#Vážený Kongrese: Veřejný dopis

V říjnu 2013 došlo k uzavření federálních úřadů kvůli sporům o Obamovu reformu zdravotnictví. Republikáni prosadili do zákona o státních výdajích její roční odklad a zrušení daně, jež ji měla financovat, zatímco demokratický senát byl proti. Kvůli této nedohodě Kongresu na podobě zákona o vládních výdajích v novém fiskálním roce, byla vláda Spojených států nucena na 16 dní uzavřít své brány a poslat své zaměstnance domů, neboť neměla k dispozici peníze na běžný provoz. Je pravděpodobné, že po tuto dobu žádný z vládních úředníků neodpověděl na dopis, e-mail nebo telefonát.

Sociálně-mediální platformou, pomocí níž mohli Američané sdílet své názory, stížnosti a pohnutky, se po tuto dobu stal Twitter, který je poskytovatelem sociální sítě a mikroblogu a umožňuje posílat, sdílet a číst příspěvky, známé jako tweety. Pokud jsou tweety sdíleny větším publikem, stávají se z nich tzv. retweety. Tweety jsou veřejné a lze je vyhledávat podle uživatele, nebo podle tématu označením určitého slova či fráze křížkem (#) neboli tzv. hashtagem. Pokud určitý hashtag použijeme v rámci svého tweetu, pak budeme patrně přiřazeni k určité skupině.

V průběhu roku 2013, když došlo k uzavření amerických federálních úřadů, se na Twitteru stal převládajícím hashtagem #DearCongress. Podle Axela Brunse a Jeana Burgesse (2011) implementace hashtagů do tweetů odkazuje na tzv. ad hoc veřejné skupiny neboli dočasné komunity se společnými zájmy. Jednotlivci se mohou k této skupině připojit, pobývat v ní nebo ji naopak opustit.

Dvojice vědeckých pracovníků Elizabeth A. Montemurro a David Kamerer se zaměřila na vznik, vývoj a společenský dopad ad hoc veřejné skupiny shromážděné kolem hashtagu #DearCongress. Ve svém článku nazvaném #DearCongress: A public letter publikovaném 7. března 2016 v odborném časopise First Monday podávají analýzu diskurzu této ad hoc skupiny prostřednictvím tzv. slovních mraků a programu pro numerické zkoumání emocí v textu Word Count (LIWC). Výzkumnou tradicí, pod kterou bychom mohli tyto autory i analyzovaný článek přiřadit, je technologický determinismus, neboť autoři se domnívají, že Twitter a jeho konstrukční nastavení má vliv na politickou komunikaci, potažmo demokracii a kulturu obecně.

Elisabeth A. Montemurro působí jako specialistka na komunikační strategii ve společnosti Tribune Publishing. Vystudovala magisterské studium oboru Komunikace v digitálních médiích a storytelling na Loyola University Chicago, kde nyní působí jako odborná asistentka. Její aktuální výzkumy se týkají zejména používání twitterových hashtagů v politické komunikaci a etických otázek kolem Big dat.

David Kamerer je profesorem na Katedře komunikačních studiích na Loyola University Chicago, kde učí sociální média, public relations a digitální komunikaci. Má doktorát z telekomunikace a bohaté pracovní zkušenosti v marketingu, public relations či korporátní komunikaci. Ve svých výzkumech se zaměřuje především na komercionalizaci a korupci v digitálních a sociálních médiích, měření úspěšnosti kampaní, mediální gramotnost a na sociální dopad nových komunikačních médií.

Zmínění autoři k analýze diskurzu ad hoc skupiny kolem #DearCongress využili pro ukládání dat z Twitteru program Twitter Archiving Google Spreadsheet – T.A.G.S, kde jako kritérium, podle něhož měla být data sbírána, zadali hashtag #DearCongress. Za časové rozmezí od 1. do 16. října 2013 bylo takto shromážděno celkem 56 015 tweetů, které byly umístěny do celkem čtyř databází. Tweety byly tříděny podle časového hlediska a k vizualizaci jejich diskurzu byl použit program Wordle.net, který umožňuje vytvářet tzv. slovní mraky. Ty se skládají ze slov, z nichž jsou tweety tvořeny (obrázky a samotný hashtag #DearCongress do rozsahu analýzy nebyly zařazeny). Velikost jednotlivých slov ve slovním mraku se odráží podle frekvence svého výskytu v textu. Nicméně slovní mrak sám o sobě nedokáže postihnout psychické procesy, které se k jazyku pojí. Proto autoři ve svém výzkumu využili také program pro lingvistickou analýzu Word Count (LIWC), jehož prostřednictvím byli schopni analyzovat emoční frekvenci v textu, tzn. po implementaci datových souborů do programu byla jednotlivá slova zařazována k určité emoční kategorii (např. úzkost, hněv, smutek apod.).

Výsledky této analýzy rozdělili autoři článku do třech částí, v nichž prezentují výsledky z tří vybraných dnů vládní odstávky. Tyto dny jsou doprovázeny komentáři k událostem, jak je vylíčila tisková agentura Associated Press (AP).

První z analyzovaných dnů je 1. říjen 2013, kdy kvůli nechválení státního rozpočtu došlo k uzavření federálních úřadů. Tento den se na Twitteru stala nejdominantnějším výrazem zkratka „RT“, což je v podstatě označení a technický konstrukt pro retweet. Slovní mrak z tohoto dne vypadal následovně:

Soubor shromážděných dat z 1. října 2013 činil 189 296 slov. Z nich analýza LIWC vyhodnotila jako klíčová emotivní slova hněv, smutek a úzkost s následující frekvencí:

Druhým rozebíraným dnem byl 8. říjen 2013. Prezident Obama svolal tento den tiskovou konferenci, kde okomentoval uzavření federálních úřadů a informoval o dalších rozpočtových jednáních s vládou. Používání zkratky „RT“ začalo od tohoto dne výrazně poklesávat. To znamenalo pokles retweetů a naopak rozšíření originálních tweetů, v nichž se začaly rozšiřovat fotografie konkrétních osob. Rovněž se zvýšilo používání konkrétních jmen. Změnu v dikci potvrdily i výsledky aplikace LIWC: došlo k výraznému navýšení signifikantů úzkosti. 

Posledním analyzovaným dnem byl 16. říjen 2013, který byl také zároveň posledním dnem vládní odstávky. Poté, co 15. října republikáni nepodpořili ve sněmovně návrh rozpočtového zákona, zveřejnili senátoři Harry Raid a Mitch McConnell plán, jak zprovoznit vládu až do 15. ledna a jak prodloužit limit amerického dluhu až do 7. února 2014. Používání zkratky „RT“ opět kleslo, zatímco používání emotivních slov se zvýšilo. Převládajícími slovy se staly: going (průběh), disgrace (ostuda), deadline (termín), proved (prokázaný), serve (sloužit), failed (nezdařený). Aplikace LIWC ohodnotila tyto výrazy vysokým kvocientem negativních emocí a celková analýza všech shromážděných slov se vrátila k hodnotám podobajícím se výsledkům z prvního dne.

Výsledky analýzy ukazují, že technické konstrukční omezení Twitteru by mělo dopad na celkovou podobu diskuze na něm se odehrávající. Převaha zkratky „RT“ v diskurzu ad hoc skupiny kolem #DearCongress vyjadřuje vzájemné propojování členů této skupiny. Zkratka umožňuje rozpoznat, jaký text považuje ad hoc skupina za nejvýstižnější a jakého uživatele tak staví do role autority. Čím více členů se kolem #DearCongress shromáždí, tím více se skupina chová jako komunita, která se mění v závislosti na konverzaci kolem tohoto hashtagu. Změna emočních kvocientů ilustruje spíše vzpouru než klidný stav. Numerické změny zaznamenávající pohyb emočních slov ukazují, že tato skupina se tvoří a identifikuje prostřednictvím jazyka.

Twitter, jakožto poskytovatel mikroblogu a veřejného fóra, má vliv na politickou komunikaci. Možnost umístění politického komentáře na sociálních sítích pomáhá jedincům zlepšit zkušenost s demokracií či spravedlností a rozvíjí kritickou kulturu společenství.

V České republice by nejspíš nebylo možné rozvinout na Twitteru takovou politickou diskuzi, jako tomu bylo v USA. Přestože témat do pléna tohoto veřejného fóra by se i v českém politickém kontextu našel dostatek, Twitter zde nemá tak silnou pozici jako v Americe. Příspěvky na něm nejsou tolik organizované a většinou „žijí svým vlastním životem“. Vytváření komunit se v České republice víc daří na Facebooku. Dokladem toho může být třeba nedávná kauza Čapí hnízdo, která byla na Facebooku daleko více komentována než na Twitteru. Objevil se sice hashtag #capihnizdo, ale zatím se pod ním nevytvořila silná komunita. Ovšem potenciál by na to tato kauza skutečně měla...

Zdroje:

#DearCongress: A public letter by Elisabeth Montemurro and David Kamerer. In: First Monday, Volume 21, Number 3 - 7 March 2016. [cit. 2016-4-5]. Dostupné z: http://firstmonday.org/ojs/index.php/fm/article/view/5498/5217#author.

VladaFoltan. #Babiš #capihnizdo. In: Twitter [online]. 3 April 2016 [cit. 2016-04-4]. Dostupné z: https://twitter.com/search?q=capihnizdo&src=typd.