Miláčku, ukradli mi můj Flickr!

Aféra spojená se změnami na sociální síti Flickr otevřela debatu o důvěře vztahu mezi uživatelem a poskytovatelem služby v rozhraní Webu 2.0.

V květnu 2013 změnila společnost Yahoo bez jakéhokoliv upozornění 87 miliónů uživatelů způsob fungování a vzhled své platformy Flickr. V té doby byl Flickr jednou z největších sociálních sítí, která jako první použila digitální fotografii k propojení uživatelů. Změny fungování souvisely s přechodem Flickru na novější a mobilně orientované rozhraní Web 2.0. Tyto změny spustily vlnu protestů ze strany uživatelů Flickru. Autor studie Philip Bagust sledoval protesty zevnitř na diskuzních fórech Flickru a dává tuto aféru do spojitosti s konceptem produsage. 

Flickr předtím…

Flickr patří mezi jednu z prvních platforem pro sdílení fotografií vysoké kvality. V roce 2004 ho založil tvůrce videí Ludicorp. O rok později ho za 35 miliónů dolarů odkoupila společnost Yahoo. Původní rozhraní Flickru poskytovalo galerii s bílým prostorem, která umožnila svým uživatelům zobrazit a organizovat fotografie nebo série fotografií, pojmenovat je a popsat kde byly pořízeny. Každý sdílený soubor mohli ostatní uživatelů buď okomentovat nebo likovat. Do května 2013 byly k dispozici dvě verze účtů Flickr – Free a Pro. Všichni uživatelé, kteří chtěli používat Flickr se museli zaregistrovat a vytvořit si osobní profil. Bezplatná verze účtu umožnila nahrávání až 200 fotek, zatímco verze Pro nabízela neomezenou kapacitu pro ukládání fotek a to za poplatek 25 dolarů ročně. Uživatelé mohli rozhodovat o míře soukromí svých profilů, takže si mohli nastavit jestli jejich sdílené fotografie budou veřejné nebo soukromé. V březnu 2013 bylo zaznamenáno kolem 87 milionů registrovaných uživatelů na Flickru. Někteří z nich používali Flickr pouze ke sdílení několika fotografií, zatímco uživatelé verze Pro si stihli vybudovat rozsáhlé galerie fotek. Od roku 2005 do 2013 se podoba Flickru neměnila. Důvodem bylo hlavně to, že se společnosti Yahoo nedařilo úspěšně provést převedení Flickru do mobilního rozhraní. 

Flickr dnes…

I dnes je Flickr platformou, na níž mohou uživatelé nahrávat, sdílet a diskutovat o  svých vlastních vizuálních obsazích. Zatímco nastavení cenových podmínek, fungování a podoba byly razantně pozměněny. Osudným dnem změn se pro Flickr stal 20. květen 2013. Bezplatný účet nově nabízel prostor 1 terabytu a zahrnoval komerční sdělení - reklamy. Cena placeného účtu se změnila na 400 dolarů ročně, úložiště bylo zvětšeno na 2 terabyty a bez reklam. „Zrušení verze Flickr Pro souvisí se zevšedněním fotografování a vymizením fotografování jako profese, dnes je fotografem každý kdo vlastní přístroj s fotoaparátem.“, argumentovala Marissa Mayer, CEO společnosti Yahoo. Ten samý den byl spuštěn i zcela odlišný design stránek Flickr. Změnila se například podoba úvodní stránky poté co se uživatel přihlásil na svůj profil. „Klasická verze Flickru byla jako umělecká galerie, kde si člověk mohl prohlédnout co ho zajímalo, zjistit si informace o tvůrcích a spojit se s lidmi, kteří měli podobný zájem. Nová verze Flickru působí spíše jako nějaký směšný nahodilý komiks.“ , komentoval změny uživatel Flickru a novinář Huffington Postu Michael Stutz.

Změna vzhledu uživatelského profilu Flickr

Změny podstatně zahýbaly s důvěrou uživatelů Flickru. Uživatelé si samozřejmě během několika let zvykli na podmínky používání Flickru a brali je jako běžné. Po změně se strhla vlna kritiky, která se udála na na oficiálním fóru stránek Flickru. Uživatelé byli naštvaní, řada z nich považovala tento krok za neférové jednání ze strany Yahoo. Stížnosti se týkaly změny způsobu fungování a podoby stránek Flickru spojené se zobrazováním reklam. 

Webu 2.0 : Zdroj neomezené moci či levné pracovní síly ?

Platformy v rozhraní Web 2.0 bezpochyby umožňují svým uživatelům nesčetné množství způsobů jak se svobodně vyjadřovat. Nelze ale opomenout i druhou stránku věci. Platformy jsou zpravidla navrženy tak, aby produkovaly profit, mapovaly chování uživatelů, jejich zájmy a způsoby užívání. To se nazývá jako Faustovský způsob obchodu. Platformy Webu 2.0 spoléhají na to, že uživatelé budou sami vytvářet obsahy. Fungování platforem je obvykle založeno na jednoduchých principech, které nevyžadují speciální schopnosti, takže přispívat může opravdu skoro každý. Jenže do tohoto procesu vstupují korporátní sociální sítě.

Sociální sítě si výměnou za zprostředkování prostoru kladou nárok na „prodej“ svých uživatelů třetím stranám, komerčním subjektům. Zprofitovány jsou například informace o uživatelích, které slouží jako produkt pro inzerenty reklam. Ovšem samotní uživatelé, tedy zdroje obsahu, nejsou odměněny žádným peněžním výdělkem. Obsahy sociálních sítí tak produkují její registrovaní uživatelé bez jakéhokoliv nároku na placenou odměnu. Axel Burns nazývá tuto situaci konceptem produsage , neboli dobrovolné poskytování nehmotné práce, která je peněžitě zprofitována poskytovalem služby nikoliv producentem obsahu. Nehmotnou prací se rozumí tzv. softwarové obsahy (obrázky, nápady, názory, filmy, příběhy, trendy). Producenti obsahů jsou zprostředkovatelem internetové platformy pobízeni, aby uváděli informace o svém vkusu (jestli se jim to líbí/nelíbí), zvycích, zájmem či koníčkách. Informace jsou komodifikovány jako produkty pro obchod s reklamou. 

Příklad změněných podmínek na sociální sítí Flickr v roce 2013 je konkrétním příkladem konceptu produsage. Ukazuje, že změny byly provedeny v obchodním zájmu jejího poskytovatele, společnosti Yahoo. Došlo k tomu, že fungování sociální sítě přešlo ze systému uživatelských poplatků na systém financování z reklamy.  V takovém systému je s uživateli nakládáno jako s produkty, dochází ke komodifikaci informací získaných z obsahů, které uživatelé vytvářejí. Tento model fungování je pro korporátní sociální sítě mnohem výhodnější, protože z něj mají větší profit od komerčních subjektů, které od nich informace ve formě produktů nakupují. 

Kateřina Krausová

3.dubna 2016

Zdroj: Bagust Philip. Honey they stole my Flickr! Social network typologies, online trust and dissent, and the monetisation of immaterial labour. In Media International Australia, May 2014 Vol. 151, 1 pp. 89 - 96.