Jak se projevují narcisté na Twitteru?

Studie Negativity and anti-social attention seeking among narcissists on Twitter je lingvistickou analýzou od autorky Jennifer Golbeckové. Dokument publikoval magazín First Monday. Autorka se studií snažila zjistit rozdíly mezi komunikací běžného uživatele a mezi projevy člověka se sklony k narcismu na sociální síti. 

Jennifer Golbecková pracuje na Univerzitě informačních studií v Marylandu. Při své práci se specializuje na komunikační interakce na sociálních sítích, celkové chování uživatelů, na to, jak pracují uživatelé s osobními údaji na sociálních sítích a jak lze jejich komunikaci zlepšit. Jennifer Golbecková  je mimo jiné autorkou knihy Analyzing the Social Web.

NARCISMUS

V úvodu bych nejprve ráda přiblížila pojem narcismu. Jedná se o charakterní rys, který může být v některých případech považován také za poruchu. Jde o potřebu být středem pozornosti, pocit výjimečnosti a nadřazenosti. Psycholog Sigmund Freud rozlišoval dva druhy narcismu. Primární – tedy ten, kterým disponuje téměř každé malé dítě, které není ještě schopné registrovat své okolí jako součástí všeho a v podstatě téměř vše, co vnímá, se týká hlavně jeho osoby. Sekundární narcismus je pak podle Freuda vážná porucha, při které člověk disponuje nezvykle vysokým sebevědomím a touze po uznání.

STUDIE O TWITTERU

Studií o narcismu na sociálních sítích vznikla už řada. Není se čemu divit. Například Facebook, Twitter nebo Instagram jsou ideálními nástroji, jak k sobě mohou jedinci připoutat pozornost, získat široké veřejné publikum a kontrolovat i ovlivňovat způsob, jakým se před nimi prezentují.  

Studie, které se  věnuje tento článek se týká pouze mikroblogovací sítě Twitter. Analyzovat právě tento způsob komunikace má specifické požadavky, protože Twitter narozdíl od jiných sociálních sítí umožňuje pouze omezený počet slov. Každý tweet  dosahuje maximálně délky 140 znaků, což vyžaduje stručné vyjádření, ve kterém uživatelé nemůže vyjadřovat tak obšírně své postoje, jako na jiných serverech, které umožňují větší prostor k vyjádření. Přesto jsou výzkumníci přesvědčeni, že i z těchto krátkých zpráv lze vyčíst hodně. Příkladem uvedeným ve studii Jennifer Golbleckové je analýza, po které na základě prostudování  tweetu těhotných žen, byli její autoři schopni se sedmdesátiprocentní úspěšností určit, které ze sledovaných uživatelek budou trpět poporodní depresí.

VÝZKUM

Studie Jennifer Golbeckové se zaměřuje na analýzu jazyka uživatelů. V úvodu stanovuje hypotézu vycházející z předešlých studií, že narcisté používají negativně zabarvený a kritický jazyk. Mnohem více využívají osobní zájmena (já) a také se vyznačují nespolečenskými rysy. 

Autorka studie zveřejnila informace o výzkumu v internetovém psychologickém magazínu, na výzvu k účasti se jí přihlásilo 3100 lidí. Z toho pak vybrala uživatele, kteří měli veřejné účty s jasnou identifikací (skutečné jméno), a kteří za historii svých profilů napsali na Twitteru dohromady více než 1000 slov a více než polovinu komentářů měli zveřejněných v anglickém jazyce. Všichni vybraní pak namísto dlouhého dotazníku odpovídali na jednu jednoduchou otázku, zda se cítí být narcistou. Odpovědi volili dle sedmistupňové Likertovy škály.  Dle toho je pak autorka rozdělila na dvě skupiny na silnější a slabší narcisty. Jako vzorek použila dvě stě posledních komentářů na každém vybraném profilu a jejich následný rozbor. Studie se zaměřila hlavně na tři aspekty – na množství nadávek, výrazů vyjadřujících pozitivní nebo negativní emoce a slova vyjadřující vztahy, společenské vazby a rodinu.

Výsledek ukázal, že lidé s vyššími sklony k narcismu měli ve svých komentářích mnohem víc hrubých výrazů. Co se týče slov s emotivním zabarvením, narcisté tíhli k negativním emocím až k vyjadřováním vzteku o dost více a častěji než druhá skupina sledovaných.  Vznesená hypotéza se tedy potvrdila i v tom ohledu, že narcisté na Twitteru psali mnohem více o sobě než o druhých nebo obecně o společnosti. Ale nutno dodat, že není pravidlem, že všechny negativní komentáře nutně pocházejí od lidí se sklony k narcismu.

ZÁVĚR

Měření z vybraných tweetů ale dokazuje, že právě negativní komentáře přitahují více pozornosti a od ostatních uživatelů si vysloužili mnohem více uznání v podobě tlačítka Oblíbené. Dalo by se tedy říct, že narcisté volí správnou cestu, k tomu aby k sobě přitáhli zraky co nejvíce lidí. Třeba podle studie psycholožky Soray Mehdizadehové  Self-presentation 2.0: narcissism andself-esteem on Facebook přitahují sociální sítě mnohem častěji lidi, kteří se chtějí ukázat a mají sklony k narcismu. Ve své psychologické práci pak doplňuje, že muži se v této souvislosti soustředí hlavně na osobní profil a soukromé informace na rozdíl od žen, které kladou velký důraz na uveřejněné osobní fotografie. Jiná studie Narcissism and Social Networking Web Sites od W. Keith Campbell a Laura E. Buffardi potvrzuje, že narcisté vyvíjejí na sociálních sítích mnohem větší aktivitu, nicméně ve skutečnosti mají nízké sebevědomí a sebeúctu. Na sociálních sítích se tak můžou snažit upevňovat svou identitu.

Jak již bylo řečeno, obsah sociálních sítí ale není realitou. Každý si ji může upravit dle svého a prezentovat se tak, jak chce a ne tak, jak působí v reálném životě. Psychologové často upozorňují na riziko závislosti na sociálních sítí, která se prolíná do všech směrů lidského života. Někteří jedinci jsou tak na sociálních sítích nepřetržitě a namísto jiných aktivit neustále vše propoujuí se sebeprezentací před anonymním publikem na Twitteru, Facebooku nebo Instagramu. Výzkum lidského chování na sociálních sítích osobně považujíi za velmi užitečný, protože se jedná o ojedinělý fenomén, který obklopuje doslova celý svět. Přizpůsobuje se mu komunikace, služby i běžný každodenní chod a zřejmě to tak bude ještě nějakou dobu pokračovat.

Mehdizadeh, Soraya. „Self-Presentation 2.0: Narcissism and Self-Esteem on Facebook.“ 2010. [online]

[cit. 4. 4. 2011] Dostupné z: http://peterhbrown.files.wordpress.com/2010/08/cyber-2009.pdf

Buffardi, Laura F.; Campbell, W. Keith. „Narcissism and Social Networking Web Sites.“ 2008.

[online] [cit. 1. 3. 2011] Dostupné z: http://psp.sagepub.com/content/34/10/1303

Golbeck, Jennifer. „Studie Negativity and anti-social attention seeking among narcissists on Twitter“ 2016

Dostupné z: 

http://firstmonday.org/ojs/index.php/fm/article/view/6017/5254