Islámský stát. Hrůzný přízrak z Blízkého východu, jehož činy
téměř denně zaplavují média po celém světě. Tato radikální islamistická teroristická
organizace se v poslední době stala symbolem zla, krveprolití,
náboženského fanatismu a potlačování základních lidských práv. Přesto její řady
rozšiřují noví a noví bojovníci, odhodlaní šířit její přesvědčení a třeba pro
ni i zemřít. Odkud tito přívrženci přicházejí? A co je k takovému rozhodnutí
vede?
I když se Islámský stát (známý také pod zkratkou ISIS či IS) zrodil v Iráku, svou moc upevnil
během občanské války, která dodnes zmítá celou Sýrií. Jeho hlavním těžištěm
moci dodnes proto zůstává oblast severní
Sýrie – ovládá zhruba čtvrtinu země. V Iráku dominuje asi třetině jeho
celkové rozlohy. Počet bojovníků ISIS v Sýrii se v současné době odhaduje
až na 50 000 a v Iráku na 30 000! Tisíce z nich jsou
přitom zahraničního původu. Islámský stát dělá vše, co může, aby k sobě nalákal
lidí co nejvíce. A to i prostřednictvím
sociálních sítí, jako je Facebook nebo Twitter.
Obr. 1: Graf znázorňuje počet teroristických útoků v Iráku v jednotlivých letech, zdroj: Global Terrorism Database.
Právě na vyjadřování podpory ISIS skrze sociální sítě,
konkrétně Twitteru, se zaměřuje studie z letošního roku s názvem #FailedRevolutions: Využití Twitteru pro
zkoumání kořenů podpory ISIS (#FailedRevolutions: Using Twitter to study
the antecedents of ISIS support). Autoři si pro její účely vybrali arabské
twitterové účty, které se nějakým způsobem, ať už kladně či negativně, vymezují vůči Islámskému státu. Poté soustředili
svou pozornost na příspěvky těchto lidí v minulosti a zjišťovali, zda je
možné na jejich základě retrospektivně určit, zda se v budoucnosti stanou přívrženci či odpůrci této organizace.
Jinými slovy zkoumali zájmy obou skupin lidí ještě před tím, než výslovně
vyjádřili svou podporu Islámskému státu, či se k němu naopak otočili zády.
Kdo za tím stojí?
Všichni
z trojice autorů působí na Qatar
Computing Research Institute v Dauhá, hlavním městě Kataru. Vědec Walid Magdy se zabývá především sbírání
informací, dat a datovou vědou obecně a jako výzkumný inženýr si prošel i
takovými společnostmi, jako je IBM nebo Microsoft. Na práci s informacemi
se zaměřuje i vedoucí vědecký pracovník Kareem
Darwish, do oblasti jeho zájmu spadají i digitální knihovny či zpracování přirozeného jazyka. Ingmar Weber,
třetí autor a též vedoucí vědecký pracovník, ve svých výzkumech studuje
zákonitosti vztahu mezi online daty a následnými jevy „offline“, mezi něž patří
například politické nepokoje, obezita, nerovnost mezi pohlavími, mezinárodní
migrace, náboženství či rozpady milostných vztahů.
Miliony a miliony tweetů
Vzorek, který autoři studie zkoumali, rozhodně není malý.
Zaměřili se na celkem 57 tisíc
twitterových účtů, jejichž majitelé psali tweety týkající se ISIS
v období od 13. října do 1. listopadu 2014. Z nich pak celkem nasbírali téměř 123 milionů tweetů – a to včetně
příspěvků, které byly zveřejněny ještě před tím, než dané osoby začali tweetovat
o Islámském státu. Ačkoli tato teroristická organizace přitahuje příznivce
z mnoha různých zemí, jak dokládají již dřívější výzkumy, většina jejích podporovatelů pochází
z arabského světa, tudíž se autoři na Twitteru zaměřili právě na arabské
profily. Spolu s dalšími spolupracovníky pak rozdělili tweety do třech
kategorií – „pro-ISIS“, „anti-ISIS“ a neutrální příspěvky. Proislamistické příspěvky vychvalují činnost
Islámského státu a šíří jeho poselství, zatímco ty antiislamistické ho
pranýřují a vyjadřují se o něm negativně. Neutrální tweety pak jen stroze
předkládají zpravodajské novinky týkající se ISIS, nebo jen využívají hashtagů
s ISIS pro zvýšení jejich čtenosti.
Obr. 2: Způsob získávání dat, zdroj: http://firstmonday.org/ojs/index.php/fm/article/view/6372/5194#p4
Za vším hledej hashtag
Za použití lineárního SVM klasifikátoru zjistili padesát nejčastějších hashtagů, které
používali budoucí podporovatelé ISIS, a dalších
padesát, jež naopak psali jeho budoucí odpůrci. Jejich prozkoumání přineslo
zajímavé výsledky. U budoucích příznivců islamistické organizace převažovaly
především hashtagy politického rázu, a to zejména v souvislosti s podporou arabského jara, vlně
protestů a nepokojů probíhající ve většině arabských států od konce roku 2010,
nejčastěji kvůli chudobě, nezaměstnanosti, špatným životním podmínkám a jako
výraz odporu vůči vládnoucím a zkorumpovaným tamějším režimům.
Oproti tomu z hashtagů odpůrců ISIS většinou nelze jednoznačně vyčíst politické
přesvědčení či názory, tedy s výjimkou
podpory režimů ve Spojených arabských emirátech a Egyptě.
Za využití těchto „starších“
tweetů se autorům studie podařilo předpovědět budoucí podporu nebo nesouhlas s ISIS
s přesností 87 %! Výsledky studie
navíc odpovídají dalším výzkumům, které už dříve ukázaly, že souznění s ISIS
může pramenit z frustrace z neúspěšných revolucí arabského jara
(například studie Kohlmannna a Alkhouriho z roku 2014).
Zajímavé také je, že zatímco stoupenci organizaci
pojmenovávají celým jejím názvem, tedy Islámský stát, odpůrci se většinou
omezují jen na zkratku ISIS.
Obr. 3: Procentuální používání celého názvu či zkratky ISIS podle sympatií či antipatií s touto organizací, zdroj: http://firstmonday.org/ojs/index.php/fm/article/view/6372/5194#p4
Když to nejde po dobrém...
Tato práce tak ukazuje, že podpora ISIS nemusí mít nutně
ideologický základ. Nehledě na rozdílné cíle arabského jara a Islámského státu,
mnozí podporovatelé arabského jara začali podporovat násilné činnosti ISIS
poté, co zjistili, že mírové způsoby žádnou uspokojující změnu nepřinesou. Jak
sami autoři dodávají: „Naše metody a
poznatky přispívají k další věcné diskuzi o ISIS, která se odklání od
aktuálních krutostí a zvěrstev a namísto toho se snaží alespoň poodhalit, jak
se této teroristické organizaci podařilo se tak rychle rozrůst.“
Porovnání a případné zasazené této studie do našeho českého
prostředí je ale nesnadné, ne-li přímo nemožné. Jak již bylo řečeno, většina jejich
sympatizantů pochází z arabského světa a jsou zastánci muslimské víry. Podle
sčítání lidu z roku 2011 se u nás k islámu přihlásilo 1 921 lidí (tedy asi 0,11 % celé české populace), tento
počet je ale podhodnocený, protože ne všichni muslimové jsou do sčítání
zahrnuti nebo uvedou islám jako své vyznání. Výzkum CVVM z února letošního
roku navíc uvádí, že drtivá většina
české veřejnosti vnímá aktivity Islámského státu jako hrozbu – a to jak pro
evropskou bezpečnost (90 %), mír ve světě (88 %), tak i pro bezpečnost samotné
České republiky (80 % celkem).
Zdrojová studie:
MAGDY, Walid, Kareem DARWISH a Ingmar WEBER. #FailedRevolutions: Using Twitter to study the antecedents of ISIS support. First Monday [online]. 2016 [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://firstmonday.org/ojs/index.php/fm/article/view/6372/5194#p4
Další internetové zdroje:
ČERVENKA, Jan. Česká veřejnost o tzv. Islámském státu – únor 2016. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. [online]. 2016 [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a7521/f3/pm160311.pdf
GREGOR, Kamil. KOLIK BUDE V ČESKU MUSLIMŮ ZA 15 LET? POŘÁD SKORO ŽÁDNÍ. Datová a kontextová žurnalistika [online]. [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://www.datovazurnalistika.cz/kolik-bude-v-cesku-muslimu-za-15-let-porad-skoro-zadni/
KOHLMANN, Evan a Laith ALKHOURI. PROFILES OF FOREIGN FIGHTERS IN SYRIA AND IRAQ.Combating Terrorism Center [online]. 2014 [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: https://www.ctc.usma.edu/posts/profiles-of-foreign-fighters-in-syria-and-iraq
No comments:
Post a Comment