INTERNET V ROCE 2016

Digitalizace komunikace nové éry lidské společnosti má svá pozitiva i negativa, koneckonců jako obdobné zásadní průlomové kroky v historii; s příchodem páry také nebyli všichni hned spokojení. Podobně vnímám internet, který se za posledních téměř dvacet let rozšířil mezi neuvěřitelné množství uživatelů (jistě jej nepoužívají chudé či ukryté kmeny v polozapomenutých koutech zeměkoule, ale jinak opravdu téměř každý). Někoho asi překvapí, že internet dokonce využívají lidé na cestě do Evropy, kde chtějí začít nový život…po pravdě, kdybych sama někam směřovala s celým svým životem zabaleným v jednom batůžku, určitě bych měla telefon s datovým tarifem sebou. Přece to co dnes opravdu hýbe světem je sdílení informací.

Snad můžu mluvit o štěstí a říci, byla jsem u toho. S velkou nadsázkou řečeno. Ale, vzpomínám si na relativně velkou krabici na pracovním stole (právě před těmi téměř dvaceti lety), jak se s typickým zvukem, který se dnes už tak málo slyší, připojuje kamsi na internet a já jsem si chtěla vyhledat program kina. Jaké bylo mé zděšení, když jsem zjistila, že informace na INTERNETU nejsou ověřené a tedy stoprocentně pravdivé! Do kina jsem dorazila, ale promítal se úplně jiný film, s jiným časem začátku…pochopitelně! Tahle krátká lekce mi stačila k tomu, abych svou důvěru v internet utlumila na minimum. Ještě dlouhou dobu na to jsem využívala telefonní číslo 145, kde jsem si s chutí vyslechla (třeba i třikrát dokola) program kin v celé Praze…

Ovšem centrální mozek lidstva tlačí digitální monstrum před sebou s neuvěřitelným nasazením a silou a to, co se odehrálo během mého podřimování a zpochybňování důvěryhodnosti digitálně sdílených obsahů, je nevídaný obrat. Pierre Lévy tento úkaz velmi trefně popisuje ve své publikaci Collective Intelligence: Mankind's Emerging World in Cyberspace „V dnešní době je úspěšnost jednotlivce, firmy i země závislá na schopnosti řídit znalosti a vědomosti. Čím více jsme schopni vytvářet inteligentní komunity, jako subjekty vnímavé, s otevřenou myslí, schopné vlastní iniciativy, představivosti a okamžité reakce, tím více si pojistíme svůj úspěch ve vysoce konkurenčním prostředí.“ (Lévy, 1999)

Naprosto běžnou součástí fungování firem či organizací je zasíťování lidských zdrojů – díky propojení do „innovation networks“ (Lévy, 1999) či „hubs“, jak se dnes také s oblibou používá, se zesiluje pozice daného celku. Znalost a informace jsou klíčovým kapitálem a cílem je využít plně potenciálu každého jednoho pracovníka. Jednou stránkou úspěšnosti firem je vývoj a prodej výrobků – druhou stránkou je komunikace, nabídka. K tomu dnes ve velkém poskytuje prostor internet. Zde funguje jednoduchá matematika – čím více času lidé na internetu stráví, tím více zadavatelů reklamy do prostoru vstoupí – již nestačí promlouvat na spotřebitele prostřednictvím televize či rádia; internet dnes je plnohodnotnou součástí konzumního řetězce. Díky internetu mohou k uživatelům marketéři promlouvat velmi subjektivně (např. Google AdWords – reklama se zobrazuje dle vyhledávání témat uživatele). A o to rychleji reagovat na aktuální potřeby. V hlavní roli je pak video. Celebritami se stávají YouTubeři, kteří vytváří různé obsahy, které v krátkém čase shlédne poměrně vysoký počet uživatelů. Aktuálně s konkurenční video aplikací přichází Facebook, jmenuje se Livestream.

Podle Lévyho teorie o současnosti žijeme ve věku Znalosti, kde existence ekonomických sítí a územní síla závisí na schopnosti lidstva rychle si osvojovat znalosti a rozvíjet kolektivní představivost. „Hlavní výhodou každého je pak vytvoření si kvalitního prostřední (knowledge space), ve kterém budeme schopni s informacemi pracovat, díky nim rozvíjet své schopnosti a kolektivně je využívat.“ (Lévy, 1999)

Co nabízí internet dnes? Je až nevídané, kolik důvěry ve virtuální svět vkládáme. Podle pravidla, že zkušenosti jsou nepřenosné, mohu hrdě prohlásit, že internetu dnes plně důvěřuji. Proč tak silné prohlášení? Internetu svěřuji hodně osobního: již pár let své peníze. Do banky jdu na návštěvu (doslova) už jen tak jednou za rok a spíš se jedná o společenské klábosení, než o vyřizování důležitých finančních transakcí. Internetové bankovnictví: bankovní operace mohou proběhnout klidně uprostřed noci, bez front, bez složitého vysvětlování u přepážky, během pár minut a s pocitem absolutního zabezpečení (no dobře, ale peněženku mi na ulici můžou ukrást také, a mohla bych tam mít shodou náhod životní úspory). Neuvěřitelný zážitek mě potkal opravdu před pár dny, kdy jsem podala přehled coby OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná) do zdravotní pojišťovny – každoroční zdlouhavé procedury k vyjádření sounáležitosti se státním systémem potvrzené papírem a úředníkem. Fronty, opravy, kyselé tváře předřených sloužících státní správě. Letos jsem byla se zdravotní pojišťovnou vyřízená za tři minuty, doslova, stačilo si v neděli otevřít notebook a podat přehled elektronicky, a to včetně uhrazení doplatku! To mě skutečně překvapilo. A dokonce v Lotyšsku jsou na tom ještě dále – zde se může podávat i daňové přiznání touto formou, v podobné časové dotaci. Tedy pokud bude Česko natolik progresivním státem, který výhody internetu a kolektivní inteligence vytěží v plné šíři, snad se opravdu můžeme těšit na lepší zítřky.

Zdroje:

Computerhistory.org

Pierre Lévy: Collective Intelligence

Finance.idnes.cz

en.wikipedia.org/wiki/Pierre_Levy