Příspěvky na sociální síti
Twitter se etablovaly do role někdy více, někdy méně spolehlivého zdroje
informací o událostech, které se v kterémkoli okamžiku dějí kdekoli na
světě. Twitter (stejně jako sociální síť Facebook) je typickým příkladem
platformy vytvořené na principu produsage, kdy obsah média tvoří sami jeho uživatelé.
Hromadné poskytování informací o aktuálním dění/vývoji událostí a jejich
okamžité šíření pomocí sdílení ostatními uživateli může vykazovat povahu
kolektivní inteligence ve smyslu poskytování a sdílení relevantních/důležitých/užitečných informaci
pro uživatele v dané chvíli a situaci. Může se to ovšem zvrhnout. Jako
tomu bylo při několika nedávných teroristických útocích. S čím dál větší
dostupností smartphonů a větším návykem jejich uživatelů používat sociální sítě
k okamžitému reportování všeho, co děje kolem, mají všichni uživatelé
okamžitě přehled o veškerém dění. Včetně pachatelů…
Když je šíření informací na škodu
Během bombového útoku na maraton
v Bostonu 15. dubna 2013 se Twitter stal pro bostonskou policii vhodným
nástrojem k tomu, aby během okamžiku jedním příspěvkem informovala masu
lidí o tom, co se právě děje – varovala před nebezpečím. Mobilní síť totiž byla
okamžitě po útocích deaktivována, policie se obávala, že mobilní signál mohl být prostředkem k odpálení dalších náloží právě pomocí mobilního telefonu.
Vedoucí oddělení komunikace s veřejností bostonské policie Cheryl Fiandaca
si pochvalovala rychlost, s jakou pomocí Twitteru zasáhli obrovské množství
uživatelů.[1] Během 5denního pátrání po
útočnících vydalo jejich oddělení téměř 150 zpráv, z nichž některé uváděly
na pravou míru dezinformace, které se objevovaly v médiích. Twitter také
zastal důležitou úlohu v šíření fotografií podezřelých pachatelů.
Zvrat ve twitterové komunikaci bostonské policie nastal 19. dubna ráno, kdy byly jednotky na stopě jednoho z útočníků, Džochara Carnajeva (jeho bratr Tamerlan byl o den dříve zastřelen policí poté, co s bratrem ukradli mercedes, kterým chtěli prchnout; Džochar byl tak na útěku sám). Bostonská policie vydala upozornění, že v oblasti Watertown probíhá policejní zásah, a vyzvala její obyvatele, aby zůstali doma a nevycházeli. „Probíhají domovní prohlídky,“ updatovala po chvíli a následující tweet zněl: „Upozornění pro média: Varování: Neohrožujte bezpečnost lidí ani celého zásahu online zveřejňováním taktických pozic a adres domů, které byly prohledány.“
Zvrat ve twitterové komunikaci bostonské policie nastal 19. dubna ráno, kdy byly jednotky na stopě jednoho z útočníků, Džochara Carnajeva (jeho bratr Tamerlan byl o den dříve zastřelen policí poté, co s bratrem ukradli mercedes, kterým chtěli prchnout; Džochar byl tak na útěku sám). Bostonská policie vydala upozornění, že v oblasti Watertown probíhá policejní zásah, a vyzvala její obyvatele, aby zůstali doma a nevycházeli. „Probíhají domovní prohlídky,“ updatovala po chvíli a následující tweet zněl: „Upozornění pro média: Varování: Neohrožujte bezpečnost lidí ani celého zásahu online zveřejňováním taktických pozic a adres domů, které byly prohledány.“
Jakkoli předtím Twitter žil nejaktuálnějšími informacemi o vývoji situace, když došlo k pátrání na konkrétních místech a lidé začali detaily a lokalizaci policejní akce reportovat na Twitter, musela policie přistoupit k žádosti o nesdílení informací. Na Twitteru se rozhostilo informační vakuum. Těsně před devátou hodinou večerní toho dne pak policie zveřejnila tweet, na který čekalo nejen celé město, ale s ním i celý svět, který pátrání po atentátnících sledoval: „Chycen. Hon je u konce. Pátrání je dokončeno. Teror skončil. A spravedlnost zvítězila. Podezřelý je ve vazbě.“ Tuto zprávu uživatelé Twitteru přesdíleli téměř 144.000krát.#MediaAlert: WARNING - Do Not Compromise Officer Safety/Tactics by Broadcasting Live Video of Officers While Approaching Search Locations— Boston Police Dept. (@bostonpolice) 19. dubna 2013
Stejnou prosbu o nešíření
informací vydala policie i při dalších událostech podobného charakteru, kdy po
teroristických útocích pátrala po pachatelích. V lednu 2015 po útocích na
redakci francouzského satirického týdeníku Charlie Hebdo a dalších útocích v Paříži byla
policie na stopě teroristům, kteří se zabarikádovali v tiskárně ve městě
Dammartin-en-Goële, asi 30 km severně od Paříže. V současném okamžiku
probíhal také zásah na košer obchod v Paříži, kde další terorista držel několik
rukojmích. Televize vysílaly oba zásahy v přímém přenosu, paralelně ve
dvou oknech, a lidé současně tweetovali, co se právě děje v konkrétních ulicích.
„Zločinci si mohou jednoduše zapnout televizi a zkontrolovat sociální sítě a v okamžiku vědí, na čem jsou,“ prohlásil po pařížských lednových útocích mluvčí francouzského ministerstva vnitra. [2] Francouzské úřady proto během honu na teroristy několikrát urgovaly jak veřejnost, tak média, aby se zdržely reportování z místa zásahů.
„Zločinci si mohou jednoduše zapnout televizi a zkontrolovat sociální sítě a v okamžiku vědí, na čem jsou,“ prohlásil po pařížských lednových útocích mluvčí francouzského ministerstva vnitra. [2] Francouzské úřady proto během honu na teroristy několikrát urgovaly jak veřejnost, tak média, aby se zdržely reportování z místa zásahů.
Kolektivní inteligence – úroveň aktivity: nula
Když o deset měsíců později,
v pátek 13. listopadu, zaútočili teroristé v Paříži znovu a při
několika útocích zabili na 130 lidí, situace na sociálních médiích se
opakovala. Stopy po jednom ze strůjců atentátu, Salahu Abdeslamovi, vedly do
Bruselu, kde se rozjela rozsáhlá protiteroristická akce. Ve dnech od
21. do 25. listopadu byl po vyhlášení nejvyššího stupně bezpečnostního rizika
život v belgickém hlavním městě totálně ochromen – zavřeny byly školy,
veřejné instituce, nejezdilo metro... Twitteru v těch dnech vévodil hashtag
#BrusselsLockdown, ke kterému uživatelé připojovali aktuální informace o tom,
co se děje v ulicích, kde policie zasahuje, doplněné o fotky i videa. 22. listopadu
proběhlo několik razií, o nichž uživatelé taktéž čile tweetovali. V půl desáté večer policie vyzvala média
a uživatele sociálních sítí, aby nereportovali o aktuálním dění v ulicích,
aby tak teroristy neustále updatovanými informacemi nedostávali do výhody.
Par sécurité, veuillez respecter le silence radio sur les médias sociaux concernant les opérations de police en cours à #Bruxelles. Merci— Police Fédérale (@PolFed_presse) 22. listopadu 2015
Uživatelé na to zareagovali tak, že začali postovat fotografie koček a koťátek. Brzy byl Twitter díky příspěvkům s hashtagovými variacemi #Bruselu plný těchto zvířat, vtipů, koláží.
They got him #BrusselsLockdown pic.twitter.com/qrKBKRh0Tc— Geert Van Bondt (@Geertvanbondt) 22. listopadu 2015
“@DaveSinardet: Belgian cats keep calm and carry on. #BrusselsLockdown pic.twitter.com/V0XKOURF5J” @isalara Genial!— marujatarre (@marujatarre) 23. listopadu 2015
BREAKING NEWS : Belgium Police using the new 200mph Hovercat during terrorist operations #BrusselsLockdown pic.twitter.com/MnIpiOZT3x— Jayce le Satirique (@jaycelight) 22. listopadu 2015
Druhý den policie tweetovala fotografii misky s krmením pro všechny kočky, které jí pomohly v její práci tím, že jejich „páníčkové“ mlčeli.
Bruselský příklad s koťátky je tak jakýmsi obráceným případem kolektivní inteligence. Uživatelé místo updatovaní a přidávání stále dalších a dalších aktuálních informací, což je jeden ze základních pilířů Twitteru, se hromadně a dobrovolně této aktivity vzdali ve prospěch bezpečnostních aktivit policejních složek. Respektive postování nejnovějších informací, fotek a videí z ulic Bruselu nahradili jinou činností na této síti- postovaním koťátek.Voor de katten die ons gisteren geholpen hebben... Alsjeblieft! #BrusselsLockdown pic.twitter.com/QlwY9EtzEZ— Federale Politie (@FedPol_pers) 23. listopadu 2015
No comments:
Post a Comment