Pochopení využívání nástrojů pro obcházení online cenzury

Nástroje pro obcházení on-line cenzury, jako jsou například jednoduché webové proxy servery, virtuální soukromé sítě a další jsou často používány v zemích, jejichž vlády kladou velký důraz na cenzuru internetu. Přibližně 18 milionů uživatelů internetu v Číně se v současné době vyhýbá státnímu dohledu za použití těchto nástrojů a obchází tím Velký čínský firewall a dostává se k blokovanému online obsahu. Studie autorů Yi Mou, Kevina Wu a Davida Atkina se zabývá empirickým zkoumáním deblokací vyhledávání a získávání informací v cenzurovaném online prostředí Číny. Studie zkoumá širokou škálu makro-sociálních a mikro-individuálních faktorů, které ovlivňují využívání různých nástrojů, aby se vyhnuli cenzuře internetu, přičemž využívá interaktivního komunikačního TAM modelu.  Výsledky ukazují, že s výjimkou sociální důvěry mají makro-sociální faktory pouze mírný vliv na využití nástrojů pro obcházení online cenzury. Oproti tomu proměnné na mikro-individuální úrovni včetně vnímané prostupnosti technologií a vybraných demografických proměnných hrály mnohem větší roli ve zvoleném vícerozměrném modelu. Závěrem článku jsou diskutovány praktické a teoretické důsledky.

Kolektiv autorů studie je složený ze zástupců University of Connecticut (Kevin Wu a David Atkin) a Macau University of Science and Technology (Yi Mou). Yi Mou je profesorkou na Fakultě humanitních věd a umění na Macau University of Science and Technology. Její výzkumné práce se zabývají především aplikací nových médií a jejich efekty, nejvíce v oblasti komunikace zdravotnictví a politické komunikace. Kevin Wu je doktorandem na oddělení komunikace na University of Connecticut. Jeho výzkum se mimo jiné zaměřuje na efekty sociálních médií. David Atkin je profesorem komunikace na University of Connecticut. Ve výzkumu se věnuje komunikační politice a také využívání a efektům nových médií.

Studie si klade dva cíle – jednak je vzhledem k narůstajícímu počtu uživatelů internetu a tedy i uživatelů schopných obejít obranné valy čínské online cenzury (drtivá většina z těchto nástrojů není v Číně nelegální – patří mezi ně nastavení jednoduchých proxy serverů, VPN ad.) je nutné porozumět informační mezeře mezi těmi, kteří mají přístup k cenzurovaným informacím a těmi, kteří konzumují pouze schválený obsah. Druhým cílem pak bylo zjistit, proč uživatelé obcházejí čínský internetový firewall.

Studie pracovala s několika faktory, které byly předmětem zkoumání. Šlo o systémový faktor, který je v Číně velmi specifickou proměnnou, protože její přístup k novým komunikačním technologiím je již z podstaty tamního režimu ambivalentní. Na jednu stranu jsou nové komunikační technologie nutnou součástí dravého kapitalismu a enormního rozvoje místní ekonomiky, na druhou stranu přetrvávající nadvláda jedné strany se z principu snaží potírat systém tak otevřený, jako je online prostředí, protože alespoň částečnou cenzuru potřebuje ke své existenci. Proto jsou stránky s obsahem vytvářeným uživateli bez možnosti vládního dohledu cenzurovány (např. Facebook, Twitter a YouTube). Stejně tak jsou cenzurovány stránky, na kterých je zaznamenán výskyt v Číně nelegálních organizací, zmínky o citlivých historických událostech a reakční politické názory. Hlavním sociálním faktorem byl postoj Číňanů k médiím obecně a především jejich vztah k těm domácím a zahraničním, tj. vztah větší či menší důvěry v místní nebo mezinárodní média na využívání nástrojů pro obcházení cenzury. Dalšími sledovanými faktory bylo obecenstvo a uživatelský faktor.

Jako výzkumná metoda byl zvolen online dotazník. Pro získání reprezentativního vzorku byla využita technika sněhové koule. Výzva k zapojení do výzkumu byla zveřejněna na Twitteru a na Sina Weibo (nejpopulárnější sociální síť v Číně). Účastníci byli vyzváni, aby dále šířili výzkum mezi další uživatele nástrojů pro obcházení cenzurních prostředků. Konečný vzorek měl 424 respondentů, což je vzhledem odhadovanému počtu celkových uživatelů poměrně malé číslo.

Za nejdůležitější výsledek výzkumu považují autoři to, že touha po využívání nástrojů pro obcházení čínské cenzury nevzniká primárně na základě vztahu k cenzuře či sebe cenzuře, ale spíše na základě celkové politické důvěry, potřeby zůstat v kontaktu s vnějším světem (a dalšími uživateli) a udržení plynulého přísunu informací. I když výsledky v oblasti vztahu uživatelů k institutu cenzury jdou proti zjištěním prací zaměřených na politickou komunikaci (např. Torkzadeh a Van Dyke, 2001), je potřeba vzít v potaz specifické politické klima panující mezi čínskými uživateli internetu, kteří jsou primárně politicky apatičtí a neangažovaní. Navzdory lákavé představě, že většina lidí, kteří v Číně využívají prostředky pro obejití cenzury, jsou politicky aktivní, je tak výsledek výzkumu minimálně indikací, že důvody budou většinou mnohem prozaičtější. Studie se bohužel v tomto směru nevěnuje vztahu obcházení cenzury a celkové populace disentu či více sofistikovaným nástrojům pro obcházení cenzury, jako je například síť a prohlížeč TOR. I v tomto světle se ale jedná o zajímavý krok k nahlédnutí do rychle se rozvíjející uživatelské komunity a může být vodítkem pro další studie věnující se dostupnosti informací v rámci pevninské Číny či dalších totalitárních režimů. Z tohoto pohledu se může jednat o klíčový faktor v možnosti šířit svobodné informace komunitě Číňanů, kteří sice nejsou politicky aktivní, ale díky již existujícímu obcházení cenzury se můžou k informacím snadněji dostat.

Understanding the use of circumvention tools to bypass online censorship

Yi Mou, Kevin Wu a David Atkin

New Media & Society, May 2016; vol. 18, 5: pp. 837-856., first published on August 27, 2014