Co o nás prozradí facebookový like?
Je možné jen pomocí
analýzy tzv. facebookových „like“ neboli „to se mi líbí“
zjistit citlivé soukromé informace konkrétních uživatelů této
sociální sítě a s jakou přesností?
Touto otázkou se ve
svém výzkumu zabýval tým vědců Kosinski, Stillwell a Graephel.
Ti za pomoci téměř šedesáti tisíc dobrovolníků přihlášených
prostřednictvím facebookové aplikace myPersonality shromáždili
data potřebná pro vytvoření počátečního modelu a pokusili se
dokázat skrz výpočetní technologie poznat vlastnosti uživatelů.
Studie byla
realizována za spolupráce Stanford University a University of
Cambridge, konkrétně tamějšího Psychometrics Centre zabývajícího
se výzkumem, výukou a vývojem produktů v oboru obecné a
aplikované psychologické diagnostiky v online prostředí. Centrum
na univerzitě funguje již od roku 2005 a v posledních třech
letech zažívá v souvislosti s prudkým nárůstem lidské aktivity
v oblasti online komunikace a sociálních sítí velký rozvoj.
Psychologové, statistici, matematici, počítačoví vědci, ale i
jazykovědci se zde snaží psychologické jevy v online prostředí
nejen zkoumat, ale i najít jejich praktické využití pro vládní,
obchodní a průmyslové subjekty.
Dr.
Michal Kosinski je sociologem zabývajícím se organizačním
chováním na Stanford Graduate School of Business. Až do nedávné
doby, kdy své působiště přenesl do San Francisca, byl zástupcem
ředitele institutu v Cambridge a také výzkumným konzultantem
společnosti Microsoft Research v oblasti strojového učení, data
miningu a programování. Jeho současný výzkum se zaměřuje na
vztahy mezi uživatelskými stopami v digitálním prostředí a
psychickými vlastnostmi, crowdsourcingové a aukční platformy a v
neposlední řadě on-line psychometrií. I nadále koordinuje
myPersonality projekt, který zahrnuje globální spolupráci mezi
více než 80 výzkumnými týmy analyzujícími podrobné
psycho-demografické profily více než 8 milionů uživatelů
Facebooku.
Dr.
David Stillwell je nástupcem Kosinského, který se na University of
Cambridge věnuje především analytice velkoobjemových dat a
kvantitativní stránce společenských věd. Je také jedním z
představitelů computativně behaviorálně vědního oddělení v
Cambridge Judge Business School.
Sám sebe popisuje jako velkého nerda, ale odbornou veřejností je vnímán spíše jako Mark Zuckerberg psychometrie. Ještě během studií se začal věnovat projektu vývoje aplikací pro sociální sítě a právě on stál u zrodu myPersonality, která umožňuje uživatelům v reálném čase nejen vyplňovat psychometrické testy, ale i dostat zpětnou vazbu s výsledky. Vědecké komunitě tak umožnil přístup k nedocenitelnému zdroji dat k dalšímu výzkumu. Pacifik Magazine ho dokonce nedávno zařadil mezi TOP 30 mladých myslitelů do 30 let, kteří budou mít v budoucnu zásadní vliv na sociální, politické a ekonomické otázky.
Sám sebe popisuje jako velkého nerda, ale odbornou veřejností je vnímán spíše jako Mark Zuckerberg psychometrie. Ještě během studií se začal věnovat projektu vývoje aplikací pro sociální sítě a právě on stál u zrodu myPersonality, která umožňuje uživatelům v reálném čase nejen vyplňovat psychometrické testy, ale i dostat zpětnou vazbu s výsledky. Vědecké komunitě tak umožnil přístup k nedocenitelnému zdroji dat k dalšímu výzkumu. Pacifik Magazine ho dokonce nedávno zařadil mezi TOP 30 mladých myslitelů do 30 let, kteří budou mít v budoucnu zásadní vliv na sociální, politické a ekonomické otázky.
Thore
Graepel je hlavní výzkumný pracovník v Microsoft Research
Cambridge (MSRC) ve Velké Británii a vede výzkumnou část online
služby a reklamní skupiny (OSA). Skupina OSA provádí výzkum v
oblasti aplikovaného strojového učení a teorie her s aplikací na
on-line reklamy, online hry, a webové vyhledávání. Je Senior
Member of Wolfson College v Cambridgi, a také vedoucí člen IEEE.
Jeho výzkum zahrnuje pravděpodobnostní modely, reprezentace
znalostí a v současné době i aspekty behaviorální teorie her,
crowdsourcingu, a psychometrie.
Spolupráce těchto tří vyhlášených
odborníků vedla ke vzniku experimentu, jehož výsledek může
otřást mnohým z nás, kteří si myslí, že jejich soukromí na
internetových sociálních sítích je zabezpečeno mírou
informací, které o sobě explicitně napíší. Zmínění
výzkumníci vytvořili počítačový model, který zpracovával
informace o přidělených „likes“ uživateli a na jejich základě
vytvářel jejich demografický i psychologický profil. Jednalo se o
obyvatel Spojených států amerických, čemuž odpovídá i
nastavení modelu a výsledky výzkumu.
Pro zjištění shody se skutečností
byli daní účastníci experimentu osloveni o vyplnění podrobných
dotazníků, které obsahovaly jejich vysoce soukromé údaje od
sexuální orientace, etnické příslušnosti, politických názorů,
přes inteligenční kvocient, věk, pohlaví až po psychické
vlastnosti určované psychometrickými testy. Výzkumný model na
základě lineární regrese zredukoval počet výskytů „to se mi
líbí“ na přijatelnou mez, ve které již jeho výpočetní
kapacity vystačovaly na výpočet vlastností osoby.
Ve své výzkumné zprávě odborníci
vyhodnotili, že jejich algoritmus nejen dokáže z daných „likes“
rozpoznat nejen základní obecné charakteristiky uživatele jako je
pohlaví či věk. Tento kvantitativní výzkum experimentálně
prokázal schopnosti jejich modelu správně přiřadit osobám
dokonce také politické názory – v 85% případů model správně
určil, zda je osoba nakloněna Demokratické straně či spíše
fandí Republikánům. Ještě o něco vyšší úspěšnost model
vykázal při rozlišování sexuální orientace, zde správně
rozpoznal mezi homoxesuální a heterosexuální osobou v 88%
případů.
Úplně nejvyšší přesnost ovšem
vykázal v rozlišení rasy (95% shodných případů rozeznání
bělošského Američana od afroamerického) a překvapivě také u
psychologických vlastností. Například v případě vlastnosti
„otevřenost“ dosahoval výsledků, které jsou běžnou
odchylkou při opakování psychometrických testů stejným
uživatelem.
Otázkou zůstává, nakolik přsné
výsledky by tento model mohl poskytovat v České republice, která
je multipartistickou zemí s převážně monokulturní společností.
Pokud by ovšem model dokázal rozeznat příznivce ČSSD od TOP 09,
lidovců, pirátů, komunistů či dalších stran, dalo by se
polemizovat, zda se jedná o velký úspěch či hrozbu. Přestože
sociální sítě umožňují svým uživatelům vysokou míru
zabezpečení soukromí, jimi přidělované „likes“ jsou veřejně
viditelné. Pokud by tato data byla systematicky zpracovávána,
umožnilo by to velkým společnostem či politickým stranám
perfektně cílit reklamu na uživatele, kteří mají predispozice
jim být nakloněni. Nemluvě o faktorech jako je sexuální
orientace, či či náboženské vyznání, kdy může v nškterých
prostředích i k bezprostřednímu ohrožení dané osoby. Mají
vůbec společnosti právo o nás získávat tyto informace bez
našeho souhlasu? Výzkum Kosinskiho, Stillwella
a Graephela otevřel dveře nové diskuzi o soukromí na
internetových sociálních sítích.
zdroj:
KOSINSKI, Michal, David STILLWELL a
Thore GRAEPEL. Private traits and attributes are predictable from
digital records of human behavior. PNAS. 2013, vol. 110 (no. 15),
5802–5805. DOI: 10.1073.
No comments:
Post a Comment