Autorem článku pojednávajícím o nově nastupující formě zpravodajství je
Alfred Hermida, nejedenkrát oceněný výzkumník v oblasti digitálních médií.
V minulosti Hermida působil v BBC a je zakládajícím redaktorem
zpravodajského internetového portálu BBC z roku 1997. Během jeho působení
získal portál cenu BAFTA (British Academy
Film Award) za nejlepší zpravodajské stránky čtyřikrát za sebou. Kromě BBC
psal například pro: The Globe and Mail, The Wall Street Journal, The Times of
London, The Guardian a NPR.
Do světa nových médií se Alfred
Hermida zapsal jako významná osobnost díky svému publikování v dílech Journal of Broadcasting and Electronic
Media, Journalism Studies a Journalism Practice. Právě v poslední
jmenované publikaci byl uveřejněn článek „Twittering
the news: The emergence of ambient journalism“, který pojednává o propojení
žurnalistiky s nově vznikajícím fenoménem sociálních sítí.
Často skloňovaným pojmem ve výše
uvedeném článku jsou tzv. ambientní média a s tím související nástup
ambientní žurnalistiky, proto bychom si nejprve měli tento pojem vysvětlit.
Ambientními médii se rozumí netradiční a nestandardní formu, která mají tu moc
šokovat a přilákat pozornost veřejnosti.[1] Kromě
prvků překvapení mají ambientní média i vlastnost, že svým uživatelům nabízejí
určitou interaktivitu. Obdobný význam má i tzv. ambientní žurnalistika, která
se vyskytuje na nevšedních místech a v nevšedních formách, jako jsou právě
například zprávy na Twitteru, o nichž článek pojednává v první řadě.
Stejně tak jako ambientní marketing, tak i ambientní žurnalistika byla spíše
cílena na mladší populaci, zhruba mezi 16-35 lety.[2]
Vzhledem k tomu, že dnešní doba
nabízí lidem velké množství novinek v oblasti médií je jasné, že ani
v oblasti žurnalistiky lidem již nestačí klasické a standardní formy, ale
lidé začaly žádat nové formy. Pojem ambientní média se začal hojně vyskytovat
zhruba od roku 1995 ve spojitosti s agenturou Concord, která se
specializovala na tvorbu venkovních reklam.[3]
Autor článku věnuje největší
pozornost právě zprávám na Twitteru,
tzv. mikroblogu který umožňuje svým uživatelům psát články a číst příspěvky od
ostatních uživatelů (jinak zvané tweety).
U tohoto nově vzniklého způsobu žurnalistiky vidí autor velkou výhodu právě
v tom, že lidé mají možnost dostat se k aktuálním informacím o děním
po celém světě prakticky kdykoliv a okamžitě, jelikož tato sociální síť
propojuje lidi z celého světa. Díky své interaktivitě nabízí svým
uživatelům také možnost účastnit se na sdílení informací ostatním uživatelům.
Twitter
a zpravodajství
Ve zpravodajských redakcích bylo užívání Twitteru přijato otevřenou
náručí, jelikož novináři mají od té doby možnost sdílet rychle a stručně ty
nejaktuálnější zprávy. Na druhou stranu možnost vstupování veřejnosti do zpráv
na Twitteru s sebou nese fakt, že úroveň žurnalistiky v této formě
upadá do horší kvality, než jak tomu je u zpravodajství ve standardních
formách. Sdílení neověřených informací od uživatelů přirovnávají někteří
novináři k oblibě některých lidí hledat diagnózu svých nemocí na internetu
místo v ordinaci u lékaře.
Existují studie, které se věnují motivacím uživatelů Twitteru, ze kterých
vychází 4 hlavní důvody pro užívání této sociální sítě: denní chatování,
komunikace, sdílení informací a zpravodajský servis. Pro žurnalistiku jsou
typické právě dva tyto důvody – sdílení informací a zpravodajský servis – ovšem
i zbylé dva způsoby užívání Twitteru lze se žurnalistikou propojit, jelikož
lidé vzájemně konverzují touto cestou právě o aktuálních událostech. Stejně tak
jsou rozděleny i skupiny uživatelů Twitteru, přičemž dvě ze tří jsou hlavní
relevantní pro žurnalistiku – zdroje informací a hledači informací.[4]
Mikroblogging
jako forma ambientní žurnalistiky
Autor považuje nové formy mikrobloggování jako „systémy osvěty“ na úrovni
veřejné komunikace. V mnoha literaturách je ovšem pojem „osvěta“
kritizován a označován za vágní a problematický.[5]
Nástup internetu, který je spojený s neustále dostupnými a všudypřítomnými
informacemi vedl k tomu, že začal růst zájem o zkoumání komunikačních
technologií a zvyšování podvědomí o osvětových systémech.
V souvislosti s osvětovými systémy dále autor souhlasí
s definicí, že osvěta je jakousi probíhající interpretací lidské aktivity.[6] To
dokazuje fakt, že Twitter se stal místem, kde dochází k šíření, sdílení a
předávání zpráv v krátkých, rychlých a frekventovaných zprávách od různých
uživatelů. Tím tvoří ambientní mediální systém, kde uživatel může sdílet
informace ve svém abstraktně vytvořeném prostředí. Individuální zprávy mohou
být v podstatě anonymní, jelikož nevyžadují žádné rozpoznávací informace o
daném uživateli. Hermida dále vysvětluje, že za ambientní médium twitter považuje
z důvodu, že nabízí různé způsoby pro sbírání, sdílení a zobrazování
informací a zpráv pro různé účely uživatelů.
Twitter
u nás
Pokud se budeme pohybovat
v číslech z roku 2013, která korespondují s rokem, ze kdy
pochází článek od Alfreda Hermidy „Twittering the news“, tak dle dostupných dat
lze konstatovat, že mezi českými a slovenskými uživateli se jejich počet zvýšil
z 50 000 na 161 200. Tento nárůst je jistě vysoký ovšem
v porovnání například s uživateli jiných sociálních sítí, jako je
například facebook jsou tato data mnohem nižší a jeho návštěvnost zůstala
nejfrekventovanější.[7]
Při zaměření na Twitterové kanály
týkajíc se zpravodajství, tak lze usoudit, že nejen v zahraničí ale i
v ČR je tato forma zpravodajství navštěvována mnoha uživateli, jelikož
mezi nejnavštěvovanější kanály u nás patří mimo jiné i portál ČT24.[8]
Na základě výsledků výzkumu
společnosti Nielsen Admosphere je nárůst uživatelů k Twitteru v ČR
opatrný a pozvolný, ale v roce 2015 byl zaznamenán dokonce dvojnásobný
nárůst.[9]
[1]
Mediální slovník: Ambientní média. Media
Guru.cz [online]. [cit. 2016-03-23]. Dostupné na www: http://www.mediaguru.cz/medialni-slovnik/ambient-ni-media/
[2]
JURÁŠKOVÁ, Olga a Pavel HORŇÁK. Velký
slovník marketingových komunikací. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 271 s. ISBN
978-80-247-4354-7
[3]
Tamtéž.
[4]
Java at al.: Why We Twitter:
understanding microblogging usage and communities. In Proceedings of the
9th WebKDD and 1st SNAA-KDD 2007 workshop on Web mining and social network
analysis (WebKDD/ SNA-KDD ´07), New York: ACM Press, s. 56-65
[5]
Schmidt, K.: The problem with
„awareness“. Computer Supported Cooperative Work 11, s. 2
[6]
Chalmers, M.: Awareness, Representation
and Interpretation. Computer Supported Cooperative Work 11, s. 389
[7]
Uživatelů Twitteru v ČR a SR je 161 000. MAM:Marketing&Media. [online]. [cit. 2016-03-25]. Dostupné na
www: http://mam.ihned.cz/c1-59663290-uzivatelu-twitteru-z-cr-a-sr-je-161-000
[8]
Tamtéž.
[9]
Nielsen: V ČR roste popularita Twitteru, mladí chodí na Instagram a Pinterest. ChannelWorld.
[online]. [cit. 2016-03-25]. Dostupné na www: http://channelworld.cz/novinky/nielsen-v-cr-roste-popularita-twitteru-mladi-chodi-na-instagram-a-pinterest-14058
No comments:
Post a Comment