Není o čem psát? Tak se podíváme na Facebook, co je nového

Sociální sítě jako zdroj témat k článku, jako zdroj názorů „obyčejných“ lidí do novinářova textu, jako zdroj informací o dění ve světě či jako platforma, na niž novinář či redakce uveřejňuje a sdílí vlastní zprávy či komentáře.  Ať už jde o Facebook, Twitter nebo LinkedIn, průzkumy mezi žurnalisty ukazují, že novináři se rozhodně při své práci sociálním sítím nevyhýbají, právě naopak je stále více z nich považuje za relevantní zdroj informací.

Například studie Tamary L. Gillis a Kirsten Johnson z roku 2015 s názvem Younger Journalists More Likely to Use Social Media předkládá výsledky průzkumu mezi 421 žurnalisty, který probíhal na území Spojených států amerických v únoru 2013. Prostřednictvím dotazníků s uzavřenými i otevřenými otázkami se novináři vyjadřovali k tomu, jakým způsobem užívají nástroje sociálních sítí při procesu tvoření zpráv a také k tomu, podle jakých kritérií si ověřují důvěryhodnost zdrojů ze sociálních sítí.

Na otázky odpovídalo šedesát procent novinářů pracujících v tisku, dvaadvacet procent novinářů z on-line zpravodajských portálů, dvanáct procent televizních reportérů a šest procent rozhlasových redaktorů.  Ženy tvořily šestapadesát procent účastníků průzkumu, mužů bylo zbývajících čtyřiačtyřicet procent. Jak už samotný titulek studie napovídá, významným ukazatelem byl i věk respondentů a doba jejich působení na současném pracovišti a ve světě žurnalistiky obecně. Výzkumníci totiž zjistili, že jsou to právě novináři v nejmladší věkové kategorii 18 až 31 let a novináři s nejkratší praxí od 0 do 3 let, kteří sociální sítě při své práci užívají nejčastěji.  

Zdroj: 

GILLIS, T. L. – JOHNSON K.: Younger Journalists More Likely to Use Social Media. In Newspaper Research Journal [online]. 2015, 36 (2), s. 187 [cit. 2016-03-26]. Dostupné z: bit.ly/25EgfVn. 

Pozitivní zprávou, kterou výsledky výzkumu přinesly, může být fakt, že si novináři uvědomují úskalí hledání informací na sociálních sítí. Především jde o věrohodnost zdrojů. Přece jen na sociální sítě má přístup každý a každý na ně může přispívat bez ohledu na pravdivost zveřejněného příspěvku. „Užívám je [sociální sítě], protože mi umožňují vhled do toho, o čem veřejnost právě mluví,“ to je podle respondentů hlavní přínos sociálních sítí žurnalistice. Získané informace si ale většina žurnalistů ještě ověřuje, a to hlavně z oficiálních vládních zdrojů, dále skrze rozhovory s tiskovými mluvčími, prostřednictvím osobních setkání s dotčenými osobami či přes telefon nebo e-mail. Sociální sítě většina respondentů stále považuje co do ověřování zpráv za nejméně spolehlivé.

Co se týče kritérií, podle kterých novináři rozhodují o tom, zda je daná informace objevující se na sociální síti důvěryhodná, patří k nim především faktická správnost a věrohodnost příspěvku, odbornost jeho autorů či organizace, k níž patří, a míra objektivity.

V závěru studie pak její autoři „nakusují“ další zajímavou otázku, a sice osobnost novináře jako uživatele sociálních sítí. Podle nich už není jen osobní věcí žurnalisty, s čím na svůj profil přichází. Upozorňují také na to, že je čím dál častěji patrné, jak si tento problém uvědomují i samotní novináři, kteří se snaží na sociálních sítích pohybovat na pomezí veřejné osobnosti a svého vlastního soukromí, aniž by zpochybnili objektivitu svých zpravodajských článků.

Pokud nahlédneme do českého prostředí, máme k dispozici například průzkum digitální agentury My.cz a analytické společnosti Datank. Uskutečnil se v lednu 2012 a zúčastnilo se ho 160 novinářů. I z něj je patrné, že novináři stále častěji považují sociální sítě za relevantní zdroj informací.

„Téměř polovina všech dotázaných novinářů, kteří jsou členy některé ze sociálních sítí, využívá pro pracovní účely Facebook (46 %), pak YouTube (17 %), následně Twitter (12 %) a LinkedIn (9 %). Pouze 8 % novinářů aktivních na sociálních sítích je nikdy nevyužívá k pracovním účelům,“ komentuje výsledky internetový portál Médiář. Jako hlavní zdroj informací sociální sítě preferovala jen čtyři procenta dotázaných. Necelá třetina odpověděla, že sociální sítě využívá i několikrát denně. 

Zdroj: Jak čeští novináři využívají sociální sítě. Nejvíc jim slouží Facebook a YouTube.

Průzkum digitální agentury My.cz a analytické společnosti Datank. In Mediář [online]. 2012 (13. 2.) [cit. 2016-03-28]. Dostupné z http://www.mediar.cz/jak-cesti-novinari-vyuzivaji-socialni-site-nejvic-jim-slouzi-facebook-a-youtube/.

Zatímco Tamara L. Gillis a Kirsten Johnson ve své studii uvádí, že američtí novináři jsou stále opatrní v přebírání citací či multimédií ze sociálních sítí, průzkum v České republice ukazuje, že už v roce 2012 se z hlediska zdrojování sociálních sítí čeští novináři činili. „Z analýzy je jasně patrný trend stále častějšího využívání sociálních sítí v mediální sféře. Například počet citací ze sociálních sítí vzrostl za poslední tři roky více než pětinásobně. Pokud novináři citace z těchto zdrojů přebírají, jsou to především redaktoři sportovní a domácí redakce nebo političtí komentátoři, přičemž citace týkající se politického dění se šíří hlavně po internetu a citace spadající do oblasti domácích událostí mají své místo především v tištěných médiích,“ je uvedeno k analýze na webových stránkách Mediáře. Lze předpokládat, že v současné době budou sociální sítě novináři ještě využívanější, než tomu bylo v době průzkumu digitální agentury My.cz a analytické společnosti Datank. 

Nyní přejdeme k několika konkrétním příkladům. Koncem loňského roku se na facebookovém profilu Rodinného pivovaru Bernard Humpolec objevila vášnivá diskuze k nové reklamní kampani pivovaru ve stylu pin-up girls. Uživatelům vadila spoře oblečená černoška u tmavé jedenáctky a někteří reklamu označili za rasistickou, sexistickou i pedofilní. A média měla o čem psát:

http://magazin.aktualne.cz/reklama-na-pivo-bernard-je-rasisticka-volaji-lide-na-faceboo/r~7ab3cbf4a57011e58f750025900fea04/

http://www.lidovky.cz/u-nas-zeny-tanci-nejen-kolem-plotny-pise-bernard-v-reklame-sklidil-ostrou-kritiku-gg6-/zpravy-domov.aspx?c=A151217_160830_ln_domov_sk

V dalším případě posloužil Facebook jako zdroj vyjádřeních z řad „obyčejných“ lidí. Na začátku letošního roku se v parku Stromovka v Humpolci na Pelhřimovsku začaly kácet stromy. Na facebookovém profilu Město Humpolec se začaly objevovat dotazy, co se v parku vlastně děje. Pelhřimovský deník se na situaci poptal na příslušném úřadě a vznikl článek právě s odkazem na facebooková vyjádření:

http://pelhrimovsky.denik.cz/zpravy_region/stromovka_pe16_2501.html

Dnes už snad v České republice neexistuje zpravodajský dům, který by neměl vedle vlastního webu s články i facebookový profil. Například Český rozhlas Region, Vysočina  jej využívá k odkazování na texty uveřejněné na jeho webu, dále průběžně aktualizuje současné dění v kraji a vedle toho informuje o dění v redakci (kam se redaktoři chystají na reportáž, ale nevyhýbá se ani zprávám poodhalujícím soukromí redaktorů). Samozřejmostí je odlehčenější forma jazyka u komentářů, vzhledem k charakteru sítě a jejím uživatelům.  

https://www.facebook.com/ceskyrozhlasregionvysocina/?fref=ts

Jak už jsme zmínili v případě studie Tamary L. Gillis a Kirsten Johnson, vzhledem k tomu, že i novináři mívají svůj profil na sociálních sítí, nabízí se otázka, jak by jej s ohledem na své povolání měli využívat. Novináři na sociálních sítích: Vyjadřujete se jako soukromá osoba, nebo jako novinář reprezentující redakci? Tuto otázku si v srpnu 2014 položilo periodikum Respekt a oslovilo s ní české novináře, například Ondřeje Kundru, Luďka Mádla, Kamila Filu či Erika Taberyho. Jejich odpovědi jsou k dispozici zde:  

http://www.respekt.cz/tydenik/2014/32/nepiste-na-site-nic-co-byste-nemohli-napsat-do-novin. 

K této problematice se v diskuzi stručně a jasně vyjádřil i Michal Ischia, a to takto: „Jak píše BBC ve svých zásadách pro soukromé účty redaktorů, všechny poučky se vlastně dají shrnout pod jednu: ,Don’t do anything stupid‘.“ Jindřich Šídlo dodal: „[...] razím jednoduchý názor: Nepište na FB a na Twitter nic, co byste nemohli napsat do novin nebo říci v televizi. Nic jako soukromý profil veřejné osoby, což jsme tu všichni, prostě neexistuje.“

 

Zdroje: GILLIS, T. L. – JOHNSON K.: Younger Journalists More Likely to Use Social Media. In Newspaper Research Journal [online]. 2015, 36 (2), s. 184—196 [cit. 2016-03-26]. Dostupné z: bit.ly/25EgfVn.

Jak čeští novináři využívají sociální sítě. Nejvíc jim slouží Facebook a YouTube. Průzkum digitální agentury My.cz a analytické společnosti Datank. In Mediář [online]. 2012 (13. 2.) [cit. 2016-03-28]. Dostupné z http://www.mediar.cz/jak-cesti-novinari-vyuzivaji-socialni-site-nejvic-jim-slouzi-facebook-a-youtube/.

KABÁTOVÁ, Š.: Černá dvanáctka? Na Bernard se valí kritika kvůli ‚sexistické‘ reklamě. In Lidovky.cz [online]. 2015 (17. 12.) [cit. 2016-03-29]. Dostupné z http://www.lidovky.cz/u-nas-zeny-tanci-nejen-kolem-plotny-pise-bernard-v-reklame-sklidil-ostrou-kritiku-gg6-/zpravy-domov.aspx?c=A151217_160830_ln_domov_sk.

MOCKOVÁ, Z.: Reklama na pivo Bernard je rasistická, stěžují si lidé na Facebooku. Je to vyhrocené, tvrdí odborník. In Aktuálně.cz [online]. 2015 (16. 12.) [cit. 2016-03-29]. Dostupné z http://magazin.aktualne.cz/reklama-na-pivo-bernard-je-rasisticka-volaji-lide-na-faceboo/r~7ab3cbf4a57011e58f750025900fea04/.

Nepiště na sítě nic, co byste nemohli napsat do novin? Novináři na sociálních sítí: Vyjadřujete se jako soukromá osoba, nebo jako novinář reprezentující redakci. In Respekt [online]. 2014 (5. 8.) [cit. 2016-03-29]. Dostupné z http://www.respekt.cz/tydenik/2014/32/nepiste-na-site-nic-co-byste-nemohli-napsat-do-novin.

SLAVÍKOVÁ, A.: Kácené stromy jsou nemocné. In Pelhřimovský deník [online]. 2016 (21. 1.) [cit. 2016-03-29]. Dostupné z http://pelhrimovsky.denik.cz/zpravy_region/stromovka_pe16_2501.html.