Stimulace občanství nebo rozšiřování zábavy? Účinek Facebooku na participaci mladých

Ellen Quintelier

Yannis Theocharis

Článek s názvem „Stimulace občanství nebo rozšiřování zábavy? Účinek Facebooku na participaci mladých“ byl uveřejněn v časopisu New Media & Society a jeho autory jsou Ellen Quintelier a Yannis Theocharis. Jde o výstup z jejich vlastního výzkumu, který prováděli. Doktorka Ellen Quintelier je postgraduální výzkumnice z Research Foundation v Belgické Katolické univerzitě v Lovani. Věnuje se zejména politické participaci, socializaci, také se zabývá politickým chováním a motivacemi. Konkrétně se také zaměřuje na politické nerovnosti při rozhodování. Doktor Yannis Theocharis je výzkumným pracovníkem na německé Mannheimské Univerzitě, konkrétně v jeho Centru pro evropský sociální výzkum (MZES). Věnuje se politické participaci, vztahu internetu a politik, sociálním médiím a zabývá se též disciplínami kolem sociálního kapitálu.

Text je sestaven jako zpráva z vlastního zkoumání autorů, kteří v podstatě reagují na předchozí výzkumy podobného charakteru, přičemž se věnují užší skupině, na které se snaží prokázat své hypotézy a teoretická východiska.

Výzkum byl prováděn ve dvou vlnách, aby se dal posoudit vliv určitých jevů na cílové skupině. Zkoumal mladé lidi ve věku 15 a následně 16 let a zkoumal participaci v politických, občanských a na zábavu orientovaných činnostech v souvislostech s užíváním sociálních sítí – konkrétně Facebookem. V konečném důsledku bylo zjištěno, že Facebook pozitivně koreluje s občanským a na zábavu orientovaném participování, ale nikoli s politickým. Analýza založená na strukturálním modelování dále zjistila, že občanská participace, pokud je zvýšená, má spíše vliv na používání Facebooku než opačným směrem. Nejznatelnější výsledek říká, že používání Facebooku vede zejména k více volnočasovým aktivitám směřující k zábavě, tam tedy fungují sociální sítě nejsilněji.

Autoři tvrdí, že on-line činnosti orientované na zábavu, tedy zejména různé sledování koníčků, zájmů, diskuze o popkultuře a technologiích, ale i on-line hry vykonávané s přáteli, mají spoustu výhod, včetně kupříkladu zvýšení sociálního kapitálu. Vzhledem k tomu se otevírá otázka, zda mladým lidem jsou nová média také nástrojem při politické angažovanosti a to i proto, že ve věku adolescence se formují některé principy směrem k politické participaci, které se již dále mění jen velice slabě.

Dosavadní výzkumy, které tvrdí, že digitální média prospívají občanské a politické participaci, se zabývaly těmito vztahy pouze průřezově, kdežto tento výzkum se vyloženě zabývá mladými lidmi ve věku 15-16 let. Také většina teoretických prací říká, že sociální sítě zejména poskytují informace, stupňují společenský tlak a posilují diskuzi mezi vrstevníky.

Výzkum měl několik předpokladů. Daný člověk pro měření participace v souvislosti s Facebookem musel být členem sociálních sítí, musel službu využívat a mít síť přátel, se kterými mohl na síti sdílet a diskutovat obsah. Pak mohl teprve nastat předpoklad zvýšení politické angažovanosti při používání těchto sítí. Následně se testovaly čtyři formy účasti – občanská angažovanost, orientace na zábavu a její participace a pak také online a offline účast na politické činnosti.

Hypotézy (H1 až H4) byly postavené tak, že H1 říkala, že existuje přímá souvislost mezi používáním Facebooku a výše zmíněnými formami účasti, H2 říkala, že větší počet přátel podporuje zapojení do činností a H3, že více času na Facebooku podporuje zapojení člověka do participací. H4 pak tvrdí, že používání Facebooku v čase 1 bude mít silnější vliv na čtyři formy participace v čase 2, než bývalé úrovně angažovanosti v čase 1 mají na Facebook v čase 2. Tedy zjednodušeně, že Facebook bude mít větší vliv na angažovanost, než angažovanost na Facebook.

Výzkumného panelu se účastnilo v roce 2012 a 2013 v 59 školách v Belgii ve vlámských regionech celkově 2772 dospívajících, ti přitom byli ve věku 15 a 16 let (jelikož výzkum byl uskutečněn s odstupem roku).

Respondenti byli dotazování ve výzkumu na několik druhů politické angažovanosti v různých politických aktivitách. Občanská aktivita byla měřena ve smyslu neformálního členství na bázi komunity, pomocí škál se měřila on-lina podpora politických činností. A nakonec participace na činnostech zábavy se měřila pomocí indexu, který se seskládal z více otázek, většinou ve smyslu, co daný respondent dělá a jak často. Také se měřil počet uživatelů mající Facebook a počet jejich přátel na této síti a četnost využívání. Též byla přítomná kontrolní proměnná, kde se autoři ptali na zájem respondenta o sociální problémy a politiku.

První tři hypotézy se ověřovaly pomocí regresivní metody nejmenších čtverců pro srovnání zkoumaného roku 2012 a 2013. Pro čtvrtou hypotézu se používal cross-lagged strukturální model rovnosti.

Výsledek zkoumání byl takový, že participace na činnostech spojených se zábavou a občanskou participací je skutečně silnější při používání sítě. Výsledky také zjistily, že existuje korelace mezi počtem přátel na Facebooku a právě těmito druhy participace. Obecně platí, že silnější vliv je na činnosti čistě občanské a komunitní, které nejsou spojené s politikou, přitom pro online a offline politickou participaci neexistovaly relevantní rozdíly. Následně platí, že delší používání Facebooku spíše nevede k občanské participaci, ale naopak občanská participace vede k využívání sociální sítě. Důležité však je, že hlavní participace, která je navýšena při používání Facebooku je ta, jež souvisí se zábavou.

Důležité zjištění je ve směru kauzality. I když Facebook a participace mají korelace, ne vždy běží ve stejném směru. Spíše ale předchozí participace vede k většímu využívání sítě. Jeho kapacita pro angažovanost může být však nadhodnocená.

Autory uznaný nedostatek práce je pak nezjišťování mechanismů při práci na Facebooku, tento faktor zůstává prakticky netknutý. Další názor zmíněný v diskuzi byl, že zajímavé by bylo zkoumat ještě mladší děti, než ty ve věku 15 a 16 let, jelikož v tomto věku má již přes 90 % respondentů Facebook a špatně se tedy porovnává s těmi, kteří síť nemají a později ji teprve začnou používat. Výzkum také neříká, zda participace souvisí se znalostí politiky a způsobem provádění samotné účasti v politice. Nakonec pro větší prokázání kauzalit by bylo vhodné vytvořit větší počet vln výzkumu.

V době stále častějších politických kampaní na sociálních sítích je takový výzkum relevantní snad pro všechny země, kde jsou sítě rozšířené. Také v České republice při každých volbách vznikají politické kampaně, které by však dle zkoumání měly být vedeny trochu jinak než kampaně reklamní spojené se zábavou. A to je to podstatné, proto právě tyto mechanismy stojí za další zkoumání, pokud specialisté chtějí pomoci se skutečným zvýšením politické participace v jakémkoli směru.
 

Zdroje:

Stimulating citizenship orexpanding entertainment? The effect of Facebook on adolescent participation: New media & society 2016, Vol. 18(5) 817–836