Jen v málokterém odvětví
lidského života je reálně cítit masivní rozvoj nových technologií více než je
tomu v případě cestování. Vynález parního stroje, spalovacího motoru,
nástup železnice, automobilů, letadel, ale i nových komunikačních nástrojů nám
umožnil dosáhnout neskutečného pokroku a zjednodušení nejen v tom, jak se
dostat z bodu A do bodu B, ale i jak zde následně získat potřebné
informace k pobytu. A právě v tomto bodě, tedy po přicestování do
cílové destinace, se obrovský skok kupředu odehrál teprve nedávno a byl spojen,
jak už tolik revolučních věcí z posledních let, s nástupem internetu,
chytrých telefonů, aplikací a mobilního datového připojení.
Ještě dlouhé roky a desetiletí
potom, co byla cesta z Evropy do USA zkrácena do řádu hodin, hráli prim v získávání
informací o cílové destinaci papíroví průvodci vydávaní renomovanými
nakladatelstvími. V méně či více tlusté bichli pak byly obsaženy informace
o nejzajímavějších atrakcích, tipy na hotely, restaurace, turistické výlety
atd. Načerpaná znalost či vědění pocházelo většinou od zkušeného cestovatele a
reportéra pracujícího pro dané vydavatelství, který s pomocí místních důvěryhodných
zdrojů zajišťoval pro další návštěvníky potřebné know how. Vše doplněné o pár hezkých fotek a map.
Hlavní nevýhoda tohoto řešení je
nasnadě a čtenáře už určitě dávno napadla sama – neobjektivita, rychle zastarávající
data a neinteraktivnost celého procesu. Co když se ve vychvalované restauraci změnil
hlavní kuchař? Co když se podnik přestěhoval nebo zaniknul? Co když zkušenost
jednoho člověka, ovlivňujícího ale svým textem tisíce dalších, z nějakého důvodu
byla jiná, než drtivé většiny ostatních návštěvníků? A k tomu všemu ještě
přidejme jeden z velkých problémů, který vám takto vzniká, pokud stojíte o
co možná nejvíce autentické zážitky, opravdové poznání místní kuchyně a
kultury. Jak to s papírovým průvodcem uděláte, když drtivá většina míst a
rad v něm je, už ze své podstaty, určena turistům a návštěvníkům zvenčí? Jak
se dostanete ke zkušenosti místních, kteří už ale mají vše poctivě odžité?
Jasně, můžete si najmout turistického průvodce, ale i ti spíše půjdou po
klasickém turistickém „kolečku“, aby se co možná nejvíc zavděčili a ušetřili si
práci. Narazit zprostředkovaně a bez dobrých styků na někoho, kdo plně vyhoví
vašim přáním a nátuře je asi jako vyhrát loterii. Ne každý je jako komisař
Ledvina ze slavného filmu Adéla ještě nevečeřela.
S rozvojem internetu začaly
odpadat ty nejvíce zřetelné nedostatky bránící ve snadném a uživatelsky
přívětivém poznávání určených míst. Cestovatel si mohl snadno dopředu vyhledat
hotel, podívat se na fotografie pokojů, aktuální menu, projít si online
zajímavosti či aktuality. Přestal být problém s nedostatkem informací,
podniky postupně vše rády zveřejňovaly na svých stránkách. Za nějaký čas se
dostavila i ona interaktivita, spojená s rozvojem diskuzních fór a stránek
s tipy pro cestovatele. Většina z nich funguje dodnes a jsou vlajkovými
loděmi zpravodajství pro všechny turisty. Některé samozřejmě vznikly jakožto
webové mutace oněch tištěných průvodců. Za všechny zde můžeme jmenovat Trip Advisor, Lonely Planet nebo zvláště u českých nekonvenčních
cestovatelů velmi populární Hedvábnou
stezku, která na rozdíl od prvních dvou jmenovaných představuje spíše
jakýsi mix mezi blogem a diskuzním fórem, než ze shora řízenou stránku.
A tím se dostáváme k poslednímu
stádiu – využití kolektivní inteligence pro maximální zpohodlnění
cestovatelského zážitku. Mezi asi nejznámější příklady této evoluce je aplikace
Foursquere. Ten byl spuštěn v březnu
2009 převážně jakožto geolokační služba s prvky gamifikace. Primárně šlo o
soutěžení přátel v počtu check-inů
na určitých místech, získávání bodů či nadvlády nad lokacemi. Služba ale
prodělala zásadní vývoj v momentě, kdy došlo k dalšímu logickému
kroku – uživatelům bylo umožněno k místům přidávat svoje tipy a hodnotit
je. Časem přibily i fotografie. Změna v zaměření aplikace z jakési platformy
pro soutěžení mezi přáteli na uživatelský cestovatelský nástroj byla tak velká,
že se společnost Foursquere rozhodla
v roce 2014 k velmi kontroverznímu kroku – rozdělení aplikace na dvě:
nově vzniklý Swarm sloužící nadále
jako prostředek pro soutěžení v počtu check-inů a Foursquere 8.0 bez této možnosti, zaměřený primárně na sdílení
zážitků z dané lokace. Díky tomu, že má aplikace celosvětově přes 55
milionu uživatelů, kteří nechali okolo 75 milionů tipů a doporučení na více než
65 milionů míst je dnes opravdu snadné díky ní nalézt to, co člověk hledá. Samozřejmě
zdaleka ne všechny lokace jsou hodnoceny, uživatelé si zakládají velké množství
lokací, které jsou soukromé nebo na odlehlých a málo navštěvovaných místech,
naopak například populární restaurace mají velké množství aktuálních recenzí. U
míst, kde je hodnocení žádoucí pak ještě funguje bodový systém od 1 do 10,
který Foursquere vypočítává na
základě algoritmu složeného z počtu pozitivních/negativních recenzí,
označení místa jako oblíbených a dalších. Oproti například Trip Advisioru má Foursquere
tu výhodu, že si každý uživatel může velice rychle přizpůsobit svým momentálním
potřebám. Informace navíc často poskytují místní obyvatelé, takže člověk má
velkou šanci díky jedné jediné aplikaci objevit místa, která by mu za normálních
okolností zůstala skrytá. Díky fotografiím má člověk také přehled o tom, co
dané místo nabízí, jak zde vypadá, co si objednat… I když je Foursqure v této oblasti velmi
významným hráčem, samozřejmě není jediným. Popularitu si například získávají
speciální aplikace, kde si turisté radí, jak nejlépe vyfotit zajímavé památky a
přírodní monumenty (například Pashadelic).
Je ale dobré vědět, že už dnes můžete vystoupit z letadla na druhé straně
planety a během pár chvil si prostřednictvím svého telefonu najdete nejlepší
místo na večeři.
Další informace:
Mnoho preklepu!
ReplyDelete