Studie byla provedena na vzorku online diskuze pod článkem zaměřeným na online komentáře, publikovaném v portugalském deníku Público v listopadu 2013. Pod článkem bylo celkově umístěno 90 komentářů, kterými přispělo 38 uživatelů. Někteří z nich byli v rámci diskuze výrazně aktivnější, přičemž výrazně vystupují dva moderátoři daného fóra, jeden s šestnácti a druhý se třinácti komentáři. Moderátoři byli autory celkem 48 příspěvků. Použití jediné online diskuze jako základ výzkumu ospravedlňuje autorka faktem, že v průběhu posledních několika let se jedná v Portugalsku o jediný článek zaměřený na téma online diskuzí pod článkem. Jednotlivá diskuzní vlákna byla analyzována 1) pomocí analýzy obsahu zaměřené na získání představ diskutujících a jejich vnímání celkové online diskuze a jejich podněty a doporučení ohledně regulace online diskuzního prostoru, 2) pomocí formálnější analýzy sledující diskuzní vlákna s komentáři reagujícími na další komentáře, počet uživatelů účastnících se diskuze a jejich status v rámci online komunity.
Díky rozmachu digitálních technologií je veřejnost stále více aktivním účastníkem veřejné komunikace. Tato účast jde ruku v ruce s rolí žurnalistiky jako veřejné služby a mediátora demokracie. Specifickou součástí zapojení veřejnosti jsou diskuze pod články, které jsou standardem u většiny internetových stránek jednotlivých médií. Jedná se o velmi významnou část veřejné debaty současnosti dávající široké veřejnosti možnost projevit své názory na široké spektrum problémů a aktuálních témat. Jedná se o moderní formu občanské diskuze.
Aspekty online diskuze
Na tento způsob debaty a účasti na veřejné diskuzi je možno nahlížet z různých úhlů. Na jednu stranu je nezpochybnitelně žádoucí takovouto diskuzi umožnit díky jejím přínosům demokratickým procesům a jako zpětnou vazbu žurnalistické práce, z druhé strany již z principu přináší obtíže, a to především pro žurnalisty samotné. Mezi základní přínosy patři nepochybně možnost svobodného projevu, líheň nápadů a prostor pro výměnu názorů, zabezpečený anonymitou internetu. Tento posledně zmíněný benefit je nicméně také příčinou značné části negativních aspektů tohoto zapojení. Dalšími z pozitivních dopadů jsou opakovaná návštěvnost stránek přinášející další potenciální příjem médií ze zvýšené návštěvnosti a reklamy.
Hlavními z negativních aspektů jsou četný výskyt nekorektních výrazů - šíření nenávisti, rasismus, urážky atd. Tyto prvky mohou mít za následek zhoršení reputace daného média a pokles vnímání moderátorské práce. Pro značnou část z nich je přitom právě zmíněná anonymita vnímána jako hlavní příčina jejich výskytu.
Jednotlivé moderační přístupy
Většinovým názorem zůstává, že diskuze pod články jsou obecně spíše přínosem. O čem se ovšem vedou debaty je míra kontroly a optimální úroveň moderátorských zásahů. Většina médií určitou úroveň kontroly aplikuje, když ne z jiných důvodů, minimálně aby se právně chránili. Přesto není přijata žádná jednotná koncepce udávající optimální přístup a většina stránek zkouší/ela jednotlivé metody přístupem pokus / omyl. Základní rozdělení přístupů je na moderaci ex-post a ex-ante. Moderace ex-ante je založena na schválení komentáře moderátorem před jeho publikací, ex-post naopak na publikování komentářů ihned a následnou moderaci na základě stížností a reportingu.
V poslední době se rozmáhá model hybridní, resp. také smíšené, moderace. Ta je založena na zapojení samotných uživatelů do procesu moderace. Každý uživatel má své osobní hodnocení založené na tzv. prestige points, u nás často také pod názvem karma, které je souhrnem hodnocení ostatními uživateli. Na základě tohoto hodnocení je na nejvíce uznávané členy komunity přenesena určitá část moderátorských pravomocí.
Na čem se odborníci shodují je, že moderátorská opravnění musí mít své limity a aby moderace byla uživateli přijímána, musí splňovat několik aspektů - mezi nimi prioritní místa zabírá nemožnost mazat příspěvky pouze na základě osobního nesouhlasu s publikovaným názorem a zveřejňování důvodů mazání jednotlivých příspěvků. Základním stavebním kamenem takovéto diskuze totiž je pocit uživatelů, že jsou vyslyšeni a že je na jejich uvážení, co ostatními bude vnímáno jako přínosné či poučné.
Analýza diskuzní sekce
Tématická analýza vedla k rozpolceným závěrům. Obecně je diskuzní sekce vnímána jako pozitivní prvek umožňující rozšíření veřejné debaty, na druhou stranu je vnímání jako velmi toxické prostředí, ze značné míry právě díky účastníkům.
Pod výše uvedeným článkem se v diskuzi objevilo devadesát diskuzních příspěvků od 38 uživatelů. Příspěvky byly rozděleny do několika kategorií.
Z tabulky je vidět, že většina účastníků diskuze zůstala věrna lidské přirozenosti a zabývala se převážně negativními aspekty a problémy. V diskuzi bylo uvedeno několik připomínek a návrhů zlepšení, črnáct příspěvků se věnovalo přínosům online debaty, naproti tomu čtrnáct z devadesáti příspěvků se věnovalo úplně jinému tématu nežli článku. Mezi hlavními problémy byly zmíněny přílišná volnost daného prostoru a hlavně samotní uživatelé - za ostatní např. "...je zde patrná potřeba býti viděn a slyšen - to je to co mě vadí nejvíce, nikoliv ignorance v samotném předmětu diskuze, nýbrž zásadní nedostatek zdvořilosti účastníků...". Analýza dále ukázala časté označení účastníků, vnímaných autorem komentáře jako překážka, silnými výrazy jako je psychopat, radikální komunista, nacista, fašista a další. Jako problém byly někdy označení také samotní moderátoři, jejichž práce je někdy vnímána jako prosazující skrytou agendu a zájmy.
Formální analýza přinesla rozporuplné výsledky, jak je vidět v Tabulce č. 2.
Tato analýza byla postavena na zkoumání vztahů mezi jednotlivými příspěvky, se zaměřením na jejich zabarvení. Z celkového počtu devadesáti příspěvků přímo reagovalo na jiný příspěvek 43 z nich. Čtrnáct kritikou, deset z nich podporou, Patnáct příspěvků přinášelo doplňující informace a čtrnáct bylo urážlivých.
Přestože jak ukazuje tématická analýza, diskuzní místnosti mohou býti velmi toxickým prostředím, z formální analýzy vyplývá, že zároveň jsou i místem pro sdílení myšlenek a výměnu informací. V dané diskuzi byla jako jeden z vnímaných problémů označena také existence moderátorské lobby a její monopolizace. Z analýzy vyplynul celkový počet moderátorských příspěvků 48, počet příspěvků uživatelů s postavením začátečník, střední a pokročilí byl postupně 19, 2 a 6.
Závěr
Publikovaná případová studie se zaměřovala na uživatelské vnímání prostředí diskuzí pod publikovanými články. Z analýzy vyplynulo, že přestože diskuze je místem sdílení a přístupu k informacím a otevřené debaty, je také zároveň vysoce toxickým prostředím a zvýraznila negativní aspekty takovéto diskuze. Ze studie se dají také vytvořit závěry aplikovatelné pro internetová fóra, právě díky aplikaci zjištění ze zkoumání přístupu deníku Público k moderaci diskuze. Bylo zjištěno, že přes všechny výhody které kombinovaný přístup k moderaci, založený na přenosu pravomocí na uznávané uživatele, médiím přináší, může být významným aspektem pro vytváření toxického diskuzního prostředí, právě díky přenosu pravomocí na jednotlivé uživatele, což ve sledovaném případě vedlo k posílení agresivity a zvýraznění mocenských vztahů v rámci debaty.
Zdroje:
Případová studie: What do users have to say about online news comments? Readers’ accounts and expectations of public debate and online moderation: a case study
Dostupná na: http://www.participations.org/Volume%2012/Issue%202/3.pdf
No comments:
Post a Comment