Grindr: příležitostný sex jako vymoženost online interakce

Grindr: příležitostný sex jako vymoženost online interakce

Mobilní aplikace využívající reálnou lokaci uživatele slaví v posledních letech úspěchy. Vývojáři Foursquaru, Dodgeballu nebo ostatně i samotného Facebooku si uvědomili zásadní fakt, že lidi baví možnost propojovat se s lidmi, kteří jsou v daném čase v reálné blízkosti, a prostřednictvím online prostředí potenciálně iniciovat skutečná společenská setkání.

Zřejmě jen málokoho překvapí, že největší zájem nakonec vzbudily úžeji zaměřené lokační aplikace, které na sebe nenechaly dlouho čekat; randění s neznámým člověkem snad nikdy nebylo jednodušší.  Velkým překvapením není ani to, že první vlaštovkou, která vyšlapala cestu „heterosexuálnímu“ Tinderu, byla gay aplikace Grindr.

Grindr po přihlášení - mozaika lidí v nejbližším okolí

Nový druh seznamky umožnil propojení lidí, kteří se v daném čase vyskytují v co nejbližším okruhu (kilo)metrů. Po kliknutí na profilovou fotku zvoleného objektu zájmu se otevře chat i doslova krátká cesta k okamžitému rande.

Dosavadní studie se soustřeďovaly na to, k jakým účelům je Grindr nejčastěji využíván. Podle Blackwella (2014) i Race (2015) slouží především ke zprostředkování příležitostného sexu. Brubakerův (2014) výzkum ukázal, že Grindr využívají i lidé s jinými cíli než pouze sexuálními, brzy se ale aplikace opět zbavují.
Christian Licoppe, Carole Anne Rivière a Julien Morel šli ve své kvalitativní studii Grindr casual hook-ups as interactional achievements publikované v září 2015 v časopise New Media & Society hlouběji. Věnují se specifickým praktikám, které uživatelé Grindru během interakce prostřednictvím této aplikace používají. Upozorňují na novinky, které Grindr vnesl do „lovu“ sexuálního partnera naslepo. Ten sice byl nezanedbatelnou součástí namlouvání v gay komunitě i dříve – s Grindrem se ale pravidla poněkud změnila. 

Především aplikace umožnila dvě věci: „kolonizovat“ vybraná veřejná místa ve velkoměstech a zároveň dát setkání tváří v tvář intimnější podobu vzhledem k nové možnosti sejít se s cizincem poprvé přímo u něj nebo u sebe doma.

Náhled chatu a možnosti, které nabízí mimo jiné poslat svou přesnou lokaci

Autoři studie se snaží definovat specifické interakční postupy během seznamování uživatelů Grindru, kteří stojí z podstaty aplikace před dříve neexistujícím dilematem. Na rozdíl od tradičních forem seznamování v „reálném“ prostředí, kde stačila mimika a gesta, jsou totiž uživatelé aplikace nuceni jako první krok k úspěchu využít online sebeprezentaci a konverzaci přes chat. 

Výzkumníci ukazují, jakou „lingvistickou ideologii“ si uživatelé Grindru pro využívání sociální sítě vybudovali a jaký jazykový diskurs a normativní výrazový repertoár se stal v této aplikaci žádaným způsobem konverzace. Tvrdí, že specifická pravidla komunikace si uživatelé Grindru vyvinuli, protože jsou si vědomi, že už pouhý běžný rozhovor obecně zakládá určitý intimně společenský vztah a příležitost k čistě sexuálnímu setkání s neznámým člověkem spíš maří.

Hlavně stručně a neosobně

Výzkum probíhal formou polostrukturovaných interview s 23 muži (respondenti se přihlásili na inzerát v gay magazínu). Každý rozhovor trval dvě hodiny a věnoval se otázkám způsobu užívání Grindru, druhů interakčních praktik a konkrétních situací. Uživatelé během interview také aplikaci mohli zapnout a názorně svůj popis ilustrovat na příkladech. Čtyři respondenti svolili také k hlubší formě získávání dat prostřednictvím 1-2týdenního nahrávání aktivity svého mobilu.

Rozhovory s participanty odhalily, že konverzace na chatu aplikace jsou zpravidla velmi krátké. 

„Když se chci s někým bavit, rozhodně nepotřebuju jít na Grindr. Je to na rychlovky (…) Když tě jednou vnímám jako sexuální kořist, ani na sekundu si tě nemůžu představit jako kamaráda. Tak to je,“ popsal jeden z účastníků výzkumu.

Instantní konverzace nečekající na odpovědi

Seznamovací fráze na chatu jsou stereotypní a v podstatě se podle autorů studie střídají následující: Jak to jde? / Kde teď jsi? / Co podnikneme? / Kde bydlíš?

Méně častěji pak: Co děláš?

Autoři i menší výskyt této otázky vysvětlují tím, že už ta může vést k nežádoucí intimní odpovědi a vynucenému delšímu rozhovoru a osobnímu zainteresování, kterému se ve skutečnosti úzkostně vyhýbají.

Uživatelé Grindru podle získaných dat také „urychlují“ konverzaci posíláním fotek (např. fotka v posteli) a mapy s určením své přesné lokace – obojí se zobrazuje graficky přímo ve vlákně chatu. Obvykle si stručně a záhy po pozdravení ujasňují, o co mají zájem a jak (dominance atd.).

„Opravdu jde téměř pokaždé o totéž. Mám předuložené věty, které jen kopíruji a odesílám všem. Lepší než trávit opakovaně čas psaním toho samého,“ popsal jeden z respondentů.

Výzkumníci odhalili systematický princip ve vzájemnosti sdílení stejných informací, který označují za zautomatizovaný postup k nalezení shod komunikující dvojice. Například ve chvíli, kdy se jeden zeptá druhého na to, kde právě je, nečeká na odpověď a hned pošle mapu se svou adresou, druhý v ideálním případě udělá totéž; stejně tak to platí s fotkami nebo výměnou informací o tom, co se dotyčným při sexu líbí. Každá další shoda během konverzace zvyšuje pravděpodobnost úspěchu.

Kdy mizí naděje na osobní schůzku

Naopak v případech, kdy dojde k neshodě a vybočení z typického rámce konverzace, se rozhovor podle zjištění autorů studie komplikuje. Z dat vyvozují, že reakcí na „vykolejení“ je nejdřív snaha o navrácení zpět do klasického schématu. Pokud se to nedaří a partner pokračuje v jakkoliv osobní rovině, můžou přijít i intimnější, neautomatizované odpovědi. Nicméně ve chvíli, kdy k posunu do běžného osobního dialogu dojde, se značnou pravděpodobností mizí naděje na osobní schůzku.

Za příčinu vzniku specifické „lingvistické ideologie“ uživatelů Grindru výzkumníci považují sociálně-materiální podobu aplikace samotné. Ta podle nich vytváří paradox, když svou lokační funkcí slouží k okamžitému odosobněnému jednorázovému sexu, ale na druhé straně nutí uživatele k osobní formě komunikace prostřednictvím klasického seznamkového chatu.

Ačkoliv data o počtu uživatelů Grindru v České republice chybí, je více než jisté, že tu jsou. Ostatně, veřejnost se o aplikaci mohla v češtině dozvědět už v roce 2011.[1] Studie tudíž může inspirovat i české vědce. Zda a jaké konverzační vzorce si pro chat vytvořili čeští gayové a bisexuálové či jestli nejsou v online dialogu otevřenější je zatím neprobádané.

Autoři studie:

Christian Licoppe – profesor sociologie na Fakultě sociálních věd na Telecom ParisTech v Paříži. Zabývá se studiem mobilní geolokace a komunikace a s tím spojenými pohybovými i sociálními vzorci uživatelů chytrých telefonů. V nejnovějších pracích se věnuje mobilní komunikaci v přirozených situacích.

Carole Anne Rivière – doktorka sociologie a magistra psychologie, pracuje jako výzkumnice v centru Orange Labs. Věnuje se analýze sociálních sítí ve Francii a Asii a digitální společenskosti.

Julien Morel – profesor sociologie na Telecom ParisTech v Paříži. Studuje přirozenou organizaci setkání tváří v tvář a mediovaných setkání (prostřednictvím mobilů, videohovorů, location-aware komunit atd.)

Původní studie: 

Liccope, Ch., Rivière, A. C., & Morel, J. (2015). Grindr casual hook-ups as interactional achievements. New Media & Society, p. 1-19. doi: 10.1177/1461444815589702. Dostupné z: http://nms.sagepub.com.ezproxy.is.cuni.cz/content/early/2015/09/09/1461444815589702.full.pdf+html 

---

[1] Například: http://byznys.lidovky.cz/na-mobil-jde-nahrat-uz-i-vyhledavac-gayu-fcc-/media.aspx?c=A110812_120441_ln-media_mev