„Ty tu musíš být nový“ - aneb jak charakterizovat „správného“ fanouška

Proniknout do tajů některých fanouškovských komunit je bez detailních znalostí tématu  téměř nemožné (minimálně ne bez toho aniž abyste si nevysloužili nelichotivý komentář jako například „You must be new here“, případně jinou poznámku, která vykáže nováčky do patřičných mezí). O fanouškovských komunitách a o tom, jakým způsobem se tvoří „správné“ jádro, kdo je a není „pravým“ členem fandomu napsala článek Sophie Charlotte van de Goorová. Doktorandka z univerzity v britském Aberystwythu působí v ústavu pro divadelní, filmová a televizní studia, kde se věnuje sémiotice a komunikaci. Ve svých výzkumech se dlouhodobě zabývá konceptualizací fandomu, japonskými a jihokorejskými trans kulturami a to především v komiksech, seriálech a videohrách.. V tomto případě se však autorka článku "You must be new here“- Reinforcing the good fan" zaměřila na vznik a vývoj diskurzu „správného“ a „špatného“ fanouška.  

 Hlavním tématem článku je diskurz, který obklopuje vytváření správného a špatného člena fandomu. Autorka ukazuje na příkladu již publikovaných výzkumů  4chanu /co/ komunity tento fenomén (konkrétně se zajímá o konverzace s tématem slash verzí seriálu Supernatural a rozdíl mezi mužskými a ženskými verzemi). Na základě tohoto konkrétního příkladu se pak snaží přiblížit, jakým způsobem lze charakterizovat jednotlivé komunity (zdali se jedná o vnitřní nebo vnější vlivy, jakými je komunita utvářena a jaké mezi nimi existují rozdíly). Zabývá se také rolí „správného“ i „špatného“ fanouška a jaké jsou jejich vlivy na vytváření diskurzu. Z hlediska řazení k subdisciplíně se jedná o fenomén produsage a transmediálního vyprávění. Sophie van de Goorová vychází z již publikovaných studií – zejména z teorie sdíleních předpokladů od Matta Hillse a Rosemary Hill, která pracuje s teorií imaginárních komunit v oblasti médií.  V samotném textu využívá především výzkum Josepha Brennana a v části, která se zabývá pozicí fanouška v rámci komunity (tzn. vnitřní členění těchto fan komunit) vychází především z práce Rhiannon Buryové. 

zdroj: http://vignette2.wikia.nocookie.net/

Z tohoto článku vyplývá, že charakterizovat komunitu fanoušků není jednoduché a to co platí pro jednu komunitu, neplatí pro příznivce jiného fenoménu. Člena fandomu chápe autorka jako někoho s autentickým individuálním zájmem o určité téma napříč časem i místem (zde však poukazuje na rozdíl mezi mediálním uživatelem a členem fandomu). Zároveň vyzdvihuje otázku, zda má být fenomén fandomu zkoumán na individuální úrovni nebo zdali je jedná o studium komunity. Podle van de Goorové se v případě fandomu nejedná o komunitu, ale o skupinu individuí, kteří se pomocí rituálního chování vymezují vůči určitým faktorům. V případě fanoušků slash verzí seriálu Supernatural charakterizovala autorka jednu vlastnost, která obě skupiny (mužské a ženské slashe) spojovala – důraz na jasné vymezení vůči neznalosti, ať už tématu nebo uživatelských pravidel webu, kde se problém řešil.  Vedle tohoto důrazu na znalost prostředí jsou společnými prvky také technické a administrativní předpoklady (stejná platforma v podobě internetové stránky a fóra). Právě heslo „You must be new here“ je podle autorky typickou odpovědí na dotazy, které nevykazují velkou dávku znalostí. Jedná se však také o jeden z rituálů, kterými se formuje skupina – dává jasně najevo, kdo je a kdo není správný fanoušek, co je a co není správné. Tyto kódy chování jsou pak opakovány interně, dokud se nestanou obecně platnými. 

Při porovnání obou skupin ukazuje autorka na problematiku morálního dualismu mezi skupinami. Zatímco mužská komunita vykazuje větší otevřenost, jejíž identita je založena na obecném zájmu ve slash příbězích, ženy jsou vůči mužským slashům velice vymezené, jsou konzervativní a jejich identita (identita komunity) je založena na intimitě a vztazích. Nicméně vytváření pozic „správného“ a „špatného“ fanouška pomocí určitých rituálních úkonů (typické odpovědi) je podle autorky špatné. Vytváření jinakosti (pozice špatného fanouška) vede k subverzi, přestože jsou také součástí komunity. Sophie van de Goorová vybrala několik studií, které analyzovaly texty ve fandom komunitách, a vytvořila k nim úvahu na téma diskurzu. Z oblasti teoretické diskuze ukazuje autorka pohledy odborné veřejnosti na toto téma a uvádí mimo jiné, že například Henry Jenkins chápe fandom jako vzdorování mainstreamové kultuře a stejně tak i Ernest Mathijs a Jamie Saxton jej vidí jako subverzní kulturu disentu. Milly Williamsonová je naopak proti tomuto konceptu rezistence a chápe slash fandom jako odpověd na subtext, který je ve sdělení částečně obsažen. Paul Booth a Peter Kelly navíc tvrdí že být součástí fandomu vlastně znamená být členem dominantní kultury, protože se příjemce identifikoval  s mediálním sdělením. 

Díky globálnímu propojení se fenomén fandomu (v té podobě o jaké mluví van de Goorová) dostal do České republiky, i když o něco později. V českém prostředí dnes existuje několik fandom webů, stejně tak se i objevuje slash fikce. Nicméně česká diskuzní internetová fóra specializující se na debatování o podobných fenoménech (serály, anime atd.) nemají takový vliv jako právě 4chan, který i díky právě svému postavení má větší vliv na vytváření diskurzu „správného“ a „špatného“ fandomu. Toto rituální vyhrazování, které vede k vytváření „správného“ jádra však nemusí obsahovat jen text, poměrně populární je dnes také využívání memů.

Zdroje

Sophie Charlotte van de Goor, „You must be new here“. Reinforcing the good fan“, Participations 12, č.2 (2015): 275-292. Zpřístupněno 11. dubna 2016. Dostupné na http://www.participations.org/Volume%2012/Issue%202/16.pdf.