět, čeho se výzkum týká. Tady ovšem výzkumníci naráží na již zmíněný fakt, že získání povolení je ve většině případů nemožné, protože uživatelé publikují v reálním čase a při následném monitoringu již nejsou k dispozici.
Závěrem Lawrence Ampofo dodává, že se v rámci komunikace prostřednictvím sociálních médií projevují kromě těch čistě technologických i sociální a kulturní interakce mezi samotnými uživateli. To vede výzkumníky k zamyšlení nad tím, zda by takovýto obsah měl být zkoumán, analyzován a případně jakým způsobem. Je možné používat současné tradiční metody, či zvolit úplně nové vhodné pouze pro tento účel? Autor se přiklání k možnosti vzniku nových metod včetně nových direktiv, které budou řešit etické hledisko získávání a zpracovávání informací ze sociálních médií.
Zdroj:
AMPOFO, Lawrence. The social life of real-time social media monitoring. Participations [online]. 2011(8), 14 [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: http://www.participations.org/Volume%208/Issue%201/contents.htm
No comments:
Post a Comment