Analýza deníkových záznamů o pozorování zvěře

Článek „A good day to see a bobcat“: Elementary students´ online journal entries during a structured observation visit to a wildlife center přináší závěry analýzy záznamů v elektronických denících, které zapsali žáci základní školy během svých návštěv v přírodním centru Tallahasse Museum, kde měli možnost pozorovat divoká zvířata v téměř přirozeném prostředí. Tyto exkurze byly součástí projektu Habitat Tracker, který má za cíl přiblížit žákům vědeckou práci. Na výzkumu a zprávě z něj se podílelo několik výzkumných pracovníků.

Michelle M. Kazmer, PhD. působí jako profesorka na School of Information v rámci Státní univerzity na Floridě. Její výzkum se zaměřuje na procesy distribuovaných vědomostí, zejména na vytváření a sdílení vědomostí mezi staršími lidmi. Na tomto multidisciplinárním tématu spolupracuje s mnoha dalšími lidmi a upřednostňuje práci se studenty. Publikuje často v odborných periodikách.

Nicole D. Alemanne je přednášející na Graduate School of Library and Information Studies na Universitě na Rhode Island. Ve svém výzkumu se zaměřuje na pochopení sociálních procesů společného vytváření vědomostí, využití informačních a komunikačních technologií k podpoře těchto ptocesů a vytváření odpovídající sociální teorie. Dlouhodobým cílem, který sleduje, je přispět k vyššímu pochopení významu vytváření společně získávaných vědomostí a možnosti podpořit spoluvytváření digitálního vědění.

Anne Mendenhall je absolventkou Státní univerzity na Floridě, je také členkou rady Nevadské virtuální akademie (veřejné online školy). Mezi její zájmy se řadí zejména distanční online vzdělávání a e-learning a technologie a edukačvní strategie s nimi spojené.

Paul F. Marty je profesorem na School of Information na Státní univerzitě na Floridě. Jeho výzkum a výuka se zaměřují mimo jiné na informace a společnost, na vývoj sociotechnických systémů, digitální konvergenci a zapojování uživatelů do spoluvytváření distribuovaného digitálního vědění.

Sherry A. Southerland působí na pedagogické fakultě Státní univerzity na Floridě. Ve svém výzkumu se zabývá zejména na studenty orientovaným způsobem výuky přírodních věd. Publikuje v mnoha odborných periodikách, jako například Journal of Research in Science Teaching, Science nebo Science Education.

Victor Sampson je docentem na pedagogické fakultě Texaské univerzity v Austinu. Jeho výzkum je zaměřen na výuku a studium přírodních věd.

Ian Douglas je výkonným ředitelem Institutu pro výuku přírodních věd na Arizonské státní univerzitě. Těžištěm jeho výzkumů je technologický design, vzdělávací organizace a management vědění.

Amanda Clark je vysokoškolskou asistentkou na Chipola College. Její výzkum se soustředí na přírodní vědy se zaměřením na vzdělávání, na výuku přírodních věd a jejich praktika na základních školách.

Jennifer Schellinger je postgraduální studentkou na Státní univerzitě Florida. Zabývá se vývojem vzdělávacích programů, které zvyšují státní a národní přírodovědecké standardy.

V projektu Habitat Tracker, který byl určen pro čtvrtý a pátý ročník základní školy, a který má především vést žáky k větší vlastní aktivitě při přírodovědných praktikách, potažmo k zlepšení vědeckých dovedností, bylo využito několika moderních technologií. Jednalo se o aplikaci pro iPad, v níž studenti zaznamenávali svá pozorování a zkušenosti, a webová stránka projektu, kde měli k dispozici informace divokých zvířatech v přírodním centru a mohli zde prohlížet i upravovat deníkové zápisy, diskutovat s ostatními studenty a spoluvytvářet databázi pozorování.

Exkurze probíhaly v období podzim 2011 až podzim 2012. Jednotlivé fáze se poněkud odlišovaly, zejména pokud jde o rozsah vedení ze strany výzkumníků (větší vedení v první fázi versus spíše kontrola průběhu ve druhé fázi) a podmínky zaznamenávání deníkových vstupů (jeden zápis u výběhu s rysy v první fázi versus více zápisů u různých výběhů ve druhé fázi).

Výzkumný tým si pro zamýšlenou kvalitativní analýzu stanovil tři výzkumné otázky.

1: Jakými způsoby vykazují deníkové záznamy studentů znaky vědeckých zápisků?

2: Jak často a jakým způsobem se studenti při použití deníků věnují vědeckým postupům jako je kladení otázek nebo vyvozování závěrů založených na datech?

3: Jak ovlivní začlenění více míst pro zadání deníkového vstupu během exkurze titulky a zápisy samotné?

Ke zkoumání celkem 929 deníkových zápisů bylo použito induktivní tematické analýzy. Tři kodéři vytvořili celkem 20 kódů popisujících titulky a 20 kódů popisujících obsah deníkového záznamu pro první fázi projektu, které po diskusi s ostatními mírně upravili, aby lépe pokryli pole výzkumu. Pro druhou fázi probíhalo kódování samostatně a použito bylo celkem 17 kódů .

První výzkumnou otázku zodpověděli autoři pomocí vyhodnocení jednotlivých zápisů a kvantitativního výskytu určitých kódů následovně. Za znaky žánru přírodovědecký deník považovali v případě titulků zejména volbu vhodného identifikovatelného nadpisu (např. „Rys“), případně popis činnosti studentů („Pozorování rysa“) či činnosti pozorovaných zvířat („Pochodující rys“). V případě obsahu zápisu nenalezli tolik explicitních znaků žánru, ale několik kódů popisovalo souvislost s vědeckými zápisky: Publikum (student si je vědom toho, že práce je určena ke čtení), Jméno studenta (svou práci student podepíše), Pozorování a Pozorování – minulý čas (formulace zápisu svědčí o proběhlém pozorování, tedy vědecké práci). Ve druhé fázi se objevil nový typ titulků, které naznačovaly obsah zápisu (např. „Otázky“, „Naše otázka“). Zjevný byl ve Fázi 2 také vliv konkrétních vyučujících na podobu zápisů, zejména titulků.

Při zodpovídání druhé výzkumné otázky se autoři výzkumu zaměřili na kódy záznamů, které byly spojeny s pozorováním, vyvozováním závěrů, argumentací, názory, vyjádřením vědomostí, a u titulků na kódy implikující pozorování či vyjádření názoru. Z analýzy vyplynulo, že studenti prováděli pozorování a zapisovali je do deníků (kód Pozorování se vyskytl 521 krát, Pozorování – minulý čas 309 krát). Formou zápisu byly většinou jednoduché věty inspirované pracovními listy, které studenti používali při výuce či při exkurzi, studenti však také používali vlastní výrazy. Při vyvozování závěrů studenti použili pozorované konkrétní zvíře a jeho vlastnosti/aktivity k vytvoření závěrů o celém daném živočišném druhu, což bylo považováno za pokus o vědecké zobecňování. Dále se objevily záznamy, v nichž studenti popsali konkrétní chování zvířat a následně se pokusili jej vysvětlit a nebo předvídat další jednání. Studenti také ze svých pozorování vyvozovali výzkumné otázky, někdy zcela bez souvislostí, ale někdy bylo patrné provázání s tím, co pozorovali („Jak se dostanou ze stromů?“), jiné zápisky nabídly také několik možností odpovědi. Tato část nadnesla možnou potřebu vedení studentů k používání vhodných vědeckých obratů v dalších verzích použité aplikace.

Třetí výzkumná otázka byla zodpovězena takto. V druhé fázi vznikalo nejvíce záznamů do deníků u výběhů s aktivními zvířaty (zejména vydry – 43 procent zápisů – a panteři – 16 procent zápisů). Přestože tedy více výběhů podnítilo více zápisů, obsah těchto vstupů většinou nebyl zaměřen na vědecké procesy jako pozorování, vyvozování závěrů či kladení otázek.

Hlavní závěry, které autoři vyslovují, jsou následující. Pokud jsou studenti vhodně vedeni, mohou používat vedení vědeckých zápisků k procvičování a předvedení vědeckých procesů jako je kladení otázek a vyvozování závěrů z pozorování. Pozorování zábavných jevů může vést k větší angažovanosti studentů a delším zápiskům, které mohou být cestou k pochopení procesů, jimiž studenti procházejí při uchopování přírodních věd. Pozitivní přístup studentů k přírodním vědám může podpořit zapojení nadšených a nových odborníků (např. zaměstnanců muzea).

Jedním z hlavních výstupů analýzy je přiblížení procesů, kterými žáci tvoří otázky a vyvozují závěry ze svých pozorování. Otevřel se prostor také pro další výzkum, který by pomohl prozkoumat, jakým způsobem žáci začleňují závěry získané pozorováním zvířat do svých vědomostních struktur.

Dle mého názoru by bylo zajímavé zrealizovat podobný projekt a výzkum v prostředí českých základních škol. Samozřejmě i zde dochází k postupnému zapojování nových médií a technologií nikoli jako pouhých zdrojů zábavy, ale jako prostředků poznávání a učení. Obzvláště zajímavá v případě zaznamenávání přírodovědných pozorování mi připadá skutečnost, že technologie zde neodděluje její uživatele od přírodního prostředí, ale naopak vybízí k jeho pozorování a objevování. Tento způsob využití by mohl rozptýlit obavy některých zejména starších pedagogů z neblahého vlivu nových médií a technologií na žáky, a těžit by z něj mohli všichni zúčastnění.

KAZMER, Michelle M., Nicole D. ALEMANNE, Anne MENDENHALL, Paul F. MARTY, Sherry A. SOUTHERLAND, Victor SAMPSON, Amanda CLARK a Jennifer SCHELLINGER. "A good day to see a bobcat": Elementary students´online journal entries during a structured observation visit to a wildlife center. First Monday [online]. 2016, 21(4) [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://firstmonday.org/ojs/index.php/fm/article/view/6152/5353

Tallahassee Museum [online]. [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://tallahasseemuseum.org/