Města se stávají více komplexnější a jejich komunity více
rozptýlenější. Město jako urbanistická
jednotka a jistý systém je pořád častěji zkoušen samotnými obyvateli, jejich
praktickým a fyzickým užíváním tohoto prostoru. Města byla a jsou vždy spojena
s pokrokem, dotýkají se ho pokaždé, když zejména technologie postoupí napřed a musí tomu čelit, stejně tak, jako jeho obyvatelé.
Industrializace přinášela v minulosti propojení komunikace a obchodu v rámci chodu města. Modernizace a
nástup digitalizace a různých sociálních sítí ovšem přinesly i jiný fenomén.
Města se začala diverzifikovat a jejich obyvatelé odcizovat. Nepopíratelným
faktem ale je, že digitální technologie napomáhají celkové regulaci i chodu
města.
Článek
Spencera Joradana „Hacking the streets: ‘Smart’ writing in the
smart city” („Hackování“ ulíc:„chytré“ psaní v chytrém městě), který byl publikován na internetovém
portálu měsíčníku First Monday se
snaží, s ohledem na výzkum, který provedl McKenzie Wark, dokázat, že
digitalizace hraje důležitou roli a na základě tvořivého psaní umožňuje opětovné sblížení města s jeho obyvateli.
Spencer Jordan je odborný asistent tvořivého psaní
Fakulty umění na britské Univerzitě v Notthingamu. Studium ukončil na
Institutu historických studií University of College v Londýně v roce
1993, poté působil jako vědecký pracovník na University of the West of England
v Bristolu, kde v roce 1999 získal titul PhD. Jeho závěrečná
práce se věnovala prosopografické[1]
analýze politických a ekonomických elit v Bristolu v období mezi
lety 1835 až 1939.
Spencer se ve svém působení specifikuje na beletrii
(novely, romány a krátké povídky), historické a experimentální psaní, dále
digitální psaní a literaturu faktu. Především se zaměřuje na literární
geografii, nebo geografické psaní, zejména pokud se to týká digitálního
kontextu „chytrého“ města a aspektů psychogeografie. Jeho projekt People’s Journey (Lidské cesty) kombinuje
interakci tvůrčího psaní, digitální technologii a subjektivní koncepci domova
jednotlivých aktérů.
Ve zkoumaném článku se Spencer zamýšlí nad tím, jak
současná digitální technologie mění město, jaký má vliv na urbanizaci města a
jak ovlivňuje základní pojmy jako domov a zařazení. Samotné užívání města, vidí
jako proces, kdy je město konkretizované a přirovnává ji k řeči. Město je
tvořeno příběhy, které říkáme a vytváříme, je tedy tvořeno nejenom fyzickým
projevem, chůzi, ale také projevem jazykovým. Chůze v urbanistickém pojetí
je to samé, co je řeč v procesu jazykovém.
„Hackování“, které je spojeno především se světem
počítačů, jak se uvádí v článku, se dá propojit i se světem
sociálních systémů a tedy každý obyvatel
se jeho užíváním stává „hackerem“. Jak odkazuje Spencer na výzkum McKenzieho
Warka, nemáme nedostatek komunikace, máme nedostatek tvořivosti.
V textu Spencer dál rozebírá projekt Waterways and Walkways, který zkoumá
digitální užívání a jeho sdílení v Cardiffu, hlavním městě Walesu. Tím
chce ukázat jeden způsob, jakou roli může digitální technologie sehrát v re-konceptualizaci našich měst.
Města, jak již bylo uvedeno, se v průběhu historie a
jeho vývoje proměňovala a přizpůsobovala novým vymoženostem. V současné
době, moderní a digitální, se města změnila natolik, že již není možné přesně
určit, kde je jeho centrum, kde je člověk na periférii, nebo kde je vlastně
doma. Všudypřítomná digitalizace a mobilní připojení tyto prostorové omezení
bourá. Umožňuje být všude a zároveň nikde, jelikož je to přítomnost virtuální. Stírání
těchto hranic mění pohled na pojmy domov a zařazení. Již není důležité, kde to
je, ale jaký je význam těchto slov a co pro jednotlivce znamená.
Nejlépe „chytré město“ doplňuje mobilní telefon. Různé aplikace
jsou vytvářeny k usnadnění užívání měst. Nevýhodou ovšem je, že generují
preferované informace a ostatní, ty které jsou nezmapované, zůstanou ukryté. Chytré
město se mění na město, kterého prioritou je technologie, přístup k jiným místem
a lidem, které otevírá prostor a možnosti. Samotné „chytré“ psaní pak
v literárním ponětí je mapou, které vytváří každý zvlášť. Je to jako
vytvořit příběh, který se pojí k dané trase, po které městem chodíme,
zažíváme jisté události a z toho pak vytváříme příběh. Z příběhu se
stávají vzpomínky, které se váží k historii a ta významně dotváří místa a
města.
Sociální
sítě, jako je například Twitter, je ideálním prostorem pro vytváření těchto
příběhů a jejich distribuci. Myšlenkou již zmíněného projektu Waterways and Walkways z roku 2013,
bylo zjistit, jak sdílení na sociálních sítích může nápomoci obyvatelům znovu
objevit jejich město, v tomto případe Cardiff. Smyslem bylo mediálně
sdílet cestu kolem Glamorganshire kanálu od Cardiffského zámku k zálivu.
Figure 1: A map of Cardiff, indicating the route.
Tento kanál ovšem padl za oběť ve druhé světové válce a byl odstraněn, trasa tak byla vedena oblastmi, kde v současnosti bylo město nově vybudováno.
20 účastníků bylo naváděno prostřednictvím digitálních
technologií a přes síť Twitter, byly sdílené jak instrukce, tak komentáře a
fotografie účastníků. Samotné psaní bylo spíše ve formě sdílení pocitů a
vzpomínek, které se účastníkům k danému místu vázaly.
Spencer v článku dále uvádí, že takto prozkoumané
město, po trase zmizelého kanálu, bylo jakési „hacknutí“ Cardiffu. Tento
projekt byl taktický, ve smyslu, že to byl otevřený a překročil pomyslné
hranice, a kreativní v tom, že využil sílu technologie. Chytré telefony
posloužily jako kompas a zároveň i jako tužka. Byla to cesta rozjímání o tom,
jak něco přestalo existovat a co dnes bylo vybudováno. Realisticky sdílené
pocity na sociálních sítích byly unikátní a potvrdili fakt, že trasa byla
především osobní cestou za objevováním.
V závěru článku pak Spencer sumarizuje celý text a potvrzuje
že moderní technologie značně ovlivňují města, to jak jsou vnímané a prožívané.
Města jsou příběhy, které vyprávíme a cesty, které přes město vedeme. Chytré
města vyžadují samotnou účast a ta zahrnuje nové příběhy a způsoby, jak dát
smysl prostoru, tvořící náš domov.
Projekt Waterways
and Walkways potvrdil, že sociální sítě jako Twitter poskytují efektivní
platformu pro tento proces, podařilo se zachytit reálné pozorování podpořeno
psychogeografiou a vysvětlení pojmu domov. Tento projekt poukázal na fakt, že městský prostor má schopnost poskytovat příležitost
propojit "minulost" a "domov" inovativním způsobem. Smartphony
v tomto smyslu jsou médiem schopné oslovit a adresovat mnohem širší kulturní
změny, za účelem být s ostatními a být místním ve světě, kde vše má globální
dosah.
Zdoje:
JORDAN, Spencer. Hacking the streets: ‘Smart’ writing in the smart city. First Monday [online]. © First Monday, 2016, 2016(21) [cit. 2016-04-10]. DOI: http://dx.doi.org/10.5210/fm.v21i1.5529. Dostupné z: http://journals.uic.edu/ojs/index.php/fm/article/view/5529/5192
The University of Nothingham: School of English. Spencer Jordan [online]. [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: https://www.nottingham.ac.uk/english/people/spencer.jordan
Prosopography. In: The Free Dictionary by Farlex [online]. Farlex, Copyright©2003-2016 [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: http://www.thefreedictionary.com/prosopographical
McKenzie Wark, 2004. A hacker manifesto. Cambridge, Mass.: Harvard University Press. In: JORDAN, Spencer. Hacking the streets: ‘Smart’ writing in the smart city. First Monday [online]. © First Monday, 2016, 2016(21) [cit. 2016-04-10]. DOI: http://dx.doi.org/10.5210/fm.v21i1.5529. Dostupné z: http://journals.uic.edu/ojs/index.php/fm/article/view/5529/5192
[1] Prosopografická
analýza studuje a používá statistiky, které definují a popisují vztahy mezi
různými skutečnostmi, nebo lidmi v rámci jistých specifických
historických, sociálních nebo literárních kontextů. Zdroj: Prosopography. In: The Free Dictionary
by Farlex [online]. Farlex, Copyright©2003-2016 [cit. 2016-04-10].
Dostupné z: http://www.thefreedictionary.com/prosopographical
No comments:
Post a Comment