Článek
„A good day to see a bobcat“: Elementary students´ online
journal entries during a structured observation visit to a wildlife
center přináší závěry analýzy záznamů v elektronických
denících, které zapsali žáci základní školy během svých
návštěv v přírodním centru Tallahasse Museum, kde měli možnost
pozorovat divoká zvířata v téměř přirozeném prostředí. Tyto
exkurze byly součástí projektu Habitat Tracker, který má za cíl
přiblížit žákům vědeckou práci. Na výzkumu a zprávě z něj
se podílelo několik výzkumných pracovníků.
Michelle
M. Kazmer, PhD. působí jako profesorka na School of Information v
rámci Státní univerzity na Floridě. Její výzkum se zaměřuje
na procesy distribuovaných vědomostí, zejména na vytváření a
sdílení vědomostí mezi staršími lidmi. Na tomto
multidisciplinárním tématu spolupracuje s mnoha dalšími lidmi a
upřednostňuje práci se studenty. Publikuje často v odborných
periodikách.
Nicole
D. Alemanne je přednášející na Graduate School of Library and
Information Studies na Universitě na Rhode Island. Ve svém výzkumu
se zaměřuje na pochopení sociálních procesů společného
vytváření vědomostí, využití informačních a komunikačních
technologií k podpoře těchto ptocesů a vytváření odpovídající
sociální teorie. Dlouhodobým cílem, který sleduje, je přispět
k vyššímu pochopení významu vytváření společně získávaných
vědomostí a možnosti podpořit spoluvytváření digitálního
vědění.
Anne
Mendenhall je absolventkou Státní univerzity na Floridě, je také
členkou rady Nevadské virtuální akademie (veřejné online
školy). Mezi její zájmy se řadí zejména distanční online
vzdělávání a e-learning a technologie a edukačvní strategie s
nimi spojené.
Paul
F. Marty je profesorem na School of Information na Státní
univerzitě na Floridě. Jeho výzkum a výuka se zaměřují mimo
jiné na informace a společnost, na vývoj sociotechnických
systémů, digitální konvergenci a zapojování uživatelů do
spoluvytváření distribuovaného digitálního vědění.
Sherry
A. Southerland působí na pedagogické fakultě Státní univerzity
na Floridě. Ve svém výzkumu se zabývá zejména na studenty
orientovaným způsobem výuky přírodních věd. Publikuje v mnoha
odborných periodikách, jako například Journal of Research in
Science Teaching, Science nebo Science Education.
Victor
Sampson je docentem na pedagogické fakultě Texaské univerzity v
Austinu. Jeho výzkum je zaměřen na výuku a studium přírodních
věd.
Ian
Douglas je výkonným ředitelem Institutu pro výuku přírodních
věd na Arizonské státní univerzitě. Těžištěm jeho výzkumů
je technologický design, vzdělávací organizace a management
vědění.
Amanda
Clark je vysokoškolskou asistentkou na Chipola College. Její výzkum
se soustředí na přírodní vědy se zaměřením na vzdělávání,
na výuku přírodních věd a jejich praktika na základních
školách.
Jennifer
Schellinger je postgraduální studentkou na Státní univerzitě
Florida. Zabývá se vývojem vzdělávacích programů, které
zvyšují státní a národní přírodovědecké standardy.
V
projektu Habitat Tracker, který byl určen pro čtvrtý a pátý
ročník základní školy, a který má především vést žáky k
větší vlastní aktivitě při přírodovědných praktikách,
potažmo k zlepšení vědeckých dovedností, bylo využito několika
moderních technologií. Jednalo se o aplikaci pro iPad, v níž
studenti zaznamenávali svá pozorování a zkušenosti, a webová
stránka projektu, kde měli k dispozici informace divokých
zvířatech v přírodním centru a mohli zde prohlížet i upravovat
deníkové zápisy, diskutovat s ostatními studenty a spoluvytvářet
databázi pozorování.
Exkurze
probíhaly v období podzim 2011 až podzim 2012. Jednotlivé fáze
se poněkud odlišovaly, zejména pokud jde o rozsah vedení ze
strany výzkumníků (větší vedení v první fázi versus spíše
kontrola průběhu ve druhé fázi) a podmínky zaznamenávání
deníkových vstupů (jeden zápis u výběhu s rysy v první fázi
versus více zápisů u různých výběhů ve druhé fázi).
Výzkumný
tým si pro zamýšlenou kvalitativní analýzu stanovil tři
výzkumné otázky.
1:
Jakými způsoby vykazují deníkové záznamy studentů znaky
vědeckých zápisků?
2:
Jak často a jakým způsobem se studenti při použití deníků
věnují vědeckým postupům jako je kladení otázek nebo
vyvozování závěrů založených na datech?
3:
Jak ovlivní začlenění více míst pro zadání deníkového
vstupu během exkurze titulky a zápisy samotné?
Ke
zkoumání celkem 929 deníkových zápisů bylo použito induktivní
tematické analýzy. Tři kodéři vytvořili celkem 20 kódů
popisujících titulky a 20 kódů popisujících obsah deníkového
záznamu pro první fázi projektu, které po diskusi s ostatními
mírně upravili, aby lépe pokryli pole výzkumu. Pro druhou fázi
probíhalo kódování samostatně a použito bylo celkem 17 kódů .
První
výzkumnou otázku zodpověděli autoři pomocí vyhodnocení
jednotlivých zápisů a kvantitativního výskytu určitých kódů
následovně. Za znaky žánru přírodovědecký deník považovali
v případě titulků zejména volbu vhodného identifikovatelného
nadpisu (např. „Rys“), případně popis činnosti studentů
(„Pozorování rysa“) či činnosti pozorovaných zvířat
(„Pochodující rys“). V případě obsahu zápisu nenalezli
tolik explicitních znaků žánru, ale několik kódů popisovalo
souvislost s vědeckými zápisky: Publikum (student si je vědom
toho, že práce je určena ke čtení), Jméno studenta (svou práci
student podepíše), Pozorování a Pozorování – minulý čas
(formulace zápisu svědčí o proběhlém pozorování, tedy vědecké
práci). Ve druhé fázi se objevil nový typ titulků, které
naznačovaly obsah zápisu (např. „Otázky“, „Naše otázka“).
Zjevný byl ve Fázi 2 také vliv konkrétních vyučujících na
podobu zápisů, zejména titulků.
Při
zodpovídání druhé výzkumné otázky se autoři výzkumu zaměřili
na kódy záznamů, které byly spojeny s pozorováním, vyvozováním
závěrů, argumentací, názory, vyjádřením vědomostí, a u
titulků na kódy implikující pozorování či vyjádření názoru.
Z analýzy vyplynulo, že studenti prováděli pozorování a
zapisovali je do deníků (kód Pozorování se vyskytl 521 krát,
Pozorování – minulý čas 309 krát). Formou zápisu byly
většinou jednoduché věty inspirované pracovními listy, které
studenti používali při výuce či při exkurzi, studenti však
také používali vlastní výrazy. Při vyvozování závěrů
studenti použili pozorované konkrétní zvíře a jeho
vlastnosti/aktivity k vytvoření závěrů o celém daném
živočišném druhu, což bylo považováno za pokus o vědecké
zobecňování. Dále se objevily záznamy, v nichž studenti popsali
konkrétní chování zvířat a následně se pokusili jej vysvětlit
a nebo předvídat další jednání. Studenti také ze svých
pozorování vyvozovali výzkumné otázky, někdy zcela bez
souvislostí, ale někdy bylo patrné provázání s tím, co
pozorovali („Jak se dostanou ze stromů?“), jiné zápisky
nabídly také několik možností odpovědi. Tato část nadnesla
možnou potřebu vedení studentů k používání vhodných
vědeckých obratů v dalších verzích použité aplikace.
Třetí
výzkumná otázka byla zodpovězena takto. V druhé fázi vznikalo
nejvíce záznamů do deníků u výběhů s aktivními zvířaty
(zejména vydry – 43 procent zápisů – a panteři – 16 procent
zápisů). Přestože tedy více výběhů podnítilo více zápisů,
obsah těchto vstupů většinou nebyl zaměřen na vědecké procesy
jako pozorování, vyvozování závěrů či kladení otázek.
Hlavní
závěry, které autoři vyslovují, jsou následující. Pokud jsou
studenti vhodně vedeni, mohou používat vedení vědeckých zápisků
k procvičování a předvedení vědeckých procesů jako je kladení
otázek a vyvozování závěrů z pozorování. Pozorování
zábavných jevů může vést k větší angažovanosti studentů a
delším zápiskům, které mohou být cestou k pochopení procesů,
jimiž studenti procházejí při uchopování přírodních věd.
Pozitivní přístup studentů k přírodním vědám může podpořit
zapojení nadšených a nových odborníků (např. zaměstnanců
muzea).
Jedním
z hlavních výstupů analýzy je přiblížení procesů, kterými
žáci tvoří otázky a vyvozují závěry ze svých pozorování.
Otevřel se prostor také pro další výzkum, který by pomohl
prozkoumat, jakým způsobem žáci začleňují závěry získané
pozorováním zvířat do svých vědomostních struktur.
Dle
mého názoru by bylo zajímavé zrealizovat podobný projekt a
výzkum v prostředí českých základních škol. Samozřejmě i
zde dochází k postupnému zapojování nových médií a technologií
nikoli jako pouhých zdrojů zábavy, ale jako prostředků poznávání
a učení. Obzvláště zajímavá v případě zaznamenávání
přírodovědných pozorování mi připadá skutečnost, že
technologie zde neodděluje její uživatele od přírodního
prostředí, ale naopak vybízí k jeho pozorování a objevování.
Tento způsob využití by mohl rozptýlit obavy některých zejména
starších pedagogů z neblahého vlivu nových médií a
technologií na žáky, a těžit by z něj mohli všichni
zúčastnění.
KAZMER,
Michelle M., Nicole D. ALEMANNE, Anne MENDENHALL, Paul F. MARTY,
Sherry A. SOUTHERLAND, Victor SAMPSON, Amanda CLARK a Jennifer
SCHELLINGER. "A good day to see a bobcat": Elementary
students´online journal entries during a structured observation
visit to a wildlife center. First
Monday [online]. 2016, 21(4)
[cit. 2016-04-13]. Dostupné z:
http://firstmonday.org/ojs/index.php/fm/article/view/6152/5353
Tallahassee
Museum [online].
[cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://tallahasseemuseum.org/
No comments:
Post a Comment