Jak
aktivní senioři pomáhají vylepšovat stránky, které jsou noční
můrou všech pedagogů
Není senior jako
senior. Jsou lidé, kteří tráví dny v důchodu sledováním
televize a luštěním křížovek. A jsou senioři, kteří ani v
pokročilejší věku nechtějí jen ,,sedět doma na zadku“ a
zajímají se o novinky ze světa moderních technologií. Zejména
pak ze světa počítačů a
internetu. Pro ty, kteří si již rozumí s počítačem a
internetem, je tu kurz ,,Senioři píší Wikipedii“, kam mohou
senioři věnovat nejen své celoživotní znalosti a zkušenosti,
ale i vzpomínky, a sdílet je tak s mladší generací, pro kterou
je leckdy Wikipedie hlavním zdrojem informací.
Řekni
to Wikipedii
Když
se 27. listopadu 2013 uskutečnila první schůzka wikipedistů Jana
Sokola, Vojtěcha Dostála a Vojtěcha Veselého, pravděpodobně
nikdo z nich netušil, jak velký úspěch bude tento projekt mít.
Projekt ,,Senioři píší Wikipedii“ je inspirován podobnou
německou aktivitou a v současné době je do něj zapojeno již
více než 160 aktivních seniorů. Pravidelné kurzy ,,Senioři píší
Wikipedii“ jsou pořádány v Městské knihovně v Praze a v
kulturně-vzdělávacím centru pro seniory na Praze 4, v Centru
Elpida. Kurzy jsou pro všechny seniory bez rodílu věku zdarma.
Logo
,,Senioři píší Wikipedii“
Zdroj:
cs.wikipedia.org, [2016-04-01].
Účastníci
kurzu ,,Senioři píší Wikipedii“ se pod vedením
zkušených wikipedistů seznámí nejen s tím, jak Wikipedie
funguje a vzniká, ale založí si i vlastní profil, naučí se
editovat články, opravovat chyby a vytvářet kompletně nová
hesla, včetně vkládání fotografií. Společnými silami tak
senioři pomáhají vylepšit stránky, které jsou noční můrou
všech pedagogů. Zároveň tak získávají příležitost, jak i v
důchodu zúročit své znalosti a dovednosti. ,,Je škoda, když
mají senioři pocit, že o jejich zkušenosti a znalosti nikdo
nestojí, a přitom by mohli velmi užitečně přispět ke
vzdělávání mladé generace,“ říká profesor Jan Sokol, bývalý
děkan Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy a zároveň
autor projektu ,,Senioři píší Wikipedii“. Cílem projektu je
nejenom rozšířit počet hesel a opravit chybná stávající
hesla, ale především dokázat seniorům, že psát do Wikipedie
není nic těžkého. Až doposud totiž tvořily převážnou
většinu hesel příspěvky od mužů ve věku 18–30 let.
Vojtěch
Veselý učí seniory, ,,jak psát“
Wikipedii
Zdroj: cs.wikipedia.org,
[2016-04-01]
Pomalejší, ale
zato nadšenější
Ačkoliv
si již všichni účastníci kurzů ,,Senioři píší Wikipedii“
s počítačem a internetem rozumí, mnoho z nich přiznává, že
informace potřebné k uveřejnění nového hesla či k opravě
hesla stávajícího jim musí být zopakována vícekrát. Ani na
klávesnici jim to nepíše tak rychle jako mladé generaci. Jak sami
říkají, za nich to nebylo, všechno se psalo ,,ručně“. O co
jsou však v psaní pomalejší, o to jsou také z tohoto projektu
nadšenější. Mnohým seniorům dal projekt ,,Senioři píší Wikipedii" díky možnosti přenést své vzpomínky do písemné podoby, a tím tak Wikipedii obohatit, nový smysl života. ,,Ve výtvarném umění chybí řada biografických hesel a jsem ráda, že můžu napsat hesla umělců, které jsem osobně znala," svěřuje se paní Markéta navštěvující kurz ,,Senioři píší Wikipedii" v pražském Centru Elpida.
Mnohým
seniorům dal projekt ,,Senioři píší Wikipedii“ nový smysl
života.
Foto:
Jan Bartoš, Elpida, o. p. s.
Někteří
senioři píší nová hesla samostatně, jiní se snaží o co
největší přesnost a objektivnost a při tvorbě hesla
spolupracují. Komu se nechce vytvářet zcela nový článek, může
editovat články stávající a opravovat v nich chyby. Chybných
textů najdeme bohužel na Wikipedii více než dost, proto lze
chápat pedagogy, kteří nejsou zrovna nadšení z toho, že hlavním
zdrojem informací dnešních studentů je velmi často právě jen
tato internetová encyklopedie. Cílem, projektu ,,Senioři píší
Wikipedii“ je však mimo jiné i snaha zkvalitnit hesla na takovou
úroveň, aby bylo možné se spolehnout na jejich pravdivost.
A
co si o práci se seniory myslí hlavní přednášející
wikipedista Vojtěch Veselý? „Z
vedení kurzů mám skvělý pocit. Účastníci jsou velmi pozorní
a zaujatí (což je jiná zkušenost, než mám například
s prací s mladými studenty). A osobně i v e-mailech projevují velký vděk (především za
„trpělivost“), což je nesmírně motivující pro další
práci. Největší odměnou pak je, když vidím, jak mnozí
z účastníků editují už sami z domova bez mého
vedení.“ Právě s Vojtěchem Veselým se mohou senioři
zajímající se o psaní do Wikipedie setkávat na pravidelných
kurzech jak v Městské knihovně v Praze, tak v Centru Elpida.
Senioři, kteří
jdou s dobou
Když
se přijdete podívat do Centra Elpida, jak takový kurz probíhá a
jací lidé tam vlastně chodí, rozhodně nečekejte, že potkáte
babičky řešící závěr posledního dílu nejnovější
telenovely a dědečky stěžující si na to, jak nám za komunistů
bylo lépe. Většina seniorů navštěvujících kurz ,,Senioři
píší Wikipedii“, a vlastně i všechny ostatní kurzy v Centru
Elpida, jsou často lidé s univerzitním vzděláním, kteří mají
zájem o získávání poznatků a informací i v postproduktivním
věku. Narazit tu můžete např. na paní Jarmilu, která si s
počítačem, tabletem a smartphounem rozumí lépe než kdejaký
teenager, na pana Josefa, který bravurně ovládá Windows 10 či na
paní Věru, která má kromě účtu na Facebooku i účet na
Twitteru a ,,postování“ příspěvků všeho druhu jí rozhodně
není cizí.
Šikovnější
senioři mohou Wikipedii editovat i na tabletu.
Foto: Jan Bartoš, Elpida, o. p. s.
Foto: Jan Bartoš, Elpida, o. p. s.
Kromě
kurzů ,,Senioři píší Wikipedii“ a kurzů počítačových
pořádá Elpida pro zvídavé ,,studenty“ pravidelné jazykové
kurzy a přednášky i semináře zabývající se historickou,
přírodovědnou a politickou tematikou. Právě tyto přednášky a
semináře mohou být pro seniory také jistým impulzem pro psaní
článků na Wikipedii, neboť často zjišťují, že o daném
tématu vědí mnohem více, než si původně mysleli. Vojtěch
Veselý se domnívá, že Wikipedie může být pro seniory ideálním
prostředím. Mohou zde totiž najít potěšení právě v předávání
svých vědomostí ostatním lidem, především mladším generacím.
Zdroj:
Veselý, V.: Senioři píší Wikipedii. In: Vital plus. Dostupné z WWW: http://www.vitalplus.org/article.php?article=944, [2016-04-01].
Wikipedia [online]. Dostupné z WWW: cs.wikipedia.org, [2016-04-01].
No comments:
Post a Comment