Všichni na internetu znají sociální média. Facebook, Instagram, Twitter, Pinterest, Tumblr a několik dalších. I ti, co je nepoužívají, je znají. Jsou populární, jsou jednoduchá a zábavná. Slouží ke komunikaci s přáteli či rovnou k navazování nových přátelství a jiných kontaktů. Ale mají také své stinné stránky. Jednu z nich se rozhodly zkoumat Jennifer Lewallenová a Elizabeth Behmová-Morawitzová. Obě působí na Univerzitě v Missouri, jsou to kolegyně na katedře komunikace. Lewallenová je doktorantka a Behmová-Morawitzová je docentka. Svůj výzkum publikovaly v časopisu Social Media + Society, v prvním vydání roku 2016.
Sociální média jsou bezpochyby populárními nástroji komunikace dnešní doby. Výsledky různých výzkumů se ale přou o to, zda nemají sociální média spíše negativní než pozitivní dopad na život jedinců. Jedním z takových dopadů je negativní vnímání sebe sama a svého těla (tzv. body image) v porovnání s tím, co nabízí sociální média. To je tématem výzkumu Lewallenové a Behmové-Morawitzové.
Autorky výzkumu vycházejí z teorie sociálního srovnávání, již představil americký sociální psycholog Leon Festinger v roce 1954. Ten tvrdil, že jednotlivci porovnávají sami sebe s druhými, aby zjistili, jak si sami stojí, jak hodnotí sami sebe. Teorii lze aplikovat na běžný život i na masová a sociální média. Toto srovnávání pomáhá lidem, aby si upevnili vlastní identitu a potvrdili nebo vyvrátili vlastní domněnky o sobě samém. Toto srovnávání je procesem na celý život. Lidé se začínají srovnávat se svými vrstevníky ve věku 7 let, ovšem tou dobou se nejedná o srovnávání vzhledu, ale spíše jde o přidělené úkoly a jejich výsledky. Srovnávání vlastního vzhledu s ostatními začíná až v adolescenci a to jako u děvčat, tak u chlapců. Toto srovnávání má různé motivace, mezi ty hlavní patří zvýšení vlastního sebevědomí či potvrzení pozitivního sebehodnocení.
Ideál krásy západního světa, který je prezentován v médiích, se během desetiletí přirozeně měnil a vyvíjel. Nyní je tímto ideálem žena, jejíž váha je podprůměrná. Masová i sociální média dokonce ve svých obsazích hovoří o tom, že vzhled jednotlivce je skoro stejně důležitý jako jeho zdraví. Tuto skutečnost potvrzuje výzkum Gaylle Bessenoffové z roku 2006. Zároveň její výzkum také dodává, že se tato skutečnost ale jeví jako kontraproduktivní, neboť fotografie štíhlých žen v médiích a reklamách v porovnání s mediálními obsahy, kde se fotografie štíhlých žen nevyskytovaly, mají větší tendenci přispívat k depresi jednotlivce, nespokojenosti s vlastním tělem a zvýšené náchylnosti k poruchám příjmu potravy, tudíž v konečném důsledku vlastně zdraví (duševní ani fyzické) vůbec nepodporují.
Lewallenová a Behmová-Morawitzová zaměřují svůj výzkum na ženy a jejich body image takový, jak je zobrazován na sociální sítí Pinterest. Tato sociální síť funguje na principu sdílení tématických obrázků. Nejpopulárnějšími tématy na Pinterestu jsou domov, styl, recepty, jídlo a svatby. Uživatelé ke svým obrázkům přidají tzv. pin, dle kterého jej uvidí ostatní uživatelé, kteří použijí stejný pin a kteří na něj mohou reagovat. Pinterest samozřejmě zakazuje sdílení škodlivých materiálů, které se týkají např. užívání drog, sebepoškozování a podpory poruch příjmu potravy. Kontroverzním pinem byl tzv. thinspiration neboli inspirace k hubnutí, který byl Pinterestem zakázán právě kvůli podpoře poruch příjmu potravy. Tento pin býval doprovázen varováním, že poruchy příjmu potravy nejsou zdravým životním stylem ale vážnou nemocí, která může ohrožovat na životě. Na druhou stranu pin s názvem Fitspiration (inspirace ke cvičení) takové varování neobsahuje a obrázky v něm zobrazené bývají totožné s těmi, které kdysi uživatelé sdíleli pod pinem Thinspiration.
Pinterest jako sociální síť je převážně ženskou záležitostí, uživatelkami jsou hlavně ženy, proto si ji autorky vybraly ke svému výzkumu. Na začátku čtenáře seznamují se svými hypotézami: 1. Uživatelé, kteří sledují piny zaměřené na hubnutí a fitness, ihned srovnávají svůj vzhled s tím, co spatří na sociální síti. 2. Čím více (méně) je jednotlivec motivován ke cvičení, tím více (méně) bude sledovat piny o fitness. 3. Míra ztotožnění jednotlivce s ideálem krásy určí míru, do které bude jednotlivec porovnávat svoje tělo s piny o fitness. Svůj výzkum provedly autorky online pomocí softwaru Qualtrics. Respondentky získaly - jak jinak - díky sdílení výzkumu na sociálních sítích. Celkem to bylo 118 žen ve věku mezi 18 a 64 lety, převážně bělošek. Většina pocházela z USA, Ve svém výzkumu zkoumaly škálu ideálního těla, motivace ke cvičení, věk, body mass index neboli BMI a inklinaci k poruchám příjmu potravy. Všechny hypotézy se na konci výzkumu potvrdily.
Závěrem výzkumu tedy je, že Pinterest je prostředí, které ovlivňuje ženy natolik, že si mohou vyvinout poruchu příjmu potravy. Pinterest může přispívat k tomu, že se člověk, ať už žena nebo muž, cítí neadekvátně. Tato sociální síť může být zdrojem inspirace, které vede ke zdravějšímu životnímu stylu, ale výsledek výzkumu tvrdí, že z dlouhodobého hlediska je pravděpodobnější, že člověk selže a nedosáhne na standart, který Pinterest prezentuje.
Je zajímavé, že boj s vlastním tělem je bojem na celý život. Jak během výzkumu zjistily, mladší ženy cvičí, aby vypadaly lépe, kvůli vzhledu, starší ženy cvičí, aby se cítily lépe, tedy kvůli zdraví. Nehledě na důvody, nespokojenost s vlastním tělem je problémem každého věku.
Zdroje:
BEHM-MORAWITZ, Elizabeth a LEWALLEN, Jennifer. Pinterest or Thinterest? Social Comparison and Body Image on Social Media. In: SAGE Journals [online]. 2016 [cit. 2016-04-07]. Dostupné z: http://sms.sagepub.com/content/2/1/2056305116640559.full.pdf+html
Elizabeth Behm-Morawitz. In: University Of Missouri [online]. 2016 [cit. 2016-04-07]. Dostupné z: https://communication.missouri.edu/faculty/behm-morawitz
Jenny Lewallen. In: University Of Missouri [online]. 2016 [cit. 2016-04-07]. Dostupné z: https://communication.missouri.edu/people/lewallen
No comments:
Post a Comment