Nová média na výsluní. Zvoní těm tradičním umíráček?

Dávno už těm dobám, kdy informace byly vzácné, přístup k nim omezený a „mít je“ znamenalo mít i určité společenské postavení. Dnes je tomu přesně naopak – zprávy se jako lavina valí ze všech stran a bojují mezi sebou o naši pozornost. A neustálý technologický rozvoj jim hraje do karet. Jak asi budou média vypadat v blízkých letech? Nakolik je ovlivní pokrok a nároky moderního člověka? Pojďme nahlédnout do pomyslné věštecké koule a položit si základní otázku – převálcují nová média ta tradiční?

Budou se na nás z trafik ještě usmívat novinové titulky? Ačkoliv by se mohlo zdát, že jim při soutěži s internetovým zpravodajstvím dojde dech, lze očekávat, že zcela nezaniknou. Nelze popřít, že papírové noviny nedokážou držet krok s těmi internetovými, co se týče aktuálnosti, rychlosti a přístupnosti informací. Tuto bitvu nemohou vyhrát, ale mohou ji ve zdraví ustát, pokud čtenáři nabídnou to, co zpravodajské weby při vší té rychlosti vydávání nových a nových článků nestačí – orientaci v současném dění, hlubší pohled na události a jejich analýzu. A tak se zřejmě noviny v papírové podobě postupně soustředí především na výklad, nikoliv informační servis, čemuž bude odpovídat i jejich forma – delší články, komentáře odborníků, rozhovory. Periodicita jejich vydávání se zřejmě sníží z deníků na obdeníky či týdeníky a většina redakcí bude realizovat své zpravodajství také prostřednictvím webových stránek.

Zdroj: YouTube.com

Není úniku

Neznamená to však, že by již lidé každé ráno nečetli, co se kde událo nového, pravděpodobně však místo novin budou držet v rukou chytré kovové mobilní krabičky nebo sledovat monitory svých počítačů. Po večerech se nestanou hlavním centrem diskuzí o společenském a politickém dění kavárny či hospody, ale internetové diskuze, nabízející plášť anonymity pro každého. Online zprávy budou ve větší míře nežli dnes poskytovat svým čtenářům kromě textu i infografiku v podobě nejrůznější map, grafů či animací, které si díky své přehlednosti a interaktivnosti získají přízeň mnoha lidí. A i kdybyste se chtěli informačnímu přetlaku náhodou vyhnout, stejně se vám to nepodaří kvůli sociálním sítím, jako je Facebook a Twitter, které v budoucnosti budou schraňovat téměř každého uživatele internetu.

Zdroj: lomp.de

Nepružná televize

Podobně i večerní „rituální“ televizní zpravodajství pozbude na své důležitosti. Proč čekat celý den na videozáznamy různých událostí, když jich je a bude na internetu spoustu a jen čekají, až stiskneme tlačítko „play“? Televize si i přesto stále najde své diváky, zejména z toho důvodu, že bude představovat ucelený přehled událostí na jednom místě. Aby si však udržela svou sledovanost, bude muset nabídnout více než to – ať už zajímavé hosty ve studiu a rozhovory s nimi nebo exkluzivní záběry, které spárům internetu uniknou.

Zdroj: content.time.com

Bez poslechu ani ránu

Ze všech médií je nejvíce odolné technologickému pokroku rádio, jež se nemusí se tak bát, že by jej v dohledné době spolklo informační monstrum zvané internet. Zdařile balancuje na hranici mezi zábavou a zpravodajstvím, informace servíruje rychle a na stříbrném podnose. Zřejmě i v následujících letech bude rádio médiem, které využíváme především jako doplňkovou činnost – při řízení auta, žehlení prádla či při odpočívání a  bezduchém zírání před sebe. Posluchači nepřijdou o důležité a utříděné informace, i když je nebudou sami aktivně vyhledávat, což zajisté ocení.

Zdroj: 1mayamaria.wordpress.com

Když se čtenář stává autorem

To ale nejsou jediné triumfy, které nová média drží v ruce. Svým uživatelům nabízí totiž především lákavou možnost sami se podílet na sdíleném obsahu. Lidé sami mohou vytvářet příspěvky a sdílet je se svými přáteli či úplně cizími lidmi, přijímat zpětnou vazbu, reagovat na ni a tvořit dále a dále.Toho využívají nejen již zmíněné sociální sítě, jako je Facebook nebo Twitter, ale i nejrůznější blogy či servery pro vzájemné sdílení multimediálních souborů (YouTube, Flickr). A nejen to – na principu společné práce a editace příspěvků fungují i wiki systémy, z nichž je zaručeně nejznámější Wikipedia. A kdo by si dnes dokázal představit svět bez této vševědoucí otevřené internetové encyklopedie? 

Zdroj:edutechtoolbox.wordpress.com

Jak se v té záplavě informací vyznat?

Mohlo by se zdát, že nová média budou dusit všechna ostatní média, která označujeme jako tradiční, ale zcela zardousit se jim je zřejmě nepodaří. Přežití novin i televize závisí na jejich úspěšné adaptaci na měnící se svět, požadavky čtenářů a diváků a využití nedostatků internetu ve svůj prospěch, zejména co se týče jeho neohrabanosti proniknout pod povrch událostí a jevů. Pro člověka současné a budoucí doby totiž nebude důležité informace vlastnit, ale porozumět jim.